Naši práci děláme smysluplně a srdcem

Veronika Kaloudová a Věra Bortolin,  Ve&Ve, dvě energické, mimořádně pozitivní akční ženy. Spousta lidí je vidí jako spojení JIN a JANG – tedy dvě navzájem opačné, ale doplňující se síly. 

Jak jste začala každá svůj byznys?

Veronika: Od malička jsem měla velmi blízký vztah k dětem, byly pro mě vždycky obrovským přínosem energie. Mám ráda tu jejich upřímnost a bezprostřednost, proto je mi v dětském světě dobře. V roce 2013 jsem založila v Brně anglickou mateřskou školu, franchisu společnosti KinderGarten, jejichž vzdělávací koncept mne velmi nadchl a kde jsem si mohla svoje sny realizovat. O rok později jsem cítila, že je potřeba dětem nabídnout smysluplné trávení času i mimo školku a proto jsem oslovila paní Růžičkovou, generální ředitelku společnosti Kroužky, zda by byla možnost spolupráce na jižní Moravě. A tak přišli na svět Kroužky.

Věra: I já se od prvopočátku věnuji dětem, vždy jsem si přála vlastnit mateřskou školu a vždy jsem si přála mít „kupu“ dětí… to ze mě po druhém porodu navždy opadlo (smích)
Když přišla Veronika s nabídkou Kroužků, pracovala jsem jako ředitelka druhé pobočky mateřské školy KinderGarten v Brně a zrovna jsem v kanceláři školky řešila, ve které porodnici budu rodit … ale nabídku jsem přijala rychle a rozhodně….byť jsem vůbec netušila, co se od té doby začne v našich životech odehrávat…

Co jste vlastně dělaly a studovaly předtím?

Veronika: Vystudovala jsem Střední zdravotnickou školu v oboru zdravotní laborant a 6 let jsem pracovala jako embryolog. Ze zdravotnictví jsem později odešla a vrhla se na studium práv. S manželem jsme poté strávili několik let v zahraničí a po návratu zpět se zrodila ona myšlenka s realizací mého snu.

Věra: Vystudovala jsem Střední Pedagogickou školu, poté jsem odletěla do USA, kde jsem trochu dospěla. Po návratu jsem pracovala několik let na pozici manažera a v závěru 6 let jako ředitelka anglické mateřské školy.

Jak vznikla myšlenka, že dvě konkurentky mohou spolupracovat? Čí byl nápad spojit se?

Věra: Můj nápad to nebyl !!!

Veronika: Ale kdybys mě nepotkala, nudila by ses, nikdo by Ti neustále nevolal, nepsal v noci emaily a sms a vůbec by Ti bylo smutno (smích)
Takže ano, byl to můj nápad. Když jsem založila mateřskou školu, velmi často jsem s Věrou, která v té době provozovala druhou pobočku KinderGarten, konzultovala různé organizační záležitosti, protože měla v tomto oboru daleko více zkušeností než já. Já ji nikdy jako konkurenci nebrala, naopak. Chtěla jsem spolupracovat a z obou školek udělat v Brně kvalitní místo pro předškolní vzdělávání. Rok jsme si vykaly a po profesní, a vlastně i lidské stránce, jsme si perfektně rozuměly.
Vzpomínáš si, jak jsem Ti tenkrát z Prahy poslala kurýrem děkovnou kytku k svátku?

Věra: Ano vzpomínám. Říkala jsem si, co je to za ctitele a na jmenovce stálo: “Krásný sváteční den, Věro“ přeje Veronika ….myslela jsem, že omdlím (smích)

Veronika: Když mně napadla myšlenka přivést do Brna Kroužky, byla Věra první člověk, kterého jsem oslovila. Já měla po porodu a ona byla v 7.měsíci. Bez váhání řekla, že do toho jde se mnou, protože ji můj nápad velmi oslovil. A tak vzniklo pevné spojení Ve&Ve . Říkám jí „ségro“ a už jí to asi zůstane.

Věra: Žádnou „ségru“ jsem nechtěla (smích),ale nějak to vzniklo a já vím, že už to tak zůstane. Učíme se od sebe spoustu věcí, jdeme ruku v ruce za svými sny, dokážeme spolu přednášet, ale i v teplákách vymalovat školku na žluto. A to nejdůležitější je, že si můžeme si 100% věřit. Není to kamarádství, je to prostě sesterské pouto.

Věra dodatek: Za kamarádku bych Tě nikdy nechtěla (smích)

V čem se lišíte a jak se doplňujete? Jak máte rozdělené úkoly?

Obě dvě jsme v podstatě stejné, ale zároveň naprosto rozdílné. Spousta lidí nás vidí jako spojení JIN a JANG – tedy dvě navzájem opačné, ale doplňující se síly.
Veronika: Já zajišťuji veškerou administrativní, právní a ekonomickou činnost. Jsem takový vizionář, který ví, kam chce firmu směřovat a co je jejím cílem. Věra o mě říká, že jsem chodící pravidlo a ona realizátor. A taky jsem to já, kdo neustále vymýšlí nové a nové věci.

Věra: Já se starám o personální zajištění a realizaci chodu všech našich společností a projektů. V tuto chvíli koordinuji na 150 zaměstnanců, provádím inspekční činnost a dohlížím na to, aby naše práce a práce všech našich zaměstnanců byla kvalitní a smysluplná.

Lze v pohodě podnikat celkem 4 dětmi, 2 manželi?

Obě: Reálně nelze, ale díky tomu, jací naši partneři jsou a s jakou tolerancí naši práci přijímají, musíme obě shodně říct, že jsme měly velké štěstí. Naše práce je časově velmi náročná, ale vždy se snažíme rozdělit si prostor mezi práci a rodinu. Víkendy a dny volna patří jenom rodině.

Jak se dají rozlišit vaše děti „školkové“ a vaše děti vlastní?

Obě: Jsou to dvě naprosto rozdílné skupiny, které naopak spojuje to, že nám ukazují směr, kterým se vydat. Mladší děti chodí do naší školky a obě starší děti navštěvují kroužky na stejné základní škole. Tímto nám děti ukazují, jestli naši práci děláme dobře. Jsou pro nás tou nejlepší zpětnou vazbou. Když přijdou spokojené z kroužku a školky, vykládají nespočet zážitků a pokaždé se tam těší, je to pro nás ta nejlepší reference.

Jaký je váš obraz spokojenosti?

Obě: je pro nás důležité vědět, že naši práci děláme smysluplně a srdcem. V tomto duchu se ji snažíme předávat dál.
Nejspokojenější ale jsme, když vidíme šťastné a usměvavé děti při vystoupeních, soutěžích nebo našich inspekcích při běžné lekci, když se k nám děti rok co rok vrací nebo se hlásí nové, když přijdou naši lektoři a děkují za možnost být s námi v týmu, když přijdou děkovné emaily od rodičů či ředitelů škol. Radujeme se ze všeho, co prožíváme společně.
Jsme rády, za každou zpětnou vazbu od rodičů ať je pozitivní či negativní, protože nás tyto věci posouvají dál. Každá pochvala nás velmi těší, ale o to více motivuje, abychom nepolevily. Jakákoliv stížnost nás nutí situaci ihned řešit a sjednat nápravu.
Závěrem lze říct, že měřítko spokojenosti je pomíjivé, naše práce nikdy nekončí.

Existuje něco, co vás na vašem podnikání nebaví?

Veronika: Personalistika a práce s lidmi. S oblibou ráda říkám, že na práci s lidmi by mělo být nejméně 10ti leté studium na VŠ. Nicméně jsem ráda, že jsem mohla za těch 5 let potkat takové množství lidí, protože ta odlišnost každého z nás mi pomáhá pracovat i na sobě samé.
Každopádně Věru obdivuji za to, že dokáže každý den pracovat s lidmi a řešit věci různého personálního charakteru.

Věra: Administrativa a vše s ní spojené. Tímto chci i já vzdát hold Veronice za to, co „s papíry“ dokáže. Já tuto práci nenávidím. Smlouvy, paragrafy, vyúčtování, úřady, čísla, čísla a čísla…Vždy Veronice říkám, že má nevypověditelnou pracovní smlouvu(smích)

Čtěte také: Nejlepší nápady vznikají 8000m nad zemí

Stíháte odpočinek?

Obě: Velmi málo, ale za to intenzívně.
Veronika: Snažím se Věru zapojit do společenského života, např. plesy a večírky, ale intenzívně se brání a svůj volný čas tráví s rodinou na rybách(smích)

Věra: Protože Tě mezi komáry nikdy nedostanu … Stejně tak, jako ty mě nikdy nedostaneš na ples !!! (smích)

Máte pro nás stávající nebo budoucí akční ženy nějaké dobré rady?

Veronika: Každá žena by se neměla bát vlastní seberealizace. Od přírody zvládáme spoustu věcí najednou, ať už je to péče o děti, domácnost, ale i pracovní nasazení. Dovolím si citovat myšlenku Steve Jobse, se kterou jsem naprosto ztotožněná:
„Jediným způsobem jak dělat skvělé věci je dělat to, co milujete. Pokud jste to ještě nenašli tak hledejte. Nepřestávejte.“

Věra: Nebát se zariskovat a věřit tomu, co chceme.