Pozvolna se nám rozbíhá letní „okurková sezona“ a ne že by nebylo o čem psát.  Naopak, žijeme v době, kdy si témata klidně i pro denní psaní opravdu můžeme vybírat.

Dnes to bude o víně a buďte bez obav, nehodlám skrytě propagovat pití vína jako bohumilou činnost patřící k létu. Neřkuli k letnímu pitnému režimu…V našich končinách by to mělo být spíše o pivu – o tom ale někdy příště.

A můžu vám předem slíbit i to, že nepůjdu na věc ani přístupem z druhé strany barikády a mravokárně kázat, jak je pití vína zhoubný zlozvyk, kterému holduje nepoučitelné lidské plémě jaksi od nepaměti…Ne, dopřejme si každý a každá dle libosti to, po čem nám srdce a chutě prahnou. A pokud možno s mírou.

Za tip na dnešní téma rád poděkuji Tomáši Havranovi, šéfovi agilního slovenského týmu Mladí lekári – vďaka, Tomáš – a pojďme tedy na to.

Vyskytla se totiž nová evropská studie se vcelku alarmujícími výsledky, která se zaměřila se na jednu specifickou látku, kterou bychom zřejmě ve víně nehledali.

Pesticidy, TFA a PFAS

Nejprve otevřeme kurzorický pojmologický slovníček:

• pesticidy – jsou přípravky na ochranu rostlin, biocidní přípravky likvidující hmyz, včetně insekticidů, repelentů, ale i dezinfekční a konzervační prostředky
• insekticidy – jsou chemické přípravky likvidující hmyz v jeho různých vývojových stadiích
• TFA – kyselina trifluoroctová, rozpouštědlo hojně používané v organické chemii, vedlejší produkt rozkladu pesticidů, F-plynů a flouoropolymerů, zařazován mezi PFAS
• PFAS – Per- a polyflouralkylové látky, syntetické chemické sloučeniny obsahující fluor, známé jako „forever chemicals“ se v přírodě prakticky volně nerozkládají, jsou součástí pesticidů, chladících směsí a dalších látek, pro živočichy, včetně lidí jsou to ve vyšších koncentracích zdraví nebezpečné, toxické jedy

Ano, je pravda, že asi globálně nejznámější pesticid, přesněji insekticid – DDT – pomohl po II. Světové válce poměrně zásadně při hubení přenášečů malárie v tropech. A je pravda i to, švýcarský chemik, který objevil biocidní účinky DDT, dostal v roce 1948 Nobelovu cenu.

Pravdou ale je i to, že následky masivního používání DDT na hubení čehokoliv, co jsme nazvali „škůdci“ nese naše příroda dodnes. I když bylo používání tohoto jedu postupně zakazováno v mnoha zemích již od konce 60. let minulého století.

A teď si představte, že jedna z těchto látek je i ve víně.

Kolik evropských vín obsahovalo TFA?

Všechny testovaná vína zařazena do studie – ročníky 1998 až 2024 – z celkem 49 různých vín různých odrod z deseti evropských zemí byla kontaminována TFA.

Do výzkumu byly původně zahrnuty vína zakoupené v rakouských hypermarketech. Když ale prvotní analýza odhalila až neočekávaně vysokou úroveň kontaminace vín TFA, výzkumníci požádali o pomoc partnery z celé Evropy.

Do studie tak bylo zahnuto celkem 49 vín z Belgie, Lucemburska, Itálie, Maďarska, Chorvatska, Řecka, Francie, Španělska, Německa a Rakouska.

• ve starších ročnících vín – od roku 1974 do 1988 – nebylo zaznamenáno žádné detekovatelné množství TFA
• „mírný nárust“ koncentrací TFA – od 13 do 21 mikrogramů na litr – byl zaznamenán v ročnících vín 1998 až 2010
• „prudký nárůst“ koncentrací TFA – v průměru až na 121 µg/l – byl zaznamenán u vín s ročníky po 2010
• některá vína zahrnuta do studie obsahovala více než 300 µg/l TFA
• vína s nejvyšší koncentrací TFA obsahovali i nejvyšší množství reziduí pesticidů
• nejvyšší koncentrace TFA byla naměřena v nejmenovaném rakouském bílém víně ročník 2024 – až 320 µg/l
• nejnižší koncentrace TFA, jenom 21 µg/l z vín „mladších ročníků“ – po roce 1998 – byla naměřena v jednom chorvatském bílém víně, ročník 2023

Podle odbornic a odborníků hodnotících závěry této studie jde o alarmující nárust koncentrace TFA, který ale pro vědeckou komunitu není ničím novým.

Trend nárůstu koncentrace TFA prakticky všude, kde ji vědci dokážou změřit, je shodný s nárůstem používání PFAS pesticidů od 90. let minulého století. A kopíruje taky rozšíření fluorovaných chladiv, které od roku 1987 postupně nahradily zakázané látky poškozující ozónovou vrstvu atmosféry.

To, co je zřejmě z výsledků evropské studie zjevné, dokážeme přečíst všichni:

• kontaminace vín TFA zrcadlí rozličnou míru zamoření přírody PFAS
• rozdíl mezi 21 a 320 µg/l TFA je markantní
• vína s nejvyšší koncentrací překročila „běžnou“ hladinu TFA v pitné vodě více než 100násobně  

Co s tím naděláme?

V první řadě je snad docela fajn nápad s rozvahou si vybírat, co pijeme. Pokud jsou „forever chemicals“ dnes zřejmě prakticky všude, asi nám nepomůže konvertovat z rakouských, francouzských, italských či španělských vín kupříkladu na „exotičtější“ vína z Chile, Kalifornie, Austrálie nebo Nového Zélandu.

Popravdě by mě zajímalo, jak by dopadli naše vína z moravských a českých vinařských oblastí.  A jestli by podobná „zpráva z vínových lahví“ dopadla mimo Evropu lépe či ještě hůř, jako ta naše, evropská.

V každém případě jsou PFAS od roku 2020 součástí českého Integrovaného registru znečisťování, což prakticky znamená, že jejich koncentrace ve vodě je sledována.

Když už chceme pít kvalitní vína bez TFA, tak zřejmě jedině ty opravdu archivní vína z nějakého zámeckého sklípku.

Protože když zjistíme, odkdy se začali používat pesticidy v „zemědělské výrobě“, tak budeme zřejmě pátrat po ročnících archivních vín maximálně do roku 1945. V případě PFAS používaných v chladících směsích a mnoha dalších lidmi běžně používaných substancích, látkách či produktech, posuneme se přibližně do roku 1980.

Ján Schneider

Foto: pixabay