Otázku z titulku si položili – pokud ne všichni – tak jistě většina tvůrkyň a tvůrců všech akčních plánů týkajících se řešení negativního dopadu lidského odpadu. Na místní, lokální i globální, celoplanetární úrovni. Matematicky, možno statisticky a jistě jazykovědně vzato je „nulový odpad“ logický protimluv, protože ať již chceme nebo ne, odpad budeme produkovat, pokud bude lidstvo existovat.

Jistě, otázka ale je, jak s odpadem naložíme a jaké množství – ideálně větší než kritické – jsme ochotni a schopni recyklovat. Aby se nám to nevymklo z rukou jako ve skvělém animáku VALL-I, ve kterém nám tvůrci již před 17 lety ukázali, kam to můžeme dotáhnout.

Až do bodu, kdy na naší planetě a na její blízké orbitě nezůstane téměř nic než haldy navršeného odpadu, které třídí roboti. A lidé, kteří ty haldy odpadu nakupili, svou zdecimovanou planetu opustili a… nebudu spoilerovat, jako každý dobrý animák i tento nakonec dopadne dobře.

Co ale s tím nulovým odpadem?

Mezinárodní den nulového odpadu

Ale ano, problém kupení odpadu na naší planetě je natolik závažný s dosahy na celou planetu, každého člověka a všechny ekosystémy naší planety, že má i svůj Mezinárodní den vyhlášený OSN. Abychom to ale uvedli do patřičných mezí: opravdu to nefunguje takto: „Máme problém? Tak vyhlasme Mezinárodní den, nejlépe na Valném shromáždění OSN, dejme nějakou tu globální kampaň jednou ročně a je po problému!“  Nemám důvod a nemůžeme to takhle shazovat, protože je to úplně naopak.

Celá filozofie mezinárodních dnů pod kuratelou OSN stojí kromě jiného na tom, že mezinárodní či světové dny tady byly ještě před vznikem OSN a tato tradice si v konkrétních případech zasluhuje pokračování a rozvíjení. Mezinárodní dny, ale i týdny, roky a desetiletí jsou podle OSN příležitostmi na:

• vzdělávání široké veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy
• mobilizaci politické vůle a zdrojů na řešení globálních problémů
• oslavu a posilnění úspěchů lidstva

Organizace a úřady systému OSN ve spolupráci s vládami, občanskou společností, veřejným a soukromým sektorem, univerzitami, školami, občany a občankami dělají z konkrétního svátku pomyslný odrazový můstek ke zvyšování globálního povědomí o konkrétním tématu.

Úplně stejně je to i s Mezinárodním dnem nulového odpadu. Jde o iniciativu Turecka, ke které se připojilo dalších 105 zemí a předložili Valnému shromáždění OSN rezoluci vyhlašující 30. březen Mezinárodním dnem nulového odpadu. Slavíme ho od roku 2023, globální kampaň mají na starosti Program OSN pro životní prostředí UNEP a Program OSN pro lidské sídla UN-Habitat.

Směrem k nulovému odpadu v módě a textilu

Téma letošního Mezinárodního dne nulového odpadu je cíleno na jednu oblast našeho konzumního života, která je zdrojem až nepochopitelného plýtvání a zbytečného hromadění odpadu.

Ano, to jsou všechny ty „e-shop vratky“, ale i mnoho tun textilu, který nikdo již nechce nosit, protože vyšel z módy a končí nerecyklovaný nejčastěji na skládkách nebo ve spalovnách odpadu. Pojďme na fakty:

• textilní průmysl každoročně chrlí až 2–8 % globálních emisí skleníkových plynů a spotřebuje 215 bilionů litrů vody, což zodpovídá 86 milionům olympijských bazénů
• každou sekundu se spálí nebo vyhodí na skládku ekvivalent popelářského auta plného oblečení, což je podle českých měřítek kolem 11 tun
• globálně se vyprodukuje neuvěřitelných 92 milionů tun textilního odpadu
• jenom 1 % vláken dostupných na použití v nových oděvech a textilu pochází z recyklovatelných textilií
• při výrobě textilu se používá více než 15 000 chemikálií, některé z nich jsou nebezpečné pro lidi, zvířata, přírodu, životní prostředí a planetu
• produkce oděvů se za 15 let, od roku 2000 do roku 2015 zdvojnásobila, zatím co počet nošení oděvů klesl o 36 %
• zdvojnásobení počtu nošení oděvů by snížilo emise skleníkových plynů o 44 %

Co s tím můžeme dělat?

5 způsobů, jak snížit odpad v módním průmyslu

UNEP při příležitosti letošního „textilního“ Mezinárodního dne nulového odpadu zveřejnil pět v principu jednoduchých způsobů. Jejich prostřednictvím můžou nejenom producenti textilu, ale prakticky všechny články řetězce textilního průmyslu, včetně toho posledního – nás, spotřebitelů – přispět k tomu, aby naše touha oblékat se nelikvidovala naši planetu. Aby byl textilní průmysl udržitelnější.

• změna lineárního obchodního modelu oděvního průmyslu na víc kruhový, cirkulárnější, oběhovější
• zlepšení recyklace textilních materiálů
• odstranění nebezpečných chemikálií z oblečení
• změna paradigma: „novější je vždy lepší“
• nakupovat méně, nakupovat lépe

Nové je lepší?

Letošní téma Mezinárodního dne nulového odpadu: Směrem k nulovému odpadu v módě a textilu nás nutí zamyslet se nad naším textilním konzumem. Výzvám ale čelí i všichni „hybatelé a zasvěcenci“ módního průmyslu, včetně módních značek, marketérů, redaktorek a redaktorů módních a jiných periodik a v neposlední řadě i všech „online ovlivňovatelů“.

Všichni jmenovaní byli v nedávné zprávě UNEP a OSN o klimatické změně vyzváni, aby zodpovědně čelili trendu „nové je lepší“. A měli by to dělat propagací udržitelnějšího životního stylu, omezováním výroby a eliminací zpráv, které podporují nadměrnou spotřebu.

Podle OSN tuhý komunální odpad, který je lidstvo schopno vyprodukovat, zabalen do standardních přepravných kontejnerů seřazených za sebou, by se obtočil kolem naší planety celkem 25krát. Textilní odpad patří do skupiny tuhého komunálního odpadu.

Beze naléhavých opatření se lidská produkce tuhého komunálního odpadu do roku 2050 – již za 25 let – zvýší na 3,8 miliardy tun ročně.

Rostoucí využívání zdrojů naší planety námi, lidmi je hlavní hnací sílou trojité planetární krize: klimatické změny, ztráty přírody a biodiverzity a znečistění. I proto je dnes Mezinárodní den nulového odpadu.

Ján Schneider

Foto: UNEP