Zadejte hledaný výraz

DOPORUČENÉ POHYB PREVENCE ZDRAVÍ ŽIVOTNÍ STYL

Všechno o bolesti zad: nejsou to ploténky?

Nebudeme bloudit daleko od pravdy, když napíšeme, že naše záda, hřbety, páteře a svalové partie kolem nich jsou části našich těl, které bolí zřejmě každého. Někoho občas, mnohé z nás často a žije mezi námi i hodně lidí, kteří se trápí s chronickou bolestí zad. Ruku na záda, dámy a pánové: nemůžeme si za to většinou sami?
Věřte nebo ne, ale záda nebolí nejenom všechny, kteří se hodiny
kroutí jako paragrafy nebo hrbí před monitory, nad psacími stoly či nad stroji a mašinkami v práci, nebo všechny, nepřirozeně se hýbající v sedě při šoférování. Záda bolí i gymnastky, baletky a modelky navzdory tomu a paradoxně i proto, že je mají rovná jako pravítka. A záda často bolí i naše děti a adolescenty, nejenom proto, že nosí až neúměrně těžké školní batohy a tašky, ale i proto, že se hodiny hrbí nad školními lavicemi. A optejte se všech sportovců – rekreačních i profesionálních, ale i lidí s nadváhou či obezitou, jak jsou na tom s bolestí páteří… Máme tedy opravdu pádné důvody neotočit se bolesti našich zad zády. První, dubnová část našeho seriálu
byla úvodem do pestré a široké problematiky bolesti v zádech.

Dnes se pověnujeme našim ploténkám.

Nejdříve ale jazykovědné okénko: abysme dali naší spisovné češtině zadost, musíme konstatovat, že zaužívaný výraz „plotýnka“ není v souvislosti s anatomií naší páteře správný. Plotýnka je varná deska vařiče a správný anatomický i medicinský výraz pro chrupavčitou destičku mezi obratli naší páteře je ploténka.

Proč jsou ploténky důležité

Každý, kdo měl ploténky „vyhozené“ nebo měl výhřez ploténky ví, jaká je to ukrutná, intenzivní až extrémní bolest, která se každým pohybem zhoršuje.

Páteřní, přesněji meziobratlové ploténky jsou specializované kosti naší páteře s pevnou vnější membránou a elastickým jádrem. Ploténky jsou mezi obratly pevně „uchyceny“ vazy spojujícími páteřní kosti a okolní svalové obaly. Ploténky jsou někdy mylně považovány a i popisovány jako pružné „tlumiče“ nárazů obratlů. Úkolem meziobratlových plotének však není pružení obratlů, ale jejich oddělování a zabránění tření obratlů o sebe. Výsledkem je to, že se můžeme pohybovat a ohýbat bez toho, aby se obratle naší páteře o sebe odíraly.

Dospíváním postupně ploténky ztrácejí svoji pružnost a funkci, protože tvrdne a tuhne jejich původně měkký vnitřní materiál. Ve středním věku jsou již naše ploténky pevné a nepoddajné s konzistencí tvrdé gumy. Důsledkem těchto nezvratných změn souvisejících se stárnutím je slábnutí vnější vrstvy plotének a jejich vyšší náchylnost k poškození.

Jak se můžou ploténky poškodit

Zejména jde o protlačování vnitřního materiálu přes prasklou vnější membránu, která se deformuje a tlačí na okolní nervy. Pokud další aktivita nebo poranění způsobí přetržení vnější membrány, vnitřní materiál ploténky se může dále vytlačovat a tlačit na nervy a míchu, což pociťujeme jako extrémní bolest. V tomto případě jde o výhřez, nebo hernii ploténky.

Zpočátku můžeme poškození ploténky vnímat jako křeče v krční a zádové oblasti výrazně omezující pohyb, pokud ploténka tlačí na nervy, bolest se může přesouvat až do končetin. Převážná část, až 90 % deformací a poranění plotének se vyskytuje v bederní oblasti, ostatních 10 % postihuje horní část páteře. Ne všechny deformované ploténky ale tlačí na nervy a způsobují bolest.

K poškození meziobratlových plotének může dojít kromě přirozené degenerace stárnutím několika způsoby, například:

  • pádem na led či jiný tvrdý podklad
  • zvedáním těžkých předmětů nesprávným způsobem
  • přílišným natahováním se třeba při tenisu či volejbalu

Patříte do rizikové „ploténkové“ skupiny?

Problémy s meziobratlovými ploténkami nejvíce postihují muže i ženy ve věku 30-50 let. Všichni, kteří i mírně, ale pravidelně cvičí, jsou méně rizikoví, než například lidé se sedavým zaměstnáním. Starší lidé, jejichž ploténky už nemají fluidní jádra, se s problémy s ploténkami potýkají mnohem méně.

Pokud máte potíže s ploténkami, lékaři se vás budou ptát i na to, jestli náhodou nepracujete v nočních směnách. Protože naše ploténky se nejvýrazněji odlehčují během pravidelného nočního spánku. A proto zdraví našich plotének střídání nočních směn s krátkým, nekvalitním denním spánkem vůbec neprospívá.

Našim páteřím nedělá dobře ani špatný svalový tonus, nesprávné držení těla při pohybu i sezení, nadváha či obezita nadměrně zatěžující páteř a vazy, které drží ploténky na místě.

Mimochodem, víte, proč lékaři doporučují na podporu zdraví plotének tanec, který je dokoce i součástí lázeňského léčebního režimu? Protože tanec je druhem vhodného rytmického cvičení odlehčující naše ploténky.

Příznaky problémů s ploténkami

Lékaři rozlišují několik typů i možností rozsahu poškodění mezioobratlových plotének a proto se různí i příznaky a perspektivy vývoje konkrétního problému.

Při často se vyskytujícím vyklenutí ploténky bez porušení jejího vazivového obalu – protruze – závisí symptomy nejenom od úrovně postižení, ale i místa na páteřním kanálu, kterého se vyklenutí týká.

Výraznější příznaky jsou důsledkem závažnějšího poškození vazivového prstence ploténky a vyhřeznutím jádra – prolapsu – do páteřního kanálu.

Nejčastějšími příznaky jsou:

  • prudká, ostrá bolest vyvolaná i nejmenším pohybem, otřesem, i zakašláním nebo kýchnutím
  • intenzivní bolest nutí postiženého setrvat ve strnulé poloze
  • při poškození plotének ve dříkové oblasti jsou časté poruchy frekvence močení
  • ztráta ovládání močení a stolice je varovným příznakem vážného stavu vyžadujícího urgentní operační zákrok

Ploténková prevence

Protože pořád nemáme elixír mládí a brzy se ho zřejmě nedočkáme, faktor věku, který při problémech s ploténkami můžeme považovat za klíčový, nemáme jak ovlivnit.

Můžeme si ale preventivně pomoci snahou o eliminaci rizik, které ovlivnit dokážeme:

  • pokud máme sedavé zaměstnání, musíme nejenom správně sedět, ale dodržovat i další pravidla, včetně pravidelného cvičení
  • se cvičením a sportem to ale nesmíme přehánět – ploténkám svědčí pravidelný, ale mírný, žádný extrémní pohyb
  • je samozřejmě potřeba vyvarovat se pádům na tvrdé podklady
  • přílišné natahování při některých sportech taky nedělá našim ploténkám dobře
  • do své „fyzické gramotnosti“ je třeba zařadit i zvládnutí správných technik zvedání těžkých předmětů

Diagnostika a léčba

Pokud se lékaři přijděte stěžovat na bolest zad, respektive páteře, bude podrobně zkoumat anamnézu a hledat příčiny bolesti. Když předpokládá, že příčinou akutní bolesti je poškození ploténky, potvrdí nebo vyvrátí to obvykle RTG, CT nebo MRI vyšetření.

Prvním a základním léčebním opatřením po objevení se akutních bolestí páteře – bez ohledu na původ jejich vzniku a závažnost – je klidový režim. Při problémech s ploténkami může být dost problém najít takovou polohu, ve které nebolí, je ale třeba se o to pokusit předtím, než se dopravíme k lékaři.

Musíme počítat s tím, že při méně závažných problémech s meziobratlovými ploténkami nám lékaři doporučí jako součást léčby právě klidový režim. Klidně i 10-14 dní, v posteli, v úlevových polohách, které snižují tlak na poškozenou ploténku. Součástí léčby je i zmirňování bolesti a uvolnění stáhnutých svalů léky, cvičení na lůžku, při statické zátěži nošení bederních pásů, přechodně i speciálních pevnějších korzetů.

Existuje několik způsobů léčby různých typů problémů s meziobratlovými ploténkami, včetně několika druhů operačních zásahů. Toto přenechme lékařům a lékařkám a mějme na paměti, že ploténky nemáme šanci „vyléčit“ si sami.

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels, unsplash

Štítky
redakce

Jsme ženy a podporujeme se navzájem v našich snech. V tom, co nás skutečně naplňuje a dělá nám radost. Virtuální místo pro všechny ženy, které touží po změně a chtějí růst.

  • 1

Může se hodit

Přidej komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *