Vůbec není pravidlem, že bychom slavili všechny svátky, nebo spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlašují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost šířit zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Z pohledu OSN jsou mezinárodní dny a týdny příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.

Dnes slavíme Den OSN.

Symbol naděje na globální jednotu

Den Organizace spojených národů, 24. října, je výročím data, kdy v roce 1945 vstoupila v platnost Charta OSN. Ratifikací tohoto zakládajícího dokumentu většinou jeho signatářů, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti, oficiálně vznikla Organizace spojených národů.

Neexistuje žádná jiná globální organizace s legitimitou, svolávací mocí a normativním dopadem Organizace spojených národů. Žádná jiná globální organizace nedává naději tolika lidem na lepší svět a nemůže přinést budoucnost, jakou chceme. Jen zřídka v dějinách byla naléhavost, aby se všechny země spojily a splnily slib sjednocených národů větší, než je dnes.

Den OSN, který se každoročně slaví 24. října nabízí příležitost rozšířit naši společnou agendu a znovu potvrdit cíle a principy Charty OSN, které lidstvo vedly posledních 79 let.

Československo patří k zakládajícím zemím OSN

Československo bylo jedním z 51 zakládajících členů OSN v roce 1945. Po rozdělení byla Česká republika přijata do OSN 19. ledna 1993.

Název „Spojené národy“ navrhl prezident Spojených států Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v „Deklaraci Spojených národů“ z 1. ledna 1942, kdy zástupci 26 národů zavázali své vlády, aby pokračovaly ve společném boji proti mocnostem Osy.

Chartu OSN vypracovali představitelé 50 zemí zúčastněných na Konferenci Spojených národů o mezinárodní organizaci, která se konala v San Francisku od 25. dubna do 26. června 1945. Zástupci těchto 50 zemí včetně Československa, podepsali Chartu OSN 26. června 1945. Padesátou první zakládající zemí se stalo Polsko, které sice na konferenci zastoupeno nebylo, ale svůj podpis připojilo později.

Československý ministr zahraničí Jan Masaryk s delegací podepisuje Chartu OSN (San Francisco, 26. června 1945).

OSN a Česká republika dnes

Mimo Stálou misi ČR při OSN v sídle OSN v New Yorku má Česká republika také Stálou misi při Úřadovně OSN a ostatních mezinárodních organizacích v Ženevě a také Stálou misi ČR při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích ve Vídni.

Kromě toho má Česká republika i samostatnou kancelář při jedné z významných agentur OSN – Stálou misi ČR při UNESCO v Paříži.

OSN má v Praze své informační středisko, kancelář UNICEF, UNHCR, WHO, IOM a Národní kontaktní místo dobrovolníků OSN (UN Volunteers).

10 klíčových cest, kterými OSN i dnes dělá svět lepším:

• pomáhá a chrání 131 milionů lidí prchajících před válkou, hladomorem a pronásledováním
• poskytuje potraviny a pomoc 150 milionům lidí ve více než 120 zemích a územích
• dodává vakcíny 45 % dětí na světě, pomáhá zachránit 3 miliony životů ročně
• spolupracuje se 196 národy na udržení globálního nárůstu teploty výrazně pod 2 °C
• udržuje mír se 71 000 příslušníky mírových sil v 11 operacích po celém světě
• řeší globální vodní krizi, která postihuje více než 4 miliardy lidí na celém světě
• chrání a prosazuje lidská práva globálně a prostřednictvím 80 smluv/deklarací
• koordinuje výzvu 46 miliard USD pro humanitární potřeby 180 milionů lidí
• používá diplomacii k předcházení konfliktům: pomáhá asi 50 zemím ročně s jejich volbami
• podporuje více než 11 milionů žen ročně službami v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví

Cíle udržitelného rozvoje

V září 2015 přijaly země naší planety v rámci nového programu udržitelného rozvoje soubor 17 cílů k ukončení chudoby, ochraně planety a zajištění prosperity pro všechny. Každý cíl má konkrétní cíle, kterých má být v příštích 15 letech dosaženo, včetně:

• vymýtit extrémní chudobu pro všechny lidi na celém světě
• ukončit preventabilní úmrtí novorozenců a dětí do 5 let
• dosáhnout univerzálního a spravedlivého přístupu k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě
• ukončit všechny formy diskriminace všech žen a dívek
• minimalizovat a řešit dopady acidifikace oceánů

Jako jediná skutečně univerzální globální organizace na světě se Organizace spojených národů stala předním fórem pro řešení problémů, které přesahují národní hranice a nemohou být vyřešeny jedinou zemí jednající samostatně.

Ján Schneider

foto: OSN