Patříte mezi alergiky? Tak všechno nejlepší

Titulek není zamýšlen sarkasticky, vždyť dnes 8. července slavíme Světový den alergií. Každoročně je to již od roku 2005 příležitost zvyšovat informovanost i povědomí o alergiích, jejich příčinách, léčbě a prevenci. Dle odborníků je tento svátek všech alergiků a alergologů taky vítanou možností na šíření osvěty v souvislosti s riziky podceňování a neléčení alergií, ktoré mohou vést k vážným zdravotním důsledkům.

Právě včasná a přesná diagnostika alergie je klíčová v zájmu nasazení adekvátní léčby a zabránění negativních dopadů nejenom na kvalitu života alergika, ale i rozvoje dalších souvisejících ochoření, zejména astmy. Každá alergie, její diagnostika a léčba je specializací alergologů. Nedobrou cestou je „svépomocná léčba“ s využíváním často neodborných a neověřitelných rad a „zázračných“ léků šarlatánů působících zejména v pararelním virtuálním světě sociálních sítí.

Darujme si k svátku několik důležitých informací a faktů o našich alergiích a alergenech, z ověřených zdrojů.

Co to vlastně je alergie?

Alergie je obecně neadekvátní reakce imunitního systému organizmu na alergen – běžně neškodnou nebo nedráždivou látku.

Když je člověk alergenu vystaven poprvé, často vůbec nereaguje, protože ještě nemá vybudovanou citlivost na konkrétní látku způsobující alergii. Postupně se však imunitní systém naučí alergen rozpoznávat, začne produkovat protilátky a nastupuje neadekvátní, alergická imunitní reakce. To už je náš imunitní systém doslova přecitlivělý na konkrétní alergen a alergická reakce způsobuje podráždění a zápal. Typickým příkladem je milovník koček, který je chová léta a jednoho krásného rána se stane alergickým na kočičí srst.

Právě alergie na na zvířecí srst je třetím nejrozšířenějším typem alergií, po pylové alergii a alergii na prachové roztoče. Dalšími typy jsou potravinové alergie, alergie na hmyzí jed, léky a některé chemické látky.

Samotný pojem alergie „vynalezl“ a jako první na světě použil rakouský pediatr, vědec v oblasti infektologie a imunologie Clemens von Pirquet v roce 1906, když chtěl obecně popsat změny reaktivity organizmu v čase, kvalitě a množství. Položil tak základy teorie alergie i samotné alergologie.

Jak jsme na tom s alergiemi

Alergie můžeme směle a bez přehánění zařadit mezi civilizační choroby a považovat je za globální epidemii – ne šířením, vždyť jsou nepřenosné, ale výskytem. Alergiemi trpí přibližně 15-20% populace, v Evropě až kolem 40% a na našem kontinentu jsou alergie nejčastějším chronickým onemocněním s každoročním nárůstem výskytu. Odborníci v průběhu najbližších desetiletí očekávají projevy určité formy alergického onemocnění až u poloviny evropské populace.

Nejčastější alergií je celosvětově alergie na rostlinný pyl, v zemích českých, moravských a slezských jí trpí kolem 20-25% obyvatel.

Problém je v tom, že všechny tyto počty jsou ryze orientační, jde totiž o alergiky v péči alergologů a odborníci neznají počet lidí, kteří trpí alergií a nevyskytují se ve statistikách, protože svoji alergii nemají diagnostikovanou a tudíž ani odborně léčenou.

Všichni pyloví alergici vědí, že sezona se každým rokem předlžuje, začíná dříve, trvá déle a později končí, což je jeden z negativních důsledků klimatické krize. Kromě toho jsou příznaky vážnější a dramatičtější. Mezi klimatické faktory způsobující nárůst pylových alergií nepatří jenom globální vzestup teplot ovzduší, ale i s ním související změna flóry. I v našem mírném klimatickém pásmu již dnes musíme čelit pylům nepůvodních, invazivních rostlinných druhů, které mají agresivní alergický potenciál.

Dalším významným faktorem zvyšujícím výskyt nepylových alergií na celé zeměkouli je změna životního stylu na ten náš „západní.“ S ním nesouvisí jenom výskyt potravinových alergií, ale vyšší riziko alergií souvisejících se životem v interiérech, často nedostatečně větraných, což jsou ideální podmínky pro výskyt roztočů a plísní. Doslova živnou půdou pro alergeny jsou i nedostatečně čistěné klimatizace nebo zvlhčovače vzduchu, prostory zadymené kouřením. Nezanedbatelným živým rizikovým faktorem jsou i domácí zvířata chované v interiérech.

Dokážeme předcházet alergiím v domácnosti?

Do jisté míry ano, zavedením opatření, které mohou pomoct snížit výskyt alergenů. A pokud máte doma jednoho či více alergiků, jsou tyto opatření v podstatě povinnou jízdou, která by jim měla usnadnit život. Vždyť součástí celoživotní léčby alergie je nutnost vyhýbat se konkrétnímu alergenu, který alergii způsobuje. I když radikální řešení: odstranění všech alergenů z domácnosti je čistá utopie.

Tady je seznam základních, ověřených, ale i méně známých opatření a doporučení:

Ložnice

• používejte kvalitní antialergické matrace z materiálů, ve kerých se nemnoží roztoče
• matrace, které nelze prát, uzavřete do protiroztočových beriérních potahů
• potahy na matrace by měly být snímatelné, povlečení z propustných vláknin
• výplně polštářů a přikrývek z přírodních materálů zaměňte za antialergické z dutých vláken, které můžete prát při teplotách nad 60°C
• ložní prádlo perte minimálně jednou týdně na vyšších teplotách
• v zimě nechte co nejčastěji ložní prádlo, polštáře a přikrývky vymrazit, v létě je vystavujte sluníčku

Celá domácnost

• zbavte se všech koberců zabírajících celou plochu místností
• pokud si svůj domov bez koberců neumíte představit, pořiďte si několik menších koberečků s krátkým přírodním vlasem
• vyměňte nábytek za takový, na který nesedá prach, pyl a netvoří se na něm plíseň
• zbavte se závěsů, všech huňatých dek, potahů či textilií, kožešin, plyšových textilií a plyšáků
• nejenom ložnici, ale všechny místnosti pravidelně a důkladně větrejte
• udržujte stabilní teplotu a vlhkost vzduchu, vyšší teplota a vlhkost je ideální prostředí pro roztoče a plísně
• optimální teplota v koupelně je do 23°C, v dalších obytních prostorách 20°C, v ložnicích a místnostech na spaní kolem 18°C
• pokud máte kvalitně zateplený dům, nastavte termostaty klidně i o 1-2 stupně níž
• vlhkost vzduchu udržujte v rozmezí 40-50%
• používejte zvlhčovače a čističky vzduchu
• používejte kvalitní vysavač, po vysáváni všechny povrchy vytřete namokro
• vyhýbejte se sušení prádla na radiátorech, používejte kvalitní sušičku prádla
• tapety nahraďte kvalitní malovkou, ideálně nezachycující alergeny
• pokud preferujete tapety, vybírejte umývatelné
• v domácnosti, vekteré žije alergik nemají místo izbové květiny
• v době pylové sezony používejte na oknech ochranné protipylové sítě
• při domácím úklidu by alergik neměl být přítomen, pokud to není možné, musí používat respirátor
• alergikům se nedoporučuje chovat jakékoliv domácí zvířata
• kozmetika alergika by měla být bez dráždivých přísad
• ideální je používat filtry na odstránění chloru z pitné vody

Každý alergik v péči alergologa ví, že léčba spočívá nejenom v eliminaci a vyhýbání se alergenům, ale i v mírnění příznaků. Kauzální léčba alergie neexistuje, protože naštěstí nemůžeme „vypnout“ vlastní imunitní systém, který neadekvátně reaguje na alergeny. Žádný alergik si život s alergií nevybral a pokud nepatříte mezi alergiky, buďte rádi a nezlehčujte jejich utrpení, protože to vážně není nic příjemné. Jak praví írečité slovenské řčení: „Nie je to veru med lízať…“

Ján Schneider

foto: pexels