I když v zemích českých, moravských a slezských 6. leden, svátek Tří králů, přesněji Zjevení Páně není oficiální svátek a naše ratolesti musely po zimních prázdninách nacupitat do škol, je to přece jenom důležitý den. Protože ním prakticky končí adventní období a pro všechny věřící římskokatolického rítu je to i den sváteční.

Radši neprozraďme našim dětem, že jejich slovenští vrstevníci a vrstevnice měli letos prázdniny delší právě o tento sváteční den. Na Slovensku je totiž 6. leden, církevní svátek s názvem Zjavenie Pána oficiálním dnem pracovního pokoje se vším všudy. Tedy i se zavřenými školami, úřady a obchody. Pojďme trošičku poodhalit tajemství tohoto dne a pokusit se najít i několik zajímavostí, tradic, zvyků a pranostik, které se k němu váží.

Abraham Bloemaert: Adoration of the Magi, 1624

Třem králům to prý trvalo dva týdny

Ano, pokud bereme středověký výklad Nového zákona jako zdroj faktů, putování tří králů do Betléma s dary pro Ježíška trvalo od jeho narození až 14 dní. Což v roku 0 našeho letopočtu můžeme beze ironie považovat za skvělý výkon, když vezmeme v úvahu, že s nejvyšší pravděpodobností putovali odněkud z východu na velbloudech. A do Betléma dorazili – dle našeho současného gregoriánského kalendáře – právě 6. ledna.

O tom, jak vlastně vznikla tříkrálová legenda jsem se vcelku zevrubně pověnoval loni. Už tedy víme, že v období narození Ježíše z Nazaretu široko-daleko a ani blízko místa jeho narození nevládli žádní panovníci se jmény Kašpar, Baltazar nebo Melichar. Evangelista Matouš psal o příchodu tří bezejmenných „mágoi“ – mudrců, vědoucích nebo rádců z východu. Ti se prý krátce po narození přišli Ježíšovi poklonit a přinést mu do Betléma dary: zlato, kadidlo a myrhu.

Fra Angelico and Fra Filippo Lippi: Adoration of the Magi, polovina 15. století

Ganzabara, Melchior a Baltazar

Středověcí teologové se biblického zápisu evangelistu Matouše chopili vcelku kreativně, z „mágoi“ udělali tři krále a dali jim i jména, symbolizující dary, které měli novorozenci do Betlému přinést.

Aramejské, původně perské jméno Ganzabara počeštěné na Kašpar nese význam nosič, strážce pokladů nebo pokladník. Jméno Melichar je variací hebrejského Melchior, což znamená „Král je světlo“, přeneseně král světla. Jméno babylonského původu Baltazar se vykládá jako „Ochraňuj život králi“, přeneseně tedy ochránce králova života.

No a aby to nebylo s tímto svátkem tak-nějak přímočaře jednoduché, jde vlastně o spojení původního svátku Zjevení Páně a teology smyšlené středověké legendy o třech králích, která měla základ v Matoušově evangeliu. Takže žádný svátek Tří králů nenajdeme v žádném liturgickém, církevním kalendáři a tříkrálová tradice spadá spíše do lidového folklóru, zejména v naší, středoevropské oblasti.

Ale částečně i do liturgie, vždyť ve svátek Zjevení Páně kněží v kostelech západního rítu žehnají vodu, kadidlo, předměty ze zlata a taky křídu, kterou v některých oblastech pořád žehnají i lidská obydlí. Dveře označují třemi křížky mezi písmeny K, M, B nebo C, M, B a letopočtem. Písmena, které jsou iniciály jmen tří králů jsou vykládány i jako zkratka latinské věty: „Christus mansionem benedicat“, tedy „Kristus žehnej příbytek“.

Sandro Botticelli: Adoration of the Magi, 1474-1476

Tříkrálové pranostiky

Z hodin češtiny si snad pamatujeme, že pranostiky jsou drobné či krátké útvary lidové slovesnosti, popisující souvislost mezi roční dobou nebo konkrétním obdobím či dnem a počasím, přírodními jevy, polními pracemi, zemědělstvím a jinými oblastmi života lidu. Samotné slovo pranostika má řecký původ – „prognósis“ znamená předpověď a v Česku bylo toto slovo ve svém pranostickém významu zaznamenáno již v roce 1578.

Zopakujme si nejznámější, i méně známe tříkrálové pranostiky:

• na Tři krále o hodinu/krok/skok dále
• na Tři krále jest den delší o jeden hlas kohoutí
• na Tři krále zima zlá je
• na Tři krále mrzne ve dne i v noci stále
• je-li na Tři krále větrno, bude úrodno
• padají-li na Tři krále sedláci (velké sněhové vločky), bude úrodný rok
• je-li v tříkrálové noci mnoho hvězd, urodí se hojně kobzole (brambory)
• Tři králové pouštějí vodu na pole
• je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně
• není-li od Tří králů až do Matěje obměku, bude obilí na sýpkách až po střechu
• je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci
• třpytí-li se tříkrálové hvězdy, budou se hojně rodit bílé ovečky

Tak tedy – jestli chcete – snad by stálo za námahu nějak vysledovat, jestli se letos alespoň některá z tříkrálových pranostik vyplní. A je úplně jedno, jestli 6. ledna slavíme svátek Zjevení Páně, Tří králů, nebo tento den považujeme za konec vánočního a novoročního hodování, či den balení vánočních ozdob a stromečků…Nebo je to pro nás den jako každý jiný, sice jeden z prvních letošních, ale přece jenom: máme jich před sebou ještě v roce 2025 poměrně hodně. Tak si tedy každý den sice pomalu, ale jistě se rozbíhajícího nového roku užijme nejlépe, jak to jenom jde.

Ján Schneider

Foto: wikimedia

Titulní foto: Gentile da Fabriano: Adoration of the Magi, 1423