I když máme všichni v časech předvelikonočního postění zafixován zřejmě jenom jeden únorový svátek, ten, který slaví všichni zamilovaní 14. 2., přece jenom máme v druhém měsíci roku více důvodů slavit. Pokud pořádně provětráme světové kalendáře, tak kupříkladu dnes, 11. února předně popřejeme hodně zdraví a pohody všem Boženám a Eufrozinám a nalezneme hned několik poměrně zajímavých svátků.

Evropská síť pro bezpečnější internet INSAFE iniciovala již v roce 2004 Světový den bezpečného internetu, který se koná vždy v druhý den druhého týdne druhého měsíce v roce.

Z iniciativy Rady Evropy a Evropské komise je 11. 2. Evropským dnem 112 – linky tísňového volání.

A přesně před 10 lety přišla OSN s nápadem podpořit děvčata a ženy věnující se vědě.

Mezinárodní den žen a děvčat ve vědě

Můžeme to brát jako další příspěvek OSN k podpoře rovnosti pohlaví ve vědě.

Vždyť přiznejme si upřímně: když se nás někdo optá, jestli známe jméno nějaké vědkyně, maximálně si vzpomeneme na Marii Curie-Skłodowskou. Tato dáma je mimochodem jedinou ženou z pěti osobností vědy, které získali dvakrát Nobelovu cenu.

Vědkyně polského původu získala svou první nobelovku v roce 1903 za fyziku a v roce 1911 za chemii. A patří jí rovněž další významné prvenství: v roce 1903, jenom dva roky poté, co Nobelovy ceny začali udělovat, byla vůbec první ženou, která získala toto prestižní ocenění. A v roce 1911 se stala vůbec prvním člověkem, který získal i druhou nobelovku.

A když jsme při nobelovkách: právě dnes, v Mezinárodní den žen a děvčat ve vědě je oficiální web Nobelovy nadace věnován ženám, které změnily vědu a náš svět. Je to opravdu zajímavé a inspirativní čtení.

Pojďme ale zpět k svátku všech současných i budoucích vědkyň.

To nejlepší ještě jenom přijde

V sídle OSN v New Yorku se dnes uskutečnilo jubilejní 10. shromáždění Mezinárodního dne žen a děvčat ve vědě. V rámci tématu: „Mapování pokroku při formování budoucnosti: To nejlepší ještě jenom přijde“ zdůraznily účastnice a účastníci akce úspěchy, přetrvávající výzvy a životně důležitou roli žen ve vědě při podpoře inovací a trvale udržitelného rozvoje.

„Při desátém výročí tohoto významného dne a při uvažování o 30 letech od Pekinské deklarace pomáhejme vydláždit cestu ke kariéře v oblasti STEM, kterou si ženy a dívky zaslouží – a kterou náš svět potřebuje,“ řekl Generální tajemník OSN António Guterres.

Nepolapitelná rovnost ve vědě

Na všech úrovních vědních, technologických, inženýrských a matematických disciplín (STEM) po celém světě přetrvává během let značný genderový rozdíl. Ačkoli ženy učinily obrovský pokrok směrem ke zvýšení své účasti na vysokoškolském vzdělávání, stále jsou v těchto oblastech nedostatečně zastoupeny.

Navzdory určitému pokroku v posledních desetiletích s různým úspěchem v závislosti na oborech a zemích je rovnost pohlaví ve vědě stále nepolapitelná. Dnes je pouze jeden ze tří vědců žena. Nedostatek rovnosti pohlaví ve vědě ale není jen problémem, který postihuje ženy. Omezuje to i vědecký pokrok a brzdí rozvoj země a její snahy o budování mírových společností.

• posun ve struktuře a kultuře vědeckých pracovišť je naléhavě potřebný: podle studie z roku 2022 každá druhá vědkyně uvedla, že zažila sexuální obtěžování v práci
• v řídících strukturách výzkumu zůstává podíl žen na vedoucích pozicích neúměrně nízký
• při postupování žen ve své vědecké kariéře se rodová propast stále prohlubuje
• ve špičkových oblastech výzkumu, kupříkladu AI je jenom jeden z pěti profesionálů žena
• navzdory nedostatku zručností ve většině technologických oblastí, které vedla ke 4. průmyslové revoluci, ženy stále tvoří jenom 28 % absolventů inženýrského studia a 40 % absolventů informatiky

Podpora OSN ženám a dívkám ve vědě

Genderová rovnost byla vždy klíčovou agendou Organizace spojených národů. Genderová rovnost a posílení postavení žen a dívek zásadně přispěje nejen k hospodářskému rozvoji světa, ale také k pokroku v rámci všech cílů a cílů Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj.

Ženy a dívky představují polovinu světové populace, a tedy i polovinu jejího potenciálu. Genderová rovnost, kromě toho, že je základním lidským právem, je nezbytná pro vytvoření mírových společností s plným lidským potenciálem a udržitelným rozvojem.

Komise pro postavení žen přijala dne 14. března 2011 na svém 55. zasedání zprávu s dohodnutými závěry o přístupu a účasti žen a dívek na vzdělávání, odborné přípravě, vědě a technice a o podpoře rovného přístupu žen k plné zaměstnanosti a slušné práci.

Dne 20. prosince 2013 přijalo Valné shromáždění usnesení o vědě, technice a inovacích pro rozvoj. Uznalo v něm, že úplný a rovný přístup k vědě, technologiím a inovacím a jejich účast na nich pro ženy a dívky všech věkových kategorií je nezbytný pro dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen.

A od 11. února 2015 oslavujeme z iniciativy OSN Mezinárodní den žen a dívek ve vědě.

Budování budoucnosti pro ženy a dívky ve vědě

Letos si tedy připomínáme 10. výročí Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě a 30. výročí Pekingské deklarace a Akční platformy, dvou významných milníků v globálním úsilí o prosazování rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen.

Rodová rovnost ve vědě je klíčová pro budování lepší budoucnosti pro všechny, ale ženy a dívky nadále čelí systémovým překážkám a zaujatostem při provádění vědecké kariéry.

Odstranění genderových rozdílů ve vědě vyžaduje odstraňování stereotypů, propagování vzorů na inspiraci dívek, podporu pokroku žen prostřednictvím cílených programů a podporu inkluzivního prostředí prostřednictvím politik a činností, které podporují začlenění, rozmanitost a rovnost.

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels