Kouzlo vánočních svátků není skryto pouze v tom, že by nikdo neměl být sám a rodiny, přátelé i známí se potkávají u svátečních stolů, společne tráví pohodový čas a k tomu samozřejmě patří nějaké ty překvapení pod stromečky. Adventní, předvánoční, vánoční i povánoční období je až do Tří králů plné i zajímavých tradic. Jedním nejmagickejších je bezesporu svátek svaté Lucie, připadající právě na dnes, 13. prosice.

Netušíme, komu můžeme vděčit za první kalendář se jmény, v každém případě Lucii připadlo přímo magické datum, 13. 12. A pokud bysme se zahloubali do symboliky čísel, nebo klidně i numerologii, třináctka je vskutku kouzelné číslo.

Mimochodem, když jsme při číslech – v České republice nosí jméno Lucie přes 100 tisíc žen a dívek a toto jméno můžeme považovat za poměrně rozšířené. V řebříčku nejčastějších ženských jmen patří Lucii v zemích českých, moravských a slezských solidní 8. příčka.

Trocha historie…

… nikoho nezabije – dovolíme si parafrázovat mistra Jiřího Suchého. Původ jména Lucie i historie svátku svaté Lucie je totiž vskutku zajímavá.

Jméno Lucie pochází z latinského „lux“ – světlo a můžeme ho transponovat téměř sluníčkovky ve významech: „světlá“, nebo „zářící“. V římském božském panteonu byla Lucina bohyní porodu, chránící život rodiček. Byla také v podstatě sestrou bohyně zrození Juno a její jméno můžeme tentokrát tak trochu po indiánsku rozepsat na „ta, která přináší děti na světlo.“

V křesťanském kalendáři je svátek Svaté Lucie spjat s datem údajné mučenické smrti této světice 13. 12. 304. Z křesťanského mýtu o mučenické smrti svaté Lucie pochází i její oděv, používán v jejím zobrazování a částečně i jako dresscode v lidové tradici – bílé šaty přepásané červeným pásem symbolizujícím krev.

Bohaté i bizarní lidové tradice na Lucii

V naší zemi ale i na Slovensku ve svátek Svaté Lucie vykonávaly rituální večerní obchůzku Lucky nebo Lucie – maskované ženy oděné v bílem šatu. Měli obvykle zabílené tváře, nezřídka i dlouhé bílé zobáky a krom toho, že kontrolovaly zákaz předení, šití a škubání peří, rituálně vymítaly husí perutí kouty i lidi v domácnostech. Takto prý Lucky dovedly vymítit zlé duchy, nemoci a všecho zlé. Do světnic Lucky vcházelí tiše, nevydaje ani hlásku, maximálně nezrozumitelně pozdravily.

Tuto tradici, nazvanou luciánství popsal v roce 1804 Jakub Jan Ryba, hudební skladatel a autor sborníku českých lidových písní, který se při potulkách naší zemí s Luckama často potkával. Popsal je jako dívky v bílých šatech, s plachetkou přes vlasy, obličejem pomazaným sádlem a obíleným moukou, které byly rodiči přezentovány jako hrozba zlobivým dětem.

Rituály, které vykonávaly Lucky ve svátek Svaté Lucie se regionálně liší, v Jižních Čechách nosily i symbolický dřevěný nůž na párání břich dětí, které v předvečer jejich svátku nedodržovaly půst. V Povltaví Lucky – 3-6 dívek – přicházely do stavení za soumraku a krom toho, že symbolicky uklízely, taky káraly děti, nebo je obdarovávali malými dárky, pokud se uměly modlit.

Když ale Lucky ve stavení narazily na svobodné mladíky, snažily se je bitím dostat z místnosti. O tom, co s nimi dělali za dveřma, doboví etnologové – zřejmě radši – kulantně mlčí. Lucky si ale mohly dělat v podstatě cokoliv s nezadými mladíky jenom do půlnoci, oblíbenými příkořími páchanými na jinoších byly taky natírání kolomazí nebo i hořčicí, zasypávání moukou, lechtíní, poštuchování a jiné škádlení.

V oblasti okolo Orlíku se vydávaly na rituální obchůzky dívky ve věku 12-14 let, přebvlečené za Lucky tak, že byly celé zahalené v bílých prostěradlech. Na navlhčené obličeje si nafoukaly mouku a chodívali ve 3 až 6 členných skupinkách, jedna symbolicky kartáčem drhla podlahu, další štětkou bílila stěny a další pod hrozbou bití metlou nutily děti modlit se. Když se vystrašeným dětem podařilo vykoktat modlitbu, dostaly od Lucky pamlsek z košíčku.

Patronka i ochránkyně Lucie

Svatá Lucie je v lidové tradici považována nejenom za patronku všech švadlen, ale i za ochránkyni před čarodějnicemi. Pověrčivé hospodyně prý proto dávaly od svátku svaté Lucie až do Božího hodu dobytku každý den kousek zaříkaného těsta smíchaného s tajnou směsí bylin a koření. Tato medicína měla statek ochránit před mocí zlých sil.

Na Moravě se traduje ochrana proti čarodějnicím spočívající v tom, že od svátku svaté Lucie až do Božího narození bylo denně odkládáno, někde i rituálně odhazováno stranou jedno poleno. A těmito 12 poleny se v den Božího narození topilo. Tento rituál měl zabezpečit ochranu před čárami na celý příští rok.

Specialitou je i výroba Luciinho stolečku bez použití hřebíků, s dírou uprostřed sedáku, skrze kterou mohli mládenci i muži o půlnoci na Lucii odhalit, která ze obecních žen nebo dívek je bosorkou.

Vliv Lucie na koloběh světa a počasí

Svátek Svaté Lucie je po staletí i v našich zemích spjat nejenom s lidovými tradicemi a magickými rituály, ale i pranostikami, kupříkladu:

• svatá Lucie noci upije a dne nepřidá
• na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len
• svatá Lucie je královnou noci
• jaké jsou dny od svaté Lucie do Božího narození, takové budpou měsíce budoucího roku

Buď jako buď, svátek svaté Lucie k adventnímu období neodmyslitelně patří a pokud k vám letos Lucky nezavítaly a naudělali svou magickou práci, nezoufejte. Vypravte se do nejbližšího skanzenu nebo národopisního muzea na některou z adventních akcí a buďte si jisti, že tam Lucky potkáte. A pokud sebou vemete i své děti nebo vnoučence, o zábavu máte jistě postaráno.

Ján Schneider

foto: wikimedia