Taky vás možná napadlo, proč lidé žijící v asijských megalopolisech neměli během pandemie absolutně žádný problém s nošením respirátorů? Protože jsou na jejich každodenní nošení zvyklí, vždyť je tam již léta běžně používají jako ochranu před smogem.

V našich končinách jsme na tom se smogem relativně dobře – proč „relativně“ můžete číst o pár řádek níže.

Je dobré vědět jak a proč se před smogem můžeme chránit i navzdory tomu, že smogová situace byla na našem území naposledy vyhlášena Českým hydrometeorologickým ústavem v aglomeraci Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek a Třinecko téměř před čtvrtrokem 27. – 29. prosince 2024.

Trojitý český vykřičník evropského výzkumu

Beze malování čertů na zdi nesmíme opomenout stěžejní evropský výzkum publikovaný v lednu 2021 v žurnálu The Lancet Planetary Health. Výzkumný projekt vedl Barcelonský Institut pro globální zdraví ISGlobal ve spolupráci se švýcarským Institutem pro tropické a veřejné zdraví Swiss TPH a Uttrechtskou univerzitou. Tato přelomová studie poprvé dala do souvislosti úmrtnost a znečistění ovzduší ve více než 1 000 evropských městech z 31 zemí.

Studie obsahuje řebříček evropských měst s nejvyšší mírou úmrtnosti, kterou je možné připsat každé ze dvou zkoumaných látek znečisťujících ovzduší: jemných částic PM_2,5 a oxidu dusičitého NO₂.

Velké města ve Španělsku, Belgii, Itálii a Francii mají z měst zařazených do výzkumu nejvyšší úmrtnost spojenou s oxidem dusičitým, který je zejména výfukovou zplodinou zážehových motorů.

Nejvyšší úmrtnost spojená s jemnými částicemi PM_2,5 byla zaznamenána ve městech v italské Pádské nížině, jižním Polsku a východním Česku, přesněji na severní Moravě. Suspendované částice jsou tady emitovány nejenom motorovými vozidly, ale i jinými zdroji spalování, včetně průmyslu, topení v domácnostech a spalování uhlí a dřeva.

V první desítce tohoto nelichotivého evropského řebříčku se umístily hned tři města z Moravskoslezského kraje: Karviná na 3. místě, Ostrava na 6. a Havířov na 10. příčce.

Pokud hádáte, že na konci obou řebříčků – a tedy s nejnižší úmrtností z výše popsaných důvodů – jsou zejména skandinávská města, strefili jste se. Mezi švédskými, finskými a norskými městy svítí i po jednom z Islandu, Irska, Litvy, a dokonce i Chorvatska. Podrobné informace jsou k dispozici zde, i s údaji 18 českých měst zařazených do výzkumu.

Tak si zapějme neoficiální karvinskou hymnu a vraťme se zpět ke smogu.

Co to vlastně smog je?

Smog můžeme charakterizovat jako obvykle krátkodobé mimořádné znečištění ovzduší při nepříznivých meteorologických podmínkách, které způsobují nepříznivý rozptyl škodlivin. Když to mírně reverzně obrátíme naruby, v podstatě můžeme vděčit jedině meteorologickým podmínkám, že nemusíme pořád dýchat všechno to, co do našeho ovzduší vypouštíme.

Pokud jsou tedy rozptylové podmínky příznivé, všechen ten – dámy prominou – sajrajt se nějak někam rozptýlí a nemusíme místo dýchatelného vzduchu prohánět dýchacím ústrojím opravdový smog plný zdraví neprospívajících škodlivin jako během dopravní špičky v Nái Dillí.  Nebudeme radši pátrat, kam se všechny ty tuny škodlivin rozptýlí…

Nepříznivá smogová situace se v naší zemi možná paradoxně nevyskytuje pouze v největších průmyslových aglomeracích a na severní Moravě, ale třeba i v osídlených podhorských a horských oblastech. Souvisí to zejména s topením dřevem a inverzním počasím v zimě, které nepomáhá rozptylu smogu do ovzduší.

Meteorologové a meteoroložky bdí

Ano, nepřetržitý monitoring rozptylových podmínek a kvality ovzduší patří do expertní náplně práce našich meteoroložek a meteorologů, přesněji Úseku kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu.

Když se zahloubíte do vskutku zajímavé četby o komplexní problematice znečišťování ovzduší v odborných souvislostech na portálu ČHMÚ, zjistíte, že to opravdu není o rosničkách. Naleznete tam mimo mnohého jiného i praktické informace kupříkladu o tom, na koho se můžete obrátit v případě, že ještě spokojeni s kvalitou ovzduší v místě vašeho bydliště.

Český hydrometeorologický ústav společně s meteorologickou službou armády ČR poskytuje výstražní službu v oblasti operativní meteorologie a hydrologie. Systém integrované výstražné služby SIVS je zaměřen na celkem 14 skupin meteorologických jevů: maximální a minimální teploty, pokles teplot pod bod mrazu, vítr, sněhovou pokrývku, sněhové srážky, sněhové jevy, náledí, ledovku, námrazové jevy, bouřkové jevy, dešťové srážky, povodňové jevy, dotok a požáry. Výstrahy jsou vydávány ve čtyřech stupních a úrovních nebezpečí pro lidské aktivity.

Je zajímavé, že smog má svůj vlastní Smogový varovný a regulační systém ISKO. V rámci něho je k dispozici i historický přehled vyhlášených smogových situací a regulací, aktualizován přibližně jednou za týden.

Právě informovanost o smogové situaci je prvním krokem ochrany a pokud meteorologové vyhlásí smogovou situaci, měli bychom ji brát na vědomí s patřičnou vážností.

V den psaní tohoto článku nebyla vyhlášena žádná smogová situace ani regulace. Pokud se chcete podívat, jak je na tom kvalita ovzduší ve vašem městě, na portálu ČHMÚ je k dispozici aktuální hodinový přehled dat z automatizovaných monitorovacích stanic.

Jak se chránit proti smogu

Během nepříznivé smogové situace je opravdu důležité abychom se chránili všichni, a zvlášť citlivé skupiny obyvatelstva s nejvyšším rizikem vlivu smogu na zdraví:

• malé děti
• těhotné ženy
• lidé ve vyšším věku
• všichni s chronickými i akutními onemocněními dýchacího ústrojí
• lidé s nemocemi kardiovaskulárního systému
• lidé v rekonvalescenci
• všichni s oslabenou imunitou
• diabetici

Ochrana před zdraví škodlivým smogem je v principu naprosto jednoduchá:

• nevycházejte ven
• pokud ven musíte vyjít, zkraťte čas pobytu na co nejkratší
• omezte pobyt venku zejména v době mezi 6–10 a 16–20 hodinou
• neprovádějte těžkou fyzickou práci a nesportujte v exteriéru
• omezte a zkraťte čas větrání
• místnosti, kde se zdržují lidé větrejte krátce a intenzivně 3–4krát denně otevřením oken dokořán na několik minut
• v interiéru se vyhněte aktivitám, které zvyšují potřebu větrání
• při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných potížích zahajte včas a účinně léčbu

Podle expertek a expertů bdících nad kvalitou našeho ovzduší je obecně nejpříznivější čas k pobytu venku a větrání během dní s nepříznivou smogovou situací brzké odpoledne. Nejvyšší hodnoty koncentrace škodlivých látek v ovzduší jsou obvykle brzy ráno a večer po západu slunce.

Kromě meteoroložek a meteorologů, kteří kvalitu našeho ovzduší průběžně monitorují a pokud je to potřeba vyhlašují smogovou situaci a regulaci, se smogem zabývají i další expertní týmy. Třeba Státní zdravotní ústav vydal v souvislosti se smogem tyto doporučení.

Tip na poznávací meteorologický výlet

Nejenom o smogu se můžeme mnoho zajímavého, možná i nového a nepoznaného dozvědět přímo od nejpovolanějších. Každoročně 23. března všichni meteorologové a meteoroložky slaví Světový den meteorologie. A ti naši, čeští experti a expertky na počasí, klima a všechny jevy s nimi související již tradičně neoslavují sami.

Dveře pracovišť Českého hydrometeorologického ústavu jsou pro nás všechny otevřeny již tuto sobotu 22. března a schválně, mrkněte na program a zjistíte, že to opravdu není jenom o rosničkách.

Vezměte své děti nebo vnoučence a vyberte se na výlet na nejbližší meteorologickou stanici přesvědčit se o tom, že meteorologie není jenom o měření teploty, vlhkosti, tlaku, rosného bodu, rychlosti větru…Letošní Den otevřených dveří Českého hydrometeorologického ústavu má nosní téma: Extrémy počasí.

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels, unsplash