Oslavili jste Světový den Guinnessových rekordů?
Tento svátek patří k těm bizarnějším, ale nezaškodí mu věnovat několik odseků. Mimo jiné i proto, že Guinnessova kniha světových rekordů je globální, neřkuli virální fenomén, o kterém snad slyšela každá obyvatelka i obyvatel naší planety. Málo z nás ale ví, kdy, proč a jak to celé vzniklo, kdo dostal nápad zaznamenávat v roční periodicitě světové rekordy. A to je jeden z důvodů, proč byl 13. listopad – podle některých zdrojů 9. listopad – v roce 2005 vyhlášen Světovým dnem Guinnessových rekordů.
Může za to spor britských lordů
Historické anály praví, že večer 10. listopadu 1951 na posezení klubu ctihodných lordů-myslivců po lovu ptactva ve Wexfordské zátoce řeky Slaney v Irsku propukl spor. Sir Hugh Beaver, šéf pivovaru Guinness se zapletl do dišputy, která začala nabírat obrátky hádky. A nešlo o nic méně důležitého, jak o to, který z lovných ptáků je rychlejší: kulík zlatý nebo tetřev obyčejný. Spor neměl vítěze, gentlemani se shodli v tom, že neexistuje hodnověrný zdroj, který by dal zapravdu jedné či druhé straně rozepře.
Pánové v irském pubu myšlenku rozvíjeli dále a shodli se na tom, že podobné disputace se každý večer vedou snad ve všech pubech i klubech britské koruny. Inu a bylo by záhodno věnovat britským národům knihu, možná encyklopedii, která by dávala hodnověrné a jednoznačné odpovědi na podobné otázky a byla by arbitrem sporů.
A zrodila se Guinnessova kniha rekordů, první 198 stranové vydání v nákladu pár tisíc kusů se objevilo v britských knihkupectvích 28. srpna 1955. Kniha měla obrovský úspěch, do Vánoc se vyšplhala na nejvyšší stupínek seznamu britských bestsellerů. První vydání si vyžádalo až tři dotisky, a nakonec bylo prodáno až 187 000 výtisků.
Dnes je Guinnessova kniha rekordů globálním fenoménem, od jejího zrodu se prodalo více než 153 milionů kopií ve více než 100 zemích a 40 jazykových mutacích.
Guinnessova kniha rekordů by si rovněž zasloužila svůj vlastní zápis, je totiž nejprodávanějším knižním dílem v historii, chráněným autorskými právy.
Rekordy olympijské, bizarní i extrémní
Guinnessova kniha rekordů v roční aktualizaci zaznamenává nejenom sportovní rekordy, kupříkladu v olympijském vzpírání. Jsou v ní i záznamy o největším počtu hotdogů zkonzumovaných člověkem za tři minuty, nebo nejdelší vzdálenost házení vajíček. V guinnessovce je zaznamenána i nejjedovatější huba, nejhodnotnější životní pojistka, nebo třeba nejdéle uváděná telenovela či nejvíce potetovaná osoba. Anebo nejdelší let vzhůru nohama, nejvíce betonových bloků zlomených za jednu minutu, nebo největší podvodní tisková konference. Mimochodem, v guinnessovce má pár zápisů i sir Paul McCartney, kromě jiného i za první živý koncert vysílaný do vesmíru.
České rekordy
Ve Světové knize Guinnessových rekordů jsou zaznamenány i desítky těch našich, českých, vytvořených Čechy a Češkami, nebo na našem území. Nejstarším a snad i globálně nejvěhlasnějším českým zápisem ve guinnessovce je první veřejné použití slova „robot“. Jak všichni víme, je z autorské dílny Karla Čapka, který jej vymyslel a první na světě použil ve své divadelní hře R.U.R. v roce 2021.
V roce 2011 byl držitelem největšího počtu rekordů zaznamenaných ve Guinnessově knize rekordů český eskapalog a kouzelník Zdeněk Bradáč. Celkem jich měl na kontě úctyhodných 25.
Ján Schneider
