Svátek svaté Lucie letos slavíme v pátek třináctého
Je to tak, letos snad nejmagičtější svátek adventního období – svatá Lucie – připadla na pátek 13. Tento zajímavý „kalendářní souběh“ událost si zaslouží naši pozornost. Mimochodem, ono zase ani moc výjimečná událost není – Lucie v tomto tisíciletí připadla na pátek 13.12. do dnešního dne zatím třikrát – v letech 2002, 2013 a 2019 a jistě se ještě v tomto století párkrát dočkáme.
O historii svátku svaté Lucie a tradicích s ním spojených jsem se rozepsal vskutku podrobně a v souvislostech na našem akčním portálu přesně před rokem. Loni připadl svátek svaté Lucie na středu.
Nebudu se opakovat – vždyť lépe bych to snad již nenapsal – a dnes si posvítíme spíš na to, kde se vzal náš strach, možná respekt z pátku 13. a proč si tento den vysloužil nelichotivý přívlastek „nešťastný“, nebo možná smolný.
Frekvence nijak neobvyklá
Pátek 13. taky není zvlášť výjimečný – co se jeho frekvence týče – jak se snad většina z nás domnívá. V kalendáři se nám totiž vyskytuje vcelku pravidelně, minimálně jednou za rok.
Letos jsme měli pátky 13. dva, kromě dneška i v září a občas se vyskytnou i roky, kdy máme pátky 13. až tři. Zatím naposledy to bylo v únoru, březnu a listopadu 2019 a nejdřív nás to čeká opět v únoru, březnu a listopadu roku 2026. Pátek 13. mají všechny měsíce, které začínají nedělí.
Proč jsme to pátku 13. udělali?
Verzí, proč tento den považujeme za nešťastný je hned několik.
- Sumerové využívající dvanáctkovou početní soustavu považovali za dokonalé číslo 12 a třináctce, která se z této soustavy jaksi vymykala přischli přívlastky nečistého, zkaženého a špatného
- hebrejská verze má prý „abecední“ původ, protože 13. písmeno hebrejské abecedy je M (מ), foneticky „mé“, kterým se začíná hebrejské pojmenováni smrti (מָוֶת) „mavet“
- vikingská mytologie přiradila číslo 13. rebelujícímu bohu Lokimu, který se nepozván dostavil do Valhally na božskou hostinu, kde již hodovalo 12 bohů
- v křesťanských zemích symbolizuje číslo 13. Jidáše, který zradil Ježíše Římanům, pokud bychom chtěli být důslední, tak možná i Velký pátek připadl v roce 33 n.l. na pátek 13.
- „historickou“ verzí vzniku přiřčení nešťastného cajchu nebi stigma pátku 13. je datum 13. 10. 1307, kdy začal francouzský panovník Filip Sličný s pronasledováním, zatýkáním, mučením a vražděním templářů, co byl začátek konce jejich řádu
- „literární“ verze spojení pátku 13. s neštěstím mají své písemně zaznamenané předlohy ve Francii od roku 1834 a v této zemi je „tradice“ pátku 13. obecně známá nejméně od poloviny 19. století
- americká „literární“ verze, která zpopularizovala pátek 13. jako den neštěstí pochází z roku 1907, kdy vyšla novela Thomasa W. Lawsona s názvem Pátek třináctého
Bizarnosti spojené s pátkem 13.
- Kryštof Kolumbus prý zakotvil u amerických břehů v pátek 13. října 1492, aby se však vyhnul prokletí své výpravy, údajně v lodním deníku pozměnil datum na 12. října
- v některých zemích, kde jsou zřejmě pověrčiví i architekti, kupříkladu některé hotely nejenom že nemají pokoje s číslem 13, ale ani 13. patra
- v pátky 13. narůstá počet pojistných událostí
- existuje i fóbie z čísla 13 s názvem triskaidekafobie, její speciální formou je chorobná obava z pátku 13. nazvaná paraskevidekatriafobie
- ve Filadelfii založili v roce 1936 The Friday the 13th Club, jehož členové se scházejí každý pátek 13. a pracují na potírání nelichotivé pověry o tomto dni
- v roce 1989 vznikla v České republice Sekce 13, která si dala za cíl prosazovat pátek 13. jako den štěstí
A to je vskutku mírně recesní, ale šťastný přístup, ostatně pátek 13. je šťastným dnem i pro všechny, kteří jsme se v tento den narodili. A je nám opravdu jedno, jestli nám v tento radostný den zkříží cestu černá kočka.
Ján Schneider
Foto: pixabay, pexels