O našich ptáčcích a letošním Ptáku roku jsem psal naposledy před měsícem, v Mezinárodní den ptactva, který připadá na 1. dubna. Dnes je sice Světový den tuňáků a taky Světový den labyrintů, nemůžu ale odolat a opět se dnes pověnuji našemu ptactvu, vždyť 2. květen je již od roku 1983 i Světovým dnem ptačího zpěvu.

Všichni škarohlídi zřejmě teď zaúpějí, že ranní ptačí trilky musí naslouchat ještě předtím, co jim zazvoní budíky. My ostatní buďme vděčni, že stále žijeme v časech, kdy nás může i tímto zpěvavým způsobem probouzet příroda. Pokud tedy máme štěstí a bydlíme někde poblíž, kde naši zpěvavci zvyknout hlasitě vítat nový den.

Britská tradice

Za Světový den ptačího zpěvu můžeme všichni vděčit britským ornitologům. International Dawn Chorus Day má rodokmen někdy v 19. století, kdy se gentlemani z ornitologických společností na britských ostrovech scházeli počátkem jara brzy ráno, aby se kochali ptačím zpěvem.

Tuto tradici známou jak Ranní sbor ptáků v roce 1984 začal organizovat po celém Spojeném království britský Svaz ochrany přírody The Wildlife Trusts. Britská oslava ptačího zpěvu nabrala poměrně brzo – již v roku 1987 – mezinárodní rozměry.

Iniciativy se chopila globální organizace zabývající se ochranou ptactva – Bird Life International a Mezinárodní den ptačího zpěvu byl na světě. Datum 2. květen byl poněkud korigován a tento svátek připadá každoročně na první květnovou neděli.  Naslouchání zpěvu ptáků a jeho oslavě je ale ve všech zemích obvykle věnován celý první květnový víkend.

Unikátní česká analýza ptačího zpěvu

Ornitologové a ornitoložky z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s experty německého Institutu Maxe Plancka pro ornitologii v roce 2020 publikovali v prestižním magazínu Ecology Letters unikátní analýzu devatenácti tisíc nahrávek ptačího zpěvu z celého světa. Jejich komplexní zpracování trvalo více než dva roky.

Čeští vědci a vědkyně analyzovali ptačí zpěv pomocí bioakustického software, kterým dokáží určit výšku i hloubku zvuků. Takto určili i peakovou frekvenci – místa s největší hlasitostí a sílou. Analyzované nahrávky ptačího zpěvu pak dávali do souvislosti s parametry zjištěnými z jiných zdrojů, například velikosti druhů ptáků, jejich hmotnosti, pohlaví a prostředí, kde žijí.

Pokusili se taky prozkoumat platnost akusticko-adaptační hypotézy ze 70. let minulého století, která měla dát odpovědi na otázky, jak a proč se vyvíjí ptačí zpěv. Tato hypotéza kromě jiného tvrdila, že druhy ptáků žijících v hustě zarostlém lesním prostředím vyluzují hlubší zvuky v porovnání s druhy žijícími na otevřených plochách, třeba na polích nebo u vody.

Globální analýza frekvence ptačího zpěvu českých a německých vědců a vědkyň má několik zajímavých závěrů:

• byly odhaleny pozoruhodné rozdíly ve vrcholové fázi zpěvu ptáků z celého světa
• většinu mezidruhové diverzity ve vrcholové frekvenci zpěvu je možné vysvětlit evoluční historií – fylogenezí – a tělesnou hmotností, s dodatečným vlivem dimorfismu velikosti pohlaví jako ukazovatele intenzity pohlavního výběru
• analýza nepodpořila hypotézu akustické adaptace a na rozdíl od předpovědi zjistila slabě pozitivní nebo žádnou souvislost mezi měřeními hustoty biotopů a vrcholové frekvence zpěvu
• výsledky naznačují, že vývoj vrcholové frekvence zpěvu je primárně ometen morfologií tak, jak se očekává ze základních fyzikálních principů

Absolutně zjednodušeně: čím menší je pěvec, tím ve vyšší frekvenci dokáže zpívat a obráceně, čím je zpěvný pták větší a těžší, tím je jeho zpěv hlubší.

České vítání ptačího zpěvu

Naši zpěvavci jsou jedním ze symbolů příchodu jara a při oslavě ptačího zpěvu nesmí samozřejmě chybět Česká společnost ornitologická. První květnový víkend bude patřit po celé naší zemi oslavám návratu ptačího zpěvu do naší přírody.

Stačí si vybrat, na které z více než 140 vycházek za ptačím zpěvem do ptačích parků České společnosti ornitologické se tento víkend rozhodnete účastnit.

Vítání ptačího zpěvu pořádá Česká společnost ornitologická spolu s dobrovolníky a dobrovolnicemi již od roku 1992 a i letos se máme na co těšit. Počítejte ale s tím, že si budete muset přivstat, protože naši ranní ptáčci nejraději svým zpěvem vítají příchod nového dne.

Příjemný poslech přeje

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels