Žijeme v době, kdy najít klidné tiché místo beze rušivého hluku je podobně těžký, až zapeklitý problém jako najít místo beze světelného smogu. Již před 29 lety jsme na tom se všudypřítomným hlukem byli tak mizerně, že hned dvě organizace vyhlásily Mezinárodní den boje proti hluku. Každá sice na jiný termín, Centrum pro sluch a komunikaci zvolilo 11. duben a rovněž americká Liga pro sluchově postižené si zvolila 12. duben. Na termínu ale nesejde, pojďme se pověnovat tomu, jak může hluk působit negativně nejenom na prostředí, ve kterém žijeme a jsme hluku vystavováni, ale taky na náš sluch.

Hluk jako společensky přijatelné riziko

Možná víte, možná ne, ale pro lidi přípustné „míry“ hluku jsou i u nás stanoveny nařízením vlády a nad jeho dodržováním bdí naše hygieničky a hygienici. Ano, expertky a experti z hygienických stanic mají kromě jiného v náplni práce zabývat se ochranou našeho zdraví před nepříznivými vlivy hluku. A taky kontrolují dodržování povinností provozovatelů zdrojů hluku, aby při jejich provozu byly dodržovány hygienické limity. Ty jsou ale stanoveny jako společensky přijatelné riziko, což znamená, že zajištění ochrany obyvatelstva proti hluku při konkrétní hladině hluku by mělo být účinné, ale zároveň i technicky a ekonomicky dosažitelné.

Nemůžeme tedy nejenom očekávat, ale ani chtít, aby kolem každé silnice či dálnice byly všude protihlukové bariéry. A nemůžeme chtít ani to, aby kupříkladu hlučná venkovní vzduchotechnická jednotka sousedova tepelného čerpadla byla hygieniky z moci úřední nějak odhlučněna, protože opravdu vydává nepříjemné zvuky.

Samozřejmě, stěžovat si můžeme a hygieničky a hygienici i takový problém budou řešit – nejenom domluvou a apelováním na zachování dobrých sousedských vztahů. S pomocí autorizované laboratoře provedou odborné měření hluku a pokud opravdu dochází k překračování hygienického limitu hluku, nastupují sankční postihy a požadavky provést opatření vedoucí k nápravě.

Mimochodem, neplatí samo sebou to jenom pro hlučná tepelná čerpadla. Pokud máte pocit – to, jestli je oprávněný, nechte na expertní posouzení – že jste obtěžováni nadměrným hlukem z jakéhokoliv zdroje, kontaktujte vaši Krajskou hygienickou stanici.    

Bezpečný poslech podle Světové zdravotnické organizace

Ve všech našich článcích týkajících se vědy, a i svátků či významných mezinárodních dnů vyhlašovaných OSN, WHO, UNICEF a dalšími globálně respektovanými organizacemi, máte k dispozici ověřené, pravdivé a vědecky neprůstřelné informace. Samozřejmě to není jinak ani při hluku a jeho nepříznivém vlivu na náš sluch.

Expertky a experti WHO v mají i v této oblasti jasno a můžeme si s jejich pomocí sumarizovat základní, vědecky ověřené fakty a doporučení týkající se ochrany našeho sluchu.

​​Jak můžeme chránit svůj sluch před hlasitými zvuky? Co je bezpečný poslech?

Pojem bezpečný poslech jednoduše odkazuje na specifické chování při poslechu, které neohrožuje náš sluch.

Hlasitost zvuků, délka poslechu a frekvence vystavení hlasitým zvukům mají vliv na sluch. Čím vyšší je hladina zvuku a delší trvání poslechu, tím větší je riziko ztráty sluchu.

Například můžete klidně poslouchat hluk v rozsahu 80 dB až 40 hodin týdně. Pokud je ale hladina zvuku, nebo spíše již hluku 90 dB – což je síla lidského křiku – bezpečný čas poslechu se sníží na pouhé čtyři hodiny týdně.

Když ale kupříkladu hlasitost hudby ve svých sluchátkách udržíte na úrovni 60 dB – což je hlasitost běžného lidského hovoru – bezpečný čas poslechu je prakticky neomezený.

Na ochranu sluchu doporučují expertky a experti WHO dodržovat tyto pravidla:

1. Udržujte hlasitost sníženou. Můžete tak učinit nastavením úrovně hlasitosti vašeho zařízení na maximálně 60 %. Pokud pro sledování úrovně zvuku používáte aplikaci, je nejlepší zůstat pod průměrem 80 dB – což je úroveň hluku, kterou vydává zvonek u vašich dveří.
2. Používejte dobře padnoucí sluchátka s potlačením okolního hluku, abyste snížili potřebu zvyšovat hlasitost v hlučných situacích.
3. Na hlučných místech používejte chrániče sluchu – špunty do uší.
4. Vždy se držte dál od zdrojů hlasitého zvuku, jako jsou kupříkladu reproduktory, hlučné stroje a podobné zdroje hluku.
5. Omezte čas strávený hlučnými činnostmi. Dejte svým uším často přestávku od hlasitých zvuků. To pomáhá smyslovým buňkám uvnitř uší se zotavit.
6. Monitorujte hladiny zvuku. Dá se to udělat pomocí aplikací. Vyberte si zařízení s vestavěnými funkcemi bezpečného poslechu, které vám umožní sledovat vaši expozici hluku.
7. Všímejte si varovných příznaků ztráty sluchu. Obraťte se na odborníky, pokud máte trvalé zvonění v uchu (tinitus), nebo máte potíže s poslechem vysokých zvuků, anebo máte problém sledovat běžně hlasitou konverzaci.

Hey bulldog

A co si na oslavu Mezinárodního dne boje proti hluku pustíme? Samozřejmě cokoliv, co se vám líbí, klidně i ticho, pokud si ho dokážete pustit do sluchátek – což opravdu není nijak jednoduché…

Vřele doporučuji tuto live verzi Hey bulldog, snad nejrokovější vypalovačky od Beatles ve skvělém provedení mistrů rockerů Dave Grohla a Jeffa Lynnea. Samozřejmě pokud si to napálíte do sluchátek, tak maximálně na 60 % tak, jak nám doporučují expertky a experti WHO.

A proč jsem vybral právě tento song? Vždyť se podívejte sami, je to podle mě překrásný důkaz toho, že svého času nehlučnější bubeník na světě (ex Nirvana), který to umí i s kytarou a mikrofonem pořádně od podlahy a opravdu nahlas, myslí na ochranu sluchu své dcerky.

Na slyšenou

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels