Víte, proč slavíme svátek Tří králů?
Pokud máme věřit tradiční legendě, svátek Tří králů, nebo Zjevení Páně připadlo na 6. leden, protože králům Kašparovi, Baltazarovi, a Melicharovi trvalo až 14 dní, než doputovali za betlémskou hvěždou poklonit se Jezulátku a přinést mu dary. Není to ovšem tak přímočaře jednoduché, jak se píše v dětských biblích.
Králové, nebo mudrci?
V první řadě popřejme vše nejlepší všem Kašparům, Baltazarům a Melicharům, kteří v tento den nejenom v českém kalendáři slaví svůj svátek. Historie ale nezná žádné krále nebo vládce těchto jmen, kteří by žili či vládli v roce narození Krista, tato legenda vznikla až ve středověku.
V Matoušově evengeliu jsou sice zmiňováni „mágoi“ – tedy mudrci, vědoucí nebo rádci z východu, kteří se prý krátce po narození přišli Ježíšovi poklonit a přinést mu do Betléma dary: zlato, kadidlo a myrhu. Jména tří smyšlených panovníků přiřčené jim ve středověku jsou symboly darů, které měli novorozenci do Betlému přinést.
Aramejské, ale původně perské jméno Ganzabara, počeštěné na Kašpar nese význam nosič, strážce pokladů nebo pokladník. Melichar je variace hebrejského Melchior, což znamená „Král je světlo“, přeneseně král světla. Blatazar má babylonský původ a vykládá se jako „Ochraňuj život králi“, přeneseně tedy ochránce králova života.
Filippino Lippi: Adorazione dei Magi
Dva svátky v jednom
Svátek Tří králů tedy v liturgickém kalendáři nenalezneme, je to totiž svátek Zjevení páně. K této záměně, nebo spíše splynutí jednoho svátku a jedné legendy došlo prý po roce 1164, kdy byli z Milána do Kolína nad Rýnem přeneseny údajné relikvie tří svatých králů. Od této doby se zejména ve středoevropském prostoru dostal svátek Tří králů do lidové zbožnosti, nebo spíše folkloru a částečně i liturgie. A 6. leden až do dnešní doby vnímáme zejména jako svátek tří králů, který je vyvrcholením adventního období.
Původně ale jde o svátek Zjevení páně, řecky „ἐπιφάνεια epi-faneia“, tedy objevení, zjevení. V původním antickém významu je to zjevení božstva, nebo příchod panovníka adorovaného jako božstvo do měst své říše. V západní římské liturgii tento svátek připomíná zjevení Boha lidstvu v osobě Ježíše Krista.
Peter Paul Rubens: Adorazione dei Magi
Tři významy Epifanie
A aby to bylo ještě složitější, svátek Epifanie není jenom svátkem příchodu nebo zjevení Páně, jeho narození, ale i připomínkou Kristova křestu a přeneseně taky prvního Ježíšova zázraku na svadbě v Káně Galilejské. Jak k tomuto propojení došlo?
Již první křesťanští historikové zaznamenali ve 3. století gnostickou sektu bastidiánů, která 6. ledna slavila Kristův křest v řece Jordán. Protože podle jejich chápání byl zrozen jako Boží syn teprve aktem křestu. Tento svátek se dostal do východní křesťanské liturgie prý i jako protiváha pohanského svátku zrození boha Eóna, který se v Alexandrii slavil v noci z 5. na 6. ledna. No a protože se v tuto sváteční noc obradně nabírala a uchovávala voda z Nilu, rozšířila se i pověra, že se 6. ledna některá vodní prameny mění ve zřídla vína. Všechny tyto historické skutečnosti i mýtické legendy se společně podílely na tom, že východní křesťané začali 6. leden slavit nejenom jako narození nebo chcete-li zjevení Páně, ale taky jako svátek jeho křestu, vykonaného o 33 let později Janem Křtitelem v řece Jordán. A aby toho nebylo málo, tak taky jako připomínku prvního Kristova zázraku, kdy v Káně Galilejské na svadbě proměnil vodu ve víno.
Sandro Botticelli: Adorazione dei Magi
Tradice a zvyky na Tři krále a Zjevení Páně
V zemích s liturgií západního rítu, tedy i u nás v tento den kněží žehnají vodu, kadidlo, předměty ze zlata a taky křídu. Požehnanou vodou, kadidlem a křídou se v některých oblastech taky žehnají obydlí. Dvěře se označují třemi křížky mezi písmeny K, M, B nebo C, M, B a letopočtem. Písmena jsou iniciálami jmen tří králů, vykládají se ale i jako zkratka latinské věty „Christus mansionem benedicat“, tedy „Kristus žehnej příbytek“. V našich zemích je zaužívaná i tradice koledování dětí v kostýmech tří králů.
Východní křesťané nežehnají obydlí, ale vodu na plážích, v přístavech, v řekách a jezerech. V Irsku je tento svátek nazýván i Malé Vánoce. V ortodoxních zemích s původním, juliánským kalendářem na 6. ledna připadají Vánoce. V Itálii se z názvu svátku Epifanie vyvinulo jméno La Befana, které připadlo hodné, ale ošklivé čarodějnici rozdávající v noci z 5. na 6. ledna dětem dárky. Prý létává do domů na koštěti komínem.
Variantou svátku Tří králů je ve Španělsku a některých latinskoamerických zemích svátek El Día de los Reyes – Den Králů, ze kterého se vyvinula i varianta Navidad de Negros – černošské Vánoce.
Buď jako buď, ať již tento svátek slavíte jak jenom chcete, je ukončením adventního svátečního období. Tak si ho hezky užijte, protože jak praví lidové řčení: na Tři krále o hodinu dále – kupříkladu k nejbližším svátkům. Pokud chcete, tak k Velikonocím, nebi klidně i k Valentýnu.
Foto: wikimedia
titulné foto: Albrecht Dürer: Adorazione dei Magi
