Bára Bühnová: Najděte odvahu jít vlastní cestou

Bára Bühnová s nejrůznějšími zahraničními stážemi, s dvěma doktoráty, v roli docentky, ve vedení několika výzkumných týmů a sdružení, v boardu neziskové organizace Czechitas, boří všechny mýty o holkách v IT. Žena, maminka, parťačka, která věří, že život je nej, když člověk najde odvahu jít vlastní cestou, a tím se řídí.

Jak bys nám představila Ty, Báru Bühnovou?

Jaká podle mě Baru je? Určitě zvědavá. Baví ji učit se a objevovat. Podle mnohých je chytrá, ale já myslím, že je spíš jen hodně zvědavá a nebojí se složitých věcí. Ty ji naopak přitahují. Ráda se pouští do nových projektů a nerada opouští ty staré, v každém vidí kousek pokladu. Takže často přebíhá od jedné věci k druhé a to ji dává spoustu energie, zatímco ostatní vyčerpává už samotná představa, co všechno dělá. Podle mých dvou dětí jsem milující a laskavá. Tak mi to aspoň říkají :).

Jak se jako žena cítíš v IT, které je vnímáno jako mužský obor?

Perfektně! Je pravda, že první roky na IT škole jsem se snažila být co nejvíc neviditelná, což mi moc nešlo. Měla jsem pocit, že každá moje chyba je vidět tisíckrát víc než chyby mých spolužáků. To ale bylo spíš v mé hlavě. Dnes už je to téměř 20 let, kdy se pohybuji v IT, a ten obor jsem si zamilovala. Zamilovala jsem si lidi v IT, kteří jsou bezprostřední a kdykoli ochotní pomoct. Podělit se o to, co sami umí. Zamilovala jsem si potenciál, který IT má. Pro mě je IT synonymum inovace v jakémkoli oboru, a to je jednoduše super. Být holkou v IT není ze začátku nejsnazší. Holky jsou víc na očích a mají pocit, že na sobě musí pracovat víc než kluci, aby ukázaly, že na to mají. Ale všechno úsilí se jim nakonec vrátí v tom, že si často získají od mužských kolegů velký respekt. A to štěstí jsem měla i já.

Foto: archiv Bára Bühnová

Jak ovlivnilo mateřství Tvou kariéru?

Na úvod musím říct, že mám ty nejúžasnější děti, jaké jsem si mohla přát. A tak jsem šťastná, že jsem měla příležitost být s nimi 4 roky doma a pracovat na třetinový úvazek z domu – a jen občas si podle potřeby odběhnout do práce. V té době jsem pracovala na Masarykově univerzitě, v mně známém prostředí, a tak jsem dokázala všechny aktivity, které pro mě byly důležité, udržovat i na tak malý úvazek při životě. Vypustila jsem v té době to, co mi bralo energii, a nechala si všechno to, co mi energii dávalo – a dodnes si to tak držím.

Nyní máš ale více než tuto jednu práci. Jak se to dá zvládat?

Je to tak. Dnes vedle učení a výzkumu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity pracuji na jednom větším projektu na Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity, a působím ve vedení vzdělávací neziskové organizace Czechitas – což je moje srdcová záležitost.

Jak jsi se k Czechitas dostala? Skrz známost s Ditou, která Czechitas založila?

K Czechitas jsem se přidala půl roku po založení, v únoru 2015. Tehdy jako lektorka připravovaného 4denního kurzu programování pro Android pod vedením Vandy Cabanové. S Vandou i Ditou jsem se v té době znala z Fakulty informatiky, kde jsem učila, zatímco Dita s Vandou tam studovaly. A pak už mělo vše rychlý spád. Zamilovala jsem si jak celý nápad Czechitas, tak Ditu, se kterou je obrovská radost pracovat. Dita je úžasný člověk.

Jsou ve vedení Czechitas jen ženy nebo i muži?

Czechitas tvoří jak organizační tým, tak lektorský tým. V lektorském týmu byli od začátku ženy i muži, s převahou mužů. Organizační tým byl naopak dlouho tvořen jen ženami. Nyní v organizačním týmu pracují 4 muži. Ale je pravda, že v čtyřčlenném řídícím boardu Czechitas jsme jen ženy. A tři z nás teď mají malé děti, takže to má zajímavou dynamiku.

Jak se spolupracuje 4 ženám ve vedení komunity?

Úžasně. Dita, Monča i Mirka jsou úžasné a inspirativní ženy. Každá s jiným úhlem pohledu na roli a dopad našich aktivit, což tvoří neskutečně cenný mix.

Jaká je Tvá role v Czechitas?

Já se věnuji celému portfoliu naši výuky a lektorskému týmu. Stojím u vzniku nových kurzů a zapojování nových nápadů do naší výuky.

Odkud přichází podněty pro růst Czechitas?

Celý nápad se rozvinul z myšlenky propojit komunitu IT profesionálů, kteří jsou ochotni podělit se o své zkušenosti, a komunitu holek, které by se rády IT začaly učit a potřebují v začátcích pomoct. A přerostl i do vzdělávání dětí a učitelů základních škol. Aktuálně je zájem o naše akce obrovský, čehož si obrovsky ceníme, a tak se rostoucí zájem snažíme uspokojovat. Nyní již nejen v Praze a Brně, kde jsme začínali, ale i v Ostravě, Českých Budějovicích a Zlíně. A chystáme se i do dalších měst.

Čtěte také: Nebojte se vystoupit z komfortní zóny a udělat změnu

Vraťme se ještě k Báře, před 10ti lety v době ukončení VŠ studia. O čem jsi snila? Co se Ti splnilo?

Snila jsem o práci, která mi nabídne svobodu, flexibilitu, a prostor pro realizaci všech mých bláznivých nápadů. Toužila jsem cestovat a poznávat inspirativní lidi z celého světa. A přesně to se mi splnilo.

Máš rodinu, malé děti. Jak vnímají oni mámu v IT?

Když se svými dětmi mluvím o své práci, neříkám, že pracuji s počítači. To dnes koneckonců pracujeme všichni. Říkám jim, že učím a bádám. A tak si z toho děti přebraly, že jsem vynálezce, a často mě po škole vítají větou „Tak co jsi mami dnes vynalezla?“ A ta otázka mě vlastně strašně baví :).

Oblíbená téma PC a tablety. Jaká jsou pravidla v IT rodině?

Celkem jednoduchá, máme limit 30 minut u obrazovky denně (většinou tabletové – televizi, PC, ani telefon děti zatím nepotkávají). Zbytek času děti tráví s hračkami a kamarády. Jsou zatím malí (1. a 3. třída), tak nám takový screen time stačí. Uvidíme, jak tomu bude za pár let.

Co Tě nejvíc baví a co Tě baví nejméně?

Vše, co dělám, mě baví obrovsky moc. Vzdělávání, výzkum, projekty s průmyslovými partnery, organizace konferencí, vedení týmů, rozvíjení nápadů. Mám veliké štěstí, že nemusím dělat nic, co by mě nebavilo. Takže mě vlastně nebaví jen ty okamžiky, kdy musím skončit s tím, co dělám, protože je čas jít spát.

Foto: archiv Bára Bühnová

Co nebo kdo je Tvou největší inspirací?

Nemám vzory, které bych chtěla následovat, ale mám kolem spoustu lidí, které obdivuji. Jsou to všichni ti, kteří se umí radovat z úspěchů ostatních více než ze svých vlastních. Protože až když si budeme úspěchy navzájem přát a ne závidět, tak se jako společnost můžeme někam posunout.

Jak odpočívá akční máma od jedniček a nul? Existuje vůbec prostor pro relax?

Odpovím trošku oklikou. Máte ve svém okolí člověka, který by si na dovolené neodpočinul, kdyby jen ležel na pláží? Který si nejlépe odpočine aktivní dovolenou plnou zážitků? Můj život je taková dovolená. Já vlastně jenom odpočívám. Mám i chvilky, kdy si ráda zajdu jen tak do kavárny nebo lehnu do trávy, ale dlouho tam nevydržím.

Co bys vzkázala ženám, které chtějí nebo ještě váhají vstoupit do světa IT?

Že nikdy nebude vhodnější okamžik než právě teď. Internet je plný možností jak se v IT vzdělávat a současná IT komunita je připravena začátečníkům pomoct jak jen může. Přitom každý z nás si pamatuje, že jednou začínal a dělal spoustu chyb. Nikdo od vás nečeká, že se z vás přes noc stanou experti. Pojďte to vyzkoušet, něco se naučit. Čas věnovaný IT vzdělání se vám vrátí, ať se v budoucnu vydáte jakýmkoli směrem.