Montessori výchova: jaký vliv má na výchovu a vzdělávání dětí?
Výchovná metoda Montessori mění tradiční vnímání vzdělávání po celém světě. Pedagogové i vychovatelé zavádí Montessori techniky ve školkách, školách i výchovných centrech. Zájem o tuto revoluční metodu v posledních letech vzrůstá i v České republice. Rodiče se stále více setkávají se zařízeními, které Montessori aplikují v praxi.
Víte, co je to Montessori? Jak funguje vzdělávání pomocí Montessori? Jaké jsou její zásady a doporučení? Dá se aplikovat Montessori i u vás doma nebo to lze pouze ve školách? Poznejte Montessori, metodu, kterou představila italská lékařka Maria Montessori.
Co je Montessori výchova?
Dejte dětem volnost, sami přijdou za vámi s tím, co se chtějí učit. Takto jednoduše bychom mohli popsat základní princip Montessori.
Hlavním cílem Montessori vzdělávání je umožnit každému dítěti rozvíjet se podle vlastního tempa, přičemž se zaměřuje na celkový rozvoj dítěte, nejen na akademické dovednosti, ale i na sociální, emocionální a fyzické aspekty. Montessori podporuje individuální přístup k učení a dává dítěti možnost volby a sebevyjádření v učebním prostředí.
Montessori je založený na práci a výzkumu doktory Marie Montessori. Základ tvoří filozofie rozvoje dítěte, a to v každém ohledu. Děti se stávají sebevědomými, zodpovědnými, nezávislými jedinci, kteří důvěřují svým vlastním schopnostem.
Kdo byla Maria Montessori?
Dr. Maria Montessori byla skutečnou vizionářkou ve světě vzdělávání. Její přístup k výchově dětí, známý jako Montessori výchovná metoda, se stal jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších výchovných přístupů po celém světě. Montessori věřila, že děti mají přirozenou touhu a schopnost učit se, a proto se snažila vytvořit prostředí, které by podporovalo jejich samostatnost, sebedisciplínu a zvědavost. Zaměřila se na rozvoj emocí a celkový rozvoj dětí.
Narodila se v roce 1870 v Chiaravalle v Itálii do rodiny státního úředníka. V té době bylo pro ženy obtížné dosáhnout vysokoškolského vzdělání a kariérních úspěchů, Maria však překonala mnohé překážky. Navzdory původnímu neúspěchu při pokusu dostat se na univerzitu ke studiu medicíny se nevzdala a našla jinou cestu ke svému cíli.
Absolvovala střední školu se zaměřením na technicko-přírodovědné předměty a později úspěšně dokončila studium matematiky, fyziky a přírodních věd, což jí později umožnilo zapsat se na medicínu. Maria Montessori byla první ženou v Itálii, která studovala medicínu a dokončila ji s vynikajícími výsledky.
Během své lékařské kariéry se specializovala na dětské nervové choroby a získala si uznání jako expertka v této oblasti. Kromě toho pracovala na psychiatrických klinikách a asistovala při operacích.
Její bohaté zkušenosti z medicíny a zájem o vývoj a vzdělávání dětí ji nakonec přivedly k její revoluční práci v oblasti pedagogiky a vytvoření Montessori metody. Její úžasná práce a dědictví zůstávají dodnes významným přínosem ke vzdělávání a výchově dětí po celém světě. Rodiče se k ní často utíkají, když se snaží předejít tomu, aby jejich děti spolkla doba technologií, protože dítě je možné zaujmout i jinými způsoby.
Zajímavost: Představte si život bez mobilního telefonu, tabletu, internetu či televize. I o tom je Montessori vzdělávání. Učí nás, jak se vyhnout digitálním chorobám moderní doby.
Rady pro rodiče, jak vytvořit pro děti Montessori prostředí
Autor fotky: Tatiana Syrikova
S Montessori výchovou můžete začít už u vás doma. Je několik věcí, které můžete udělat, abyste podpořili správný rozvoj dítěte. Zde je několik rad:
- Připravte prostředí vhodné pro samostatné učení: Vytvořte v dětském pokoji jednotlivé pracovní prostory, kde budou mít děti přístup k Montessori hračkám, materiálům a pomůckám, aby mohli zkoumat a objevovat.
- Podpořte jejich individualitu: Umožněte dětem oblékat se samostatně, rozhodnout se pro oblečení, které si v daný den oblečou do školky a pod. Vytvořit jim podmínky, kde mohou cvičit zavazování šňůrek nebo zapínání knoflíků.
- Zapojte je do domácích činností: Děti mohou pomáhat s různými domácími pracemi, jako je například příprava jídla, úklid nebo zahradnictví. Tyto aktivity jim nejen pomáhají rozvíjet praktické dovednosti, ale také pocit zodpovědnosti.
- Podporujte jejich zájmy a zvědavost: Když se děti zajímají o určité téma, jako například mořský život nebo astronomie, podpořte jejich zvědavost tím, že jim poskytnete přístup ke knihám, videím a materiálům, které jsou související s jejich zájmy.
- Učte je seberegulaci a koncentraci: Pomozte jim najít způsoby, jak se uklidnit a soustředit, například prostřednictvím dechových cvičení, meditace nebo cvičení mindfulness.
Montessori a vzdělávání
Máte-li doma malé děti, určitě jste zvažovali, zda aplikovat Montessori výchovu iu vás doma. Možná se vám doma osvědčily různé metody zahrnující Montessori přístupy a Montessori hračky. Nyní se pravděpodobně zajímáte o to, jak to funguje ve školním prostředí.
Montessori není jen o výchově v domácím prostředí, běžně se používá i ve školkách a školách. Dnes už i na Slovensku najdete výchovná zařízení, která jsou inspirována doktorkou Montessori.
10 principů Montessori vzdělávání
Zážitkové učení
Zážitkové učení je základním principem Montessori metody. Namísto tradičního učení pomocí pasivního poslechu a zapamatování si faktů, Montessori metoda nabízí dětem příležitost objevovat svět kolem nich aktivním způsobem.
Pracovní materiál, který je speciálně navržen pro každou věkovou skupinu a učební oblast, umožňuje dětem experimentovat a objevovat různé zákonitosti, vztahy a principy. Maria Montessori zdůrazňovala důležitost aktivního zapojení dětí do učení prostřednictvím praktických zkušeností. Tento přístup pomáhá rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti v reálném prostředí.
Například při učení základních matematických dovedností, jako jsou sčítání, odčítání, násobení a dělení, se používají různé pomůcky, jako dřevěné bloky, kuličky a pod. Čtení a psaní se učí pomocí tvz. pohyblivé abecedy, kde mohou děti chytit písmena do ruky, ohmatat je a tvořit slova.
Věkově smíšené třídy
Ve třídách naleznete děti různého věku a dovedností. Obvykle bývají rozděleny do několika skupin podle věku, například 3–6 let, 6–9 let a tak dále.
Tento přístup umožňuje dětem vzájemně se učit a podporovat. Mladší děti mají příležitost pozorovat a inspirovat se staršími spolužáky, kteří jsou pro ně vzorem. Tímto způsobem se učí nové dovednosti, seznamují se s různými vzdělávacími hračkami a koncepty učení, a to často pozorováním a napodobováním.
Zároveň starší děti si upevňují své znalosti a dovednosti tím, že pomáhají mladším spolužákům. Tímto způsobem se posiluje jejich porozumění. Zároveň si snáze zapamatují učivo, protože jej mohou vysvětlovat a demonstrovat jiným.
Věkově smíšené třídy také podporují rozvoj sociálních dovedností, jako je spolupráce, empatie a respekt vůči ostatním. Děti se učí toleranci a úctě ke spolužákům rozdílného věku.
Delší časové bloky
Namísto krátkých a často přerušovaných hodin, jako je tomu v tradičních školách, Montessori školy poskytují prodloužené pracovní časy, které mohou trvat 2–3 hodiny. Děti tak mají příležitost se soustředit déle na své aktivity, což podporuje intenzivnější učení.
V rámci těchto pracovních bloků si děti mohou zvolit své aktivity a pracovat na nich podle vlastního zájmu a potřeb. To podporuje jejich sebevyjádření a umožňuje jim rozvíjet své zájmy a schopnosti v jejich vlastním tempu.
Tento delší časový rámec je užitečný i pro učitele. Mohou pozorovat a podporovat individuální pokrok každého dítěte a poskytovat jim potřebnou pomoc a vedení podle jejich potřeb.
Zaměřeno na praktický život a rozvoj smyslů
Kromě tradičních oblastí, jako jsou matematika, jazyk a věda, Montessori školy také zahrnují dvě další důležité oblasti vývoje: praktický život a rozvoj smyslů.
- Praktický život: Výuka se zaměřuje na rozvoj praktických dovedností a základních činností, které umožňují dětem stát se nezávislejšími a soběstačnějšími. To může zahrnovat úkoly jako úklid, odkládání a skladování hraček, vaření, oblékání se, péče o sebe a své prostředí. Tyto aktivity nejen rozvíjejí motorické dovednosti dětí, ale také sebedůvěru, disciplínu a pocit zodpovědnosti.
- Rozvoj smyslů: Montessori metoda připisuje velký význam rozvoji smyslového vnímání a senzorických schopností dětí. Aktivity v této oblasti jsou zaměřeny na stimulaci všech smyslů – zraku, sluchu, hmatu, chuti a čichu. Děti se učí pozorovat, porovnávat a interpretovat informace ze svého okolí.
Učitel jako průvodce
V Montessori vzdělávání se učitel často označuje jako průvodce namísto tradičního termínu „učitel“ nebo „učitelka“. Tento termín lépe odráží jejich roli a přístup ke vzdělávání dětí.
Jeho úkolem je pozorovat, porozumět a podporovat individuální potřeby a zájmy každého dítěte. Má za úkol vytvářet prostředí, které umožňuje sebevyjádření, samostatnost a objevování.
Tento netradiční přístup podtrhuje důležitost vztahu mezi průvodcem a dítětem, který je založen na důvěře, respektu a spolupráci. Průvodce v třídě Montessori je více než jen učitel – je to vůdce, který pomáhá dětem objevovat svět kolem nich a rozvíjet jejich potenciál.
Rozvoj dítěte komplexně
Montessori vzdělávání se zaměřuje na celkový rozvoj dítěte, a to z fyzického, duševního, sociálního, mentálního a emocionálního hlediska.
Montessori prostředí podporuje fyzický vývoj dětí prostřednictvím pohybových aktivit, cvičení na rovnováhu, manipulace s pomůckami a předměty. Zároveň se věnuje i duševnímu a mentálnímu rozvoji. Využívají různé aktivity, které stimulují myšlení a kognitivní schopnosti dětí.
Kromě toho Montessori klade velký důraz také na sociální a emocionální vývoj dětí. Děti mají příležitost pracovat spolu ve smíšených věkových skupinách, využívají se různé aktivity a kreativní hračky, což podporuje spolupráci, empatii a vzájemné učení se od sebe navzájem.
Důraz na individuální vzdělávání
Autor fotky: RDNE Stock project
Velký důraz je kladen na individuální vzdělávání. Montessori je zastáncem toho, že každé dítě má své vlastní tempo, zájmy a potřeby ve vztahu k učení. Proto Montessori učitelé sledují každé dítě zvlášť a poskytují mu individuální podporu na základě těchto pozorování.
V Montessori třídě, kde může být více dětí s různými úrovněmi znalostí, dovedností a schopností, učitelka pracuje s každým dítětem individuálně. Má za úkol pozorovat a pochopit potřeby a zájmy každého dítěte a přizpůsobit své učební aktivity a materiály tak, aby podporovaly jeho individuální vývoj.
Montessori prostředí
Montessori metoda počítá se speciálně upraveným a organizovaným prostředím. Tyto prostory jsou navrženy tak, aby poskytovaly různorodé a stimulující možnosti pro samostatné učení a vývoj dětí.
Pomůcky a materiály jsou navrženy tak, aby byly zajímavé a přístupné pro děti, čímž se podporuje jejich zvědavost a chuť objevovat nové věci. Typické jsou nízké police, které jim umožňují snadný přístup.
Svoboda s limity
Co to znamená? Děti mají volnost ve svých činnostech a rozhodnutích, ale zároveň existují jasně stanovené hranice a určitá struktura, která jim pomáhá porozumět a dodržovat určité normy a pravidla. I zde se trvá na tom, aby se děti naučily základní dovednosti, jako je samostatné oblékání, hygiena, péče o zuby, odložení hraček a pod.
TIP: Zajímá vás, kdy by měly být děti schopny vyčistit si zuby samy? Obvykle je to ve věku 2–3 let. Pravděpodobně vás bude zajímat i technika, jak správně pečovat o dětské zoubky.
Děti mají ve svých rukách budoucnost světa
Některé zdroje uvádějí, že události, které Maria Montessori zažila během svého života, ji ovlivnily a posílily její úsilí pozvednout hodnotu míru ve světě. Montessori byla lékařka a pedagožka, která žila v době, kdy světové války a globální konflikty zasahovaly do životů lidí po celém světě.
Montessori věřila, že vzdělávání dětí má klíčovou úlohu při formování budoucí společnosti a že učení dětí o míru a spolupráci je nezbytné pro dosažení udržitelného a harmonického světa.
Porovnání Montessori vzdělávání s tradiční formou učení
Učební osnovy a pokyny:
- Tradiční školy se řídí předem stanoveným učebním plánem se silnějším zaměřením na základní akademické předměty.
- Montessori školy mají více flexibilní osnovy, které se přizpůsobují zájmům a tempu každého dítěte
Prostředí třídy:
- Tradiční třídy jsou často zaměřené na učitele a mají strukturované sezení.
- Montessori třídy jsou obvykle rozděleny do několika oblastí, které podporují konkrétní aspekty vzdělávání.
Metody hodnocení:
- Tradiční vzdělávání se ve velké míře spoléhá na testy a známky.
- Montessori hodnocení je kvalitnější, zaměřuje se na vývoj a pokrok dítěte.
Montessori vzdělávání podle věku dítěte
Jedním z principů Montessori vzdělávání je přizpůsobení vzdělávání věku dítěte. Jak to vypadá v praxi?
Montessori principy pro děti od narození do třech let
- Poskytnout dítěti bezpečné, poutavé a výchovné prostředí.
- Podporovat jeho sebedůvěru a důvěru v okolní svět.
- Rozvíjet vnímání vznikajících schopností.
- Rozvíjet hrubou motoriku, jemnou motoriku a jazykové schopnosti.
- Nabízet příležitosti pro získání nezávislosti v každodenních dovednostech.
Montessori principy pro děti od tří do šesti let
- Podporovat růst funkční nezávislosti, vytrvalosti a trpělivosti při plnění úkolů a seberegulace.
- Podporovat sociální rozvoj prostřednictvím komunikace a vzájemné interakce.
- Poskytovat širokou škálu materiálů na zdokonalování smyslového vnímání a rozvoj gramotnosti a matematického porozumění. Dostupné jsou různé Montessori materiály, hračky a interaktivní knihy.
- Nabízet příležitosti pro zkoumání nových věcí, které podporují kreativní sebevyjádření.
Montessori principy pro děti od šesti do dvanácti let
- Nabízet příležitosti pro individuální zkoumání, které podporuje zájmy dítěte.
- Podporovat rozvoj sebedůvěry, představivosti, kreativity, intelektuální nezávislosti a samostatnosti.
- Podporovat pochopení úlohy dítěte v rodiče, společenství i běžném životě.
Montessori principy pro děti od dvanácti do osmnácti let
- Pomáhat pochopit sebe sama a najít vlastní směr.
- Poskytovat prostor pro implementaci naučených zručností do aktivního života.
- Zdůrazňovat rozvoj sebevyjádření, sebedůvěry a agilnosti v mezilidských vztazích.
Na závěr
Autor fotky: Tara Winstead
Rozhodujete-li se mezi tradičním a Montessori vzděláváním, měli byste zohlednit individuální potřeby vašeho dítěte. Zvažte faktory, jako je styl učení, sociální potřeby a typ vzdělávacího prostředí, ve kterém by se mu mohlo dařit víc.
Tradiční i Montessori vzdělávání má své výhody i nevýhody. Tradiční vzdělávání nabízí strukturované prostředí se zaměřením na akademické dovednosti, ale může mu chybět podpora individuální kreativity a praktického učení. Montessori metoda podporuje nezávislost, individuální přístup, avšak nemusí to vyhovovat každému.
Článek jsme pro vás připravili ve spolupráci s:
PoctiveSEO: Seznamte se se SEO a naučte se využít ho ve svůj prospěch: od základů po nejdůležitější faktory
Autor: Eva Dedinská, Zkušená SEO copywriterka a autorka 9 knih