Jak na sólo matky dopadla pandemie a co pro ně znamená digitalizace
Sólo matky a jejich rodiny byly už před pandemií covid-19 skupinou nejvíce ohroženou sociálním vyloučením. Situací sólo matek v ČR v letech 2020 až 2021 spolu s konkrétními návrhy opatření se ve své zprávě zabývá PhDr. Eliška Kodyšová, Ph.D., ředitelka společnosti Aperio. Policy paper upozorňuje i na vyhrocení již existujících rizik, např. postupující digitalizaci, která může ohrozit řadu profesí, v nichž ve velké míře pracují právě ženy a sólo matky. Pokud se neposunou směrem k pozicím s vyšší kvalifikací, ideálně v oboru informačních a komunikačních technologií (ICT), propadnou se na trhu práce do nízkopříjmových oblastí.
„Postupující digitalizace ohrozí zejména sólo matky pracující na středně- a nízkopříjmových pozicích s rutinním obsahem práce (administrativa, obchod a některé služby), přičemž většina z nich nemá zdroje – čas, finance ani energii – na získání soft a hard skills zvyšujících jejich šance na trhu práce, zejména v oboru ICT,“ vysvětluje Eliška Kodyšová. Sólo matkám tak hrozí, že se na trhu práce propadnou do nízkopříjmových oblastí. To bude mít nepříznivé dopady na ekonomickou situaci celé této skupiny. „Uplatnit se v oblasti ICT pomáhá sólo matkám náš program Sama, ale silná. V něm se úspěšné ženy z oborů STEM coby mentorky dělí o zkušenosti s tím, jak najít místo v technických oborech nebo jak si říct o lepší pracovní podmínky,“ popisuje Eliška Kodyšová.
Policy paper upozorňuje i na další problémy, se kterými se sólo matky potýkaly a potýkají.
„Kvůli nedostatku služeb péče o děti a flexibilních pracovních míst sólo matky častěji preferovaly prekarizovaná pracovní místa umožňující sladění práce a péče nebo práci v oblasti vzdělávání a péče. Ta jim však nezajišťují dostatečný finanční příjem, prekarizovaná práce navíc není stabilní,“ píše Eliška Kodyšová. Nedostatečné finanční rezervy (až polovina sólo matek si nemohla v r. 2018 dovolit vydat 10 400 Kč) a chronické fyzické a duševní vyčerpání plynoucí z neustálého rolového přetížení vedly v období pandemie covid-19 k tomu, že sólo matky reportují vyčerpání rezerv, snížení příjmů a výrazně horší zvládání situace, nebo dokonce zhoršení tělesného či duševního zdraví.
Sólo matky přitom patří mezi nejloajálnější zaměstnankyně. Jaká opatření by mohla zlepšit jejich situaci?
Pomoc potřebují ve čtyřech hlavních oblastech, přičemž jejich pořadí není vůbec náhodné:
1. Materiální a finanční podpora – cílená a časná sociální podpora poskytovaná státem – snadná možnost žádat a včasné vyplácení podpory; snížení daňového zatížení sólo rodičů.
2. Podpora duševního zdraví rodičů i dětí – dostupnost psychologické a psychiatrické péče.
3. Pomoc při slaďování péče a práce – transparentní otevírání škol a školek, dostupnost míst ve školkách a dětských skupinách i pro malé děti.
4. Podpora při změně pracovního uplatnění – podpora rekvalifikací pro zapojení žen do atypických profesí a zejména podpora programů na podporu sebevědomí žen.
Policy paper: Sólo matky v České republice v letech 2020–21
PhDr. Eliška Kodyšová, Ph.D., zpracovala policy paper, který popisuje, jak vypadala situace sólo matek před pandemií covid-19 a jak nově vzniklá situace vyhrotila již existující rizika. V druhé části textu navrhujeme konkrétní nezbytná opatření, která sólo matkám mohou pomoci zlepšit jejich postavení. Čerpáme z vlastních analýz i ze studií mapujících dopad pandemie covid-19 vydaných dalšími organizacemi.
