Pokud máte doma teenagerku nebo teenagera, zřejmě se taky po nocích trápíte s tím, co nám z těch našich ratolestí jenom vyroste? Vždyť generace Z, teenageři, teenagerky a mladí dospělí narozeni v letech 1997-2010 – podle jiných zdrojů +minus tři roky – to na pracovním trhu nebudou mít lehké. Nejstarší z nich právě vstupují na profesní kolbiště a vskutku jim není co závidět. Expertky a experti totiž předpokládají, že během svého aktivního života budou dnešní mladí lidé muset změnit od píky svou profesi celkem tři krát.

Ano, již jsou pryč časy, kdy jsme se my, příslušníci generace X – ročníky 1965-1979 – po ukončení studia vrhli do práce, která nám obvykle vydržela až do důchodu. Respektive jsme koncem minulého století ani nesnili o prakticky nepřeberném množství možností a výzev, se kterými se musí a budou muset děti a mladí lidé Generace Z potýkat.

Je třeba si uvědomit, že děvčata a kluci generace Z neznají svět bez internetu a digitálních technologií. Dejme teď bokem mýtus, že každý první dnešní teenager chce být úspěšným hráčem online her a každý druhý jejich tvůrcem. A každá druhá teenagerka touží být influecerkou a každá první youtuberkou. Prý to až tak prekérní není…

Podívejme se na to z druhé strany: která povolání jsou dnes nejvyhledávanější na internetu? Ne z pohledu „hledám práci youtuberky na plný úvazek“, ale z druhé strany barikády, z pohledu zadavatelů pracovních inzerátů. Což by nám snad mělo jakž-takž prozradit, po jakých profesích je v současnosti nejvyšší dopyt.

Experimentální statistiky

Eurostat koncem roku 2024 zveřejnil experimentální statistiky OJAR. Jejich experimentálnost se skrývá v tom, že kromě tradičních statistických metod sběru a vyhodnocování dat jsou částečně sestaveny na web-scrapingu online pracovních inzerátů zveřejněných na internetu, pomocí zpracování přirozeného jazyka.

Takto vyskládaný soubor údajů má velké pokrytí a zároveň i určité limity a omezení. V první řadě nemá šanci pokrýt všechna potenciální webové portály zveřejňující pracovní inzeráty. Výběr webových portálů tedy může mít významný vliv na kvalitu výstupu údajů a porovnatelnost v čase a zároveň i jednotlivých zemích.

Zdroje OJA mohou navíc být považovány i za „zaujaté“, pokud jde o konkrétní ekonomické aktivity a povolání. S vysokou pravděpodobností budou kupříkladu pozice v oblasti IT inzerovány online častěji než třeba pracovní pozice v malých obchůdcích, třeba řeznictvích nebo pekárnách.

Podobně nedostatečně bude pokryt v této experimentální statistice poptávka po profesionálech ve veřejném sektoru – například učitelky či opatrovatelky. A rovněž po dalších pozicích, které tradičně v online prostoru inzerovány nejsou. Algoritmy AI se postupně zdokonalují i v tom, aby stejný inzerát nebyl do statistiky započítán vícekrát.

V každém případě expertky a experti z Eurostatu nevymysleli tyto experimentální statistiky proto, aby se nenudili a nenechali zahálet ani AI. Jde o reálnou odbornou odpověď na to, že „neexperimentální“, existující statistiky volných pracovních pozic nepokrývají „úzká místa“ pracovního trhu, kde se náboroví pracovníci potýkají s problémy.

Nejvyhledávanější pracovní pozice   

Údaje experimentální statistiky OJAR, které Eurostat zveřejnil v prosinci 2024, jsou z roku 2023.

Nejvyšší míru online inzerce práce v Evropské unii měli tyto profese:

1. manažér prodeje, marketingu a vývoje (26,6 %)
2. robotník ve výrobě (22,4 %)
3. ostatní pracovníci odbytu (17,6 %)
4. manažér maloobchodu a velkoobchodu (16,8 %)
5. ostatní pomocní administrativní pracovníci (16,7 %)
6. vývojáři a analytici softwaru a aplikací (14,8 %)
7. profesionálové v oblasti umění, kultury a kulinářství (14,1 %)
8. technici (kromě elektrotechnologie) (13,2 %)
9. agenti obchodních služeb (13,0 %)
10. pracovníci v dopravě a skladování (12,7 %)

Tento experimentální řebříček pracovních online inzerátů nezrcadlí kompletní škálu volných pracovních míst, protože některé profese nejsou inzerovány v online prostoru. Jde zejména o volné pozice ve veřejném sektoru, třeba ve školství nebo zdravotnictví. V každém případě ale tato experimentální statistika Eurostatu vcelku úspěšně bourá některé zažité mýty o tom, jak vypadá evropský pracovní trh. Všimněte si kupříkladu šestou příčku řebříčku.

Inu a pokud potřebujete vědět, jaké skills, nejenom ty běžné, ale i špičkové nebo i trendové zručnosti budou po vás žádány na konkrétní pracovní pozice, mrkněte tady. Při některých profesích můžete v meziročním srovnání objevit i zcela nové zručnosti a dovednosti a co je taky zajímavé, požadavky na stejnou profesi se můžou lišit i regionálně. Vážně, třeba skills autorů, žurnalistů a lingvistů jsou třeba v Česku a na Slovensku jiné. Tak k tomu si můžeme klidně zapět i tuto verzi Písně práce.

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels, freepik