Není důvod bloumat daleko od pravdy, když napíšeme, že naše záda, hřbety, páteře a svalové partie kolem nich jsou části našich těl, které bolí zřejmě každého. Někoho občas, mnohé z nás často a žije mezi námi i hodně lidí, kteří se trápí s chronickou bolestí zad. Ruku na záda, dámy a pánové: nemůžeme si za to většinou sami?
Věřte nebo ne, ale záda nebolí nejenom všechny, kteří se hodiny kroutí jako paragrafy nebo hrbí před monitory, nad psacími stoly či nad stroji a mašinkami v práci, nebo všechny, nepřirozeně se hýbající v sedě při šoférování. Záda bolí i gymnastky, baletky a modelky navzdory tomu a paradoxně i proto, že je mají rovná jako pravítka. A záda často bolí i naše děti a adolescenty, nejenom proto, že nosí až neúměrně těžké školní batohy, tašky a aktovky ale i proto, že se hodiny hrbí nad školními lavicemi. A optejte se všech sportovců – rekreačních i profesionálních, ale i lidí s nadváhou či obezitou, jak jsou na tom s bolestí zad a páteří… Máme tedy opravdu pádné důvody neotočit se bolesti našich zad zády. První část našeho seriálu byla úvodem do pestré a široké problematiky bolesti v zádech. Druhý díl jsme věnovali ploténkám, ve třetím pokračování jsme se učili správně sedět. 

Čtvrtá část našeho seriálu byla věnována vztahu stresu a bolesti zad, páté pokračování bylo o bolesti v křížové oblasti. V prvním dílu roku 2025 jsme zjišťovali, jak jsme na tom s prevencí bolesti zad. V sedmé části jsme hledali možnosti, jak na bolavá záda během těhotenství. V osmém dílu jsme začali hledat odpovědi na otázku, co opravdu zabírá na bolest zad. 

A dnes v hledání pokračujeme.

Takto před dvěma měsíci jsme se pustili do nakonec ne úplně marného hledání odpovědí na palčivou a pro mnohé z nás i plačlivou otázku, která – kromě bolesti zad samotné – nedá spávat všem, kteří bolestmi zad trpí. Co opravdu zabírá? Ale skutečně, vážně a doopravdy zabírá?

Nemá samozřejmě smysl zaobírat se výplody internetových šarlatánů, samozvaných mastičkářek a jiných šejdířů, které – kromě toho, že nefungují – někdy hraničí až s rizikem poškození zdraví.

Bolesti se naštěstí exaktně věnují – kromě lékařů, lékařek, terapeutů a terapeutek – i vědci a vědkyně, kteří na to mají kromě vzdělání i další potřebné expertní kompetence. Nahlédněme tedy – tak, jak jsem v červnu slíbil – podrobněji do čerstvé a zajímavé výzkumné práce s názvem:

Analgetické účinky nechirurgických a neintervenčních léčebných postupů při bolestech dolní části zad: systematický přehled a metaanalýza placebem kontrolovaných randomizovaných studií.

1 z 10 terapií…

…má mírně větší efekt než placebo. Vážně tak málo? Toto je zřejmě pro většinu nás „zadařů“ klíčová otázka, která nám probleskne hlavami, když se zahloubíme do závěrů studie. Otázek, které tato vědecká práce generuje, je více…nejprve ale nadefinujme parametry a designování studie.

• systematický přehled je vyčerpávající souhrn odborné literatury, respektive vědeckých studií vztahujících se v případě této studie k výzkumnému cíli: prozkoumat účinnost nechirurgické a neintervenční léčby u dospělých s bolestí dolní části zad ve srovnání s placebem
• do přehledu a metaanalýzy bylo zařazeno celkem 301 studií, které poskytly údaje o 56 různých léčbách nebo léčebních kombinacích
• studie musely uvádět kontinuální měření intenzity bolesti
• dostupné studie byly vyhledány v databázích MEDLINE, CINAHL, EMBASE, PsychoInfo a Cochrane Central Register of Controlled Trials
• metaanalýza analyzovala, sumarizovala a syntetizovala výsledky systematického přehledu randomizovaných kontrolovaných studií – tedy těch, kde jsou výsledky skupiny pacientů s aplikovanou terapií porovnány s výsledky skupiny bez terapie anebo skupiny s falešnou léčbou
• metaanalýza náhodných účinků byla použita k odhadu souhrnných účinků odpovídajících 95 % intervalu spolehlivosti na výsledné intenzitě bolesti (stupnice 0 až 100) při prvním hodnocení po léčbě pro každý typ léčby a taky podle trvání bolesti dolní části zad: (sub) akutní <12 týdnů a chronické ≥12 týdnů
• jistota důkazů byla posouzena pomocí přístupu hodnocení doporučení GRADE

6 z 56 terapií a jejich kombinací…

…bylo mírně účinnějších než placebo. Fakt tak málo? Anebo můžeme být rádi, že alespoň něco zabírá? Pokud se na výsledky a závěry studie podíváme laickým okem, tak budou jistě pro mnohé z nás nepříjemně překvapivé. A věřte či ne, byly překvapivé i pro samotné autory a autorky této rozsáhlé metaanalýzy.

Výsledky studie

Australsko-kanadsko-brazilský tým vědců a vědkyň ve své systematické metaanalýze, zveřejněné v aktualizované verzi před dvěma měsíci, dospěl k těmto výsledkům:

účinných – ale s malou velikostí terapeutického účinku, s důkazy se střední jistotou – bylo z celkem 56 léčeb a jejich kombinací 6, což je 9,33 periodických z deseti

• z léčeb akutní bolesti dolní části zad to byla terapie nesteroidními protizánětlivými NSAID léky
• z terapií chronické bolesti dolní části zad mělo malý efekt se střední jistotou těchto pět: cvičení, spinálně-manipulační terapie páteře, tejpování, antidepresiva a agonisté TRPV1 snižující vnímáni bolesti

účinných nebylo a je nepravděpodobné, že by byly vhodnými možnostmi léčby, s důkazy s mírnou jistotou – celkem 5 způsobů terapie bolesti dolní části zad

• při akutní bolesti: cvičení, injekce glukokortikoidů a paracetamol
• při chronické bolesti: antibiotika, anestetika

pro všechnu zbývající léčbu – celkem 42 nefarmakologických i farmakologických způsobů léčby a léčebních postupů nebo jejich kombinací – jsou důkazy účinků neprůkazné buď kvůli malým vzorkům, nepřesnostem nebo důkazům s nízkou nebo velmi nízkou jistotou

Závěry studie

Pokud bych se přidal ke poměrně veliké skupině kolegyň a kolegů zejména z bulvárních a jim podobných médií i nemédií, kteří o citované studii psali, titulek tohoto článku by byl podstatně bombastičtější. A pokud ne hned v úvodu, tak určitě tady bych si neodpustil subjektivní – a tudíž neprofesionální, neboť nekompetentní a neodborné – hodnocení výsledků této metaanalýzy.

Dejme tedy slovo těm nejpovolanějším, autorům a autorkám studie, kteří závěry své vědecké práce naformulovali takto:

• současné důkazy ukazují, že jedna z deseti nechirurgických a neintervenčních terapií bolesti dolní části zad je účinná a poskytuje pouze malé analgetické účinky nad rámec placeba
• účinnost většiny léčebných postupů je nejistá kvůli omezenému počtu randomizovaných účastníků nebo špatné kvalitě studie
• je třeba provést další vysoce kvalitní, placebem kontrolované studie, které by řešily přetrvávající nejistotu v účinnosti léčby, spolu s větším ohledem na návrh nechirurgické a neintervenční léčby prováděné placebem

Hlavní autor studie, zástupce ředitele Centra pro léčbu bolesti Neuroscience Research Australia, docent na School of Health Sciences University of New South Wales v Sydney Aidan Cashin, to celé uzavřel takto:

„Výsledky výzkumu pomáhají objasnit, které léčby mají konkrétní účinek a stojí za zvážení…I když bychom rádi poskytli jistější doporučení, kam investovat a neinvestovat do léčby, v tuto chvíli to není možné. Jinými slovy: náš přehled nenašel spolehlivé důkazy o velkých účincích u žádné ze zahrnutých léčebních terapií.”

Několik subjektivních poznámek

Každá, i tato studie potřebuje do jisté míry „dovysvětlit“ – a to je kromě jiného i úloha nás, propagátorů a propagátorek vědy a zastánců a zastánkyň neprůstřelných faktů a dat, podpořených vědeckým výzkumem.

Takže v první řadě: hodnocení bolesti a taky účinku terapie bolesti pacienty a pacientkami je vždy ryze subjektivní, každý z nás má jiný práh vnímání i tolerance bolesti. A každý z nás může i na terapii reagovat jinak. A to jsou dva z klíčových důvodů, proč jsou studie zaměřené na téma bolesti a její léčby randomizované, s kontrolními skupinami beze léčby, tedy s placebem nebo falešnou léčbou.

Když se vás na konci několik týdnů trvající rehabilitace tenisového lokte optá lékař, jestli máte pocit, že elektroléčba a ultrazvuk zabraly, jaká bude odpověď? Zřejmě: „ano“, i když možná důvod pocitu, že bolesti polevily může být čistě prozaický a nemusí být přímým důsledkem ultrazvuku a elektřiny. Protože když rehabilitujete, tak to, co rehabilitujete zřejmě nenamáháte, protože se bojíte, že to bude bolet…

A k výsledkům a závěrům? Tak, jak jsem psal v předešlém článku, každému na bolest zad zabírá – nebo přesněji: má pocit, že mu zabírá – něco jiného. Ano, i ten opodeldok, i cvičení. Je sice pravda, že opodeldok v aktuální receptuře neobsahuje kapsaicin, ale s ohledem na výše uvedené vědecké důkazy můžeme otestovat některý z krémů, které kapsaicin obsahují – ano, jsou to ty “hřejivé” krémy. Kapsaicin je nejpoužívanější agonista TRPV1.

Všichni máme zřejmě zažito, že na akutní bolest – nejenom dolní části zad – skutečně, i když dočasně, ale přece, zabírají volně prodejné léky proti zápalu a bolesti. Ale pozor, metaanalýza potvrdila, že při akutní bolesti křížů zabírají konkrétně ty růžové, a ne ty bílé, paracetamolové.

Co se další vědecky potvrzené terapie na chronickou bolest dolní části zad zabírající – sice málo, ale přece – týče, tedy cvičení, to je na odbornou konzultaci s vaší fyzioterapeutkou, nebo ortopedem či rehabilitační lékařkou.

Podobně spinálně-manipulační terapii nezkoušejte doma podle videí ze sociálek…Tuto léčební techniku konzultujte s odborníky a odbornicemi s patřičným vzděláním a praxí a svěřte se do jejich rukou.

Taky tejpování radši konzultujme. Vždyť i někteří profesionální sportovci jednohlasně s influencerkami nedají na tejpy dopustit a budou vám přesvědčivě tvrdit, že to zabírá. A další sportovkyně spolu s influehejterkami zase, že to jsou vyhozené peníze za nefunkční barevné lepivé pásky.

Další z prokazatelně mírně zabírající terapie na chronickou bolest křížů – antidepresiva – nesmíme asi brát tak, že je budeme žádat od našeho lékaře. Zvláště v případě, kdy depresemi netrpíme.

Všechny ostatní terapie – a věřte, že do metaanalýzy byly zahrnuty i ty, které považujeme za běžné a fungující, a i ty exotičtější – prostě nefungují. Respektive nemáme exaktní, nebo dostatečné důkazy, že fungují. Do metaanalýzy byly zařazeny studie popisující terapie a léčební kombinace prováděné ve 44 zemích všech obydlených světadílů naší planety.

K neúčinným terapiím patří kupříkladu masáže, akupunktura, canabinoidy, transkutánní elektrická nervová stimulace, osteopatie, ortopedické vložky, radioterapie, opioidy, laserová či světelná terapie, biofeedback, probiotika, diatermie…

Pohodové dny a noci bez bolesti přeje

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels, unsplash