Gabriela Dorantová: Mým největším přáním je obsazovat kvalitní české filmy a seriály a dělat svoji práci i nadále s nadšením a láskou.

Gabriela Dorantová je majitelkou castingové agentury. V oboru se pohybuje již téměř 10 let a za tu dobu si vybudovala databázi více než 16 000 tváří, které pravidelně obsazuje do filmů, seriálů, videoklipů či reklam. Ve svém podnikání se snaží mít především osobní a individuální přístup ke všem, se kterými pracuje. Mezi její sny patří mimo jiné i to, aby si lidé byli vědomi důležitosti role castingového režiséra v celém procesu natáčení. V tomto rozhovoru si s Gabrielou povídáme o tom, jaká je její cesta podnikáním.

Na úvod bych se Vás ráda zeptala, jak jste na tento podnikatelský záměr vůbec přišla? Vybudovat úspěšnou castingovou agenturu je poměrně specifické, k tomu musela být určitě zajímavá cesta…

Ano, to tedy byla. Občas sice plná zatáček a výkrut, někdy trnitá, ale pořád zajímavá.

Nejprve jsem vystudovala herectví, poté jsem dokončila studium Divadelní vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během studia jsem brigádničila za divadelním barem, přivydělávala jsem si také hraním pohádek pro děti. Jednoho dne však přišel moment, kdy jsem měla pocit, že by mě to možná více bavilo na té druhé straně. V podstatě velmi rychle a impulzivně jsem se rozhodla začít na splnění tohoto snu pracovat. A rozhodně nelituji.

To je krásné, že od myšlenky, jste tak rychle přešla k činu. To je poměrně výjimečné….

Já se tak snažím fungovat pořád, jak v profesním, tak i v osobním životě. Většinou to tak mám, že ten prvotní impuls je ten pravý.

Před chvílí jste řekla, že teď jste raději na té druhé straně kamery, ale předtím jste ráda byla před ní. Co vidíte jako pozitiva toho, „být za kamerou“ a co vám naopak chybí ve srovnání s tím „být před kamerou“?

Vnímám to tak, že jsme si tuhle potřebu prostě a jednoduše nasytila. Nevadí mi vystupovat před lidmi, ale už nemám pocit, že TO potřebuji. Spousta herců vnímá pozornost jako drogu. Já už ne. Pro mě je největším zadostiučiněním vidět mnou vybraného herce, který je ve své postavě skvělý a posouvá děj kupředu s lehkostí a grácií.

Když se podívám do svého okolí, tak se spíše setkávám s tím, že moji přátelé se neživí tím, co vystudovali. Vy jste v branži zůstala….

Tak obor casting se zatím studovat nedá, bohužel, občas bych nějakou příručku uvítala (smích). Ale určitě mám obrovskou výhodu, že jsem se díky studiu seznámila s lidmi, se kterými dodnes spolupracuji.

Dívala jsem se u Vás na webu, že dosazujete herce do spousty filmů a seriálů, které jsou velice populární – uvedu například film Teroristka, kde excelovala Iva Janžurová. Zkuste mi popsat tu cestu, kterou se dostanete k obsazování herců do takových krásných projektů, které z nás snad každý člověk v republice?

Kráčíte pomalu, schůdek po schůdku. Postupně se seznamujete se zajímavými lidmi a začínáte se lépe orientovat. Úspěch určitě nepřichází z minuty na minutu. Pořád mám spoustu snů a neustále je kam se posouvat. K projektům se dostanete především přes známé, kteří s Vámi byli spokojení a ti Vás doporučují dál a dál.

V současné chvíli jste ušla dlouhou cestu od myšlenky, až po agenturu s databází více jak 16 000 herců. Co pro Vás bylo zatím nejtěžší?

Nejtěžší pro mě asi bylo oddělit svůj osobní život od toho pracovního.  Jsem velmi citlivá a často jsem si osobně brala věci, které se vůbec netýkaly mé osoby. A s tím se v naší džungli, jak ráda tento filmový byznys označuji, potýkám dodnes.

Fotografie ze soukromého archivu

U Vás na webu jsem se dočetla, že máte v databázi více jak 16 000 lidí, a že se ke všem snažíte přistupovat individuálně. Že je vaší prioritou být co nejvíce objektivní a přátelská, zkrátka uplatňujete takový téměř až rodinný přístup. Jak se vůbec dá takový přístup u tak velkého množství lidí stále udržet?

Víte, že sama nevím? Moje pravá ruka a ta nejlepší kolegyně Zita Hájková říká, že právě to je velká část mého know-how. Často z rukávu vysypu i jména dětí některých herců, pamatuji si, kdy naposledy jsme se potkali nebo, jakého panáka pil herec Pepa loni na premiéře v Lucerně (smích).

Mám pocit, že individuální přístup je velmi důležitý a myslím, že to vím právě proto, že jsem byla na oné „druhé straně“. Absolvovala jsem několik castingů, kde se k Vám chovají spíše jako ke zboží než ke člověku, a to mě motivovalo v tom, abych dělala věci jinak. Tím myslím osobněji a citlivěji.

U Vás na stránkách jsem si také všimla, že hledáte i plus size herečky a modelky. Když se zamyslím nad filmy, které jsem viděla, z velké většiny tam jsou štíhlé ženy. Máte pocit, že se tento trend začíná měnit?

Tím, že jsem sama ženou kyprých tvarů, tak se mnou toto téma možná rezonuje více než s jinými castingovými režisérkami. Často bývají kila navíc automaticky spojována s komediálním charakterem postavy, ale tak tomu přeci nemusí být. Myslím, že v cizině jsou dveře „baculkám“ otevřeny trochu více, ale pevně věřím, že i u nás se podaří toto klišé změnit.

Kromě castingové provozujete také agenturu komparzní. Když se řekne „komparz“, představím si kolem herců lidi, kteří nemluví a dělají „křoví“. Představuji si to správně?

Představujete si to správně. V naší databázi máme krom kolonky herec také například označení epizodní herec – to je člověk, který nemusí mít vystudovanou hereckou školu, prošel si komparzy, nestydí se, zná dobře filmové prostředí a je schopný říct třeba krátkou větičku.

Jsou nějaké kvality, které člověk musí jako komparzista mít? Může být komparzistou každý nebo jsou i tací lidé, kteří se na pozici komparzisty nehodí?

Myslím si, že nejdůležitější kvalita komparzisty je spolehlivost a určitá dávka slušnosti. Bohužel se občas vyskytnou lidé, kteří přijdou a „zlobí“ (smích). Ale opravdu nejdůležitější je, aby byl komparzista spolehlivý.

V podstatě ale komparz může dělat každý, kdo je slušný a normální člověk. Pro mnoho lidí je představa toho, že „budou v televizi“ lákavá. Ale pak si samotné natáčení vyzkouší a často je to i odradí. Protože většinou je to třeba dvanáctihodinová směna, někdy v nepříjemných podmínkách, a hlavně ne za úplně velké peníze.

Když se podíváte na všechny projekty, které jste, kdy obsazovala, která pro vás byla nejnáročnější? Například z hlediska specifických požadavků na herce nebo podobně?

Nejzásadnějším a nejdůležitějším projektem pro mě bylo zajištění kompletního castingu do seriálu #martyisdead v režii Pavla Soukupa. S Pavlem spolupracujeme již velmi dlouho a neznám nikoho preciznějšího, než je on. Kamerové zkoušky do tohoto seriálu trvaly několik dní a zažily jsme během nich tolik emocí, které nezažijete při sledování Shakespeara v Národním (smích). Věřím, že se celá tato intenzivní práce ve výsledku ukázala všechno to krásné, co je s mou profesí spojené. A o tom, že vzniklo něco opravdu velmi výjimečného, svědčí i to, že #martyisdead obdržel jako historicky první český seriál prestižní cenu Emmy v konkurenci seriálů z celého světa!

Pozn. redakce: na seriál #martyisdead se můžete podívat zde:

https://www.mall.tv/martyisdead/s1-e1-martyisdead?gclid=Cj0KCQiAqo3-BRDoARIsAE5vnaKdJ2vyXEf-Xs10hOkL4Lp0e8ArR7MJzC6iCubgZEYvqK4bgzkRB58aAjpFEALw_wcB

Když se teď podíváme na to, co je aktuální – jak Vás a Vaše podnikání zasáhl COVID?

Nás nejvíce zasáhla první jarní vlna, protože se zastavila výroba a nemohlo se natáčet. Jedinou světlou výjimkou byl seriál Láska v čase korony, který spontánně vznikl pro Českou televizi a my zajistili velký casting kompletně on-line.

Ačkoliv druhá vlna byla svým způsobem dramatičtější, byli jsme na ni všichni přeci jen asi už lépe připravení a výroba se nezastavila. Jen s sebou přinášela opravdu velké výzvy a neustálé změny, na které bylo potřeba opravdu v řádech desítek minut reagovat. Výsledky naší práce „z karantény“ můžete aktuálně vidět třeba v seriálu Sestřičky, který moc rádi obsazujeme již třetím rokem.

Celkově se točí určitě méně, zejména sektor reklam je z mého pohledu krizí ovlivněn a zakázek je méně. O to více mají všichni z naší branže energie a těší na návrat do „normálu“ a my už nyní plánujeme projekty na jaro a podzim pro rok 2021.

Dá se vůbec z pozice podnikatele připravit na krizi tak velkého rozsahu jako je COVID?

Myslím, že takovouto situaci si nikdo neuměl ani představit, natož se na ní připravovat. Jako podnikatelka musím mít vždy určité rezervy na různé fixní náklady, cítím také zodpovědnost za své kolegy z agentury. Ale v mojí práci je opravdu velmi těžké cokoliv plánovat. Jsou týdny, kdy se nezastavíme a řešíme souběžně několik projektů, ale jsou také dny, kdy je zakázek málo. Takže už jen z povahy naší práce jsem rezervy pro takový výpadek měla, ale ne na něco takového rozsahu a s takovým dopadem na všechny oblasti života, nejen na ty pracovní.

Závěrem bych se ráda zeptala na nějakou vtipnou historku z Vaší práce, která se Vám stala, a kterou ráda vyprávíte.

Vtipných a mile legračních historek zažíváme tolik, že jsme se rozhodli je zveřejňovat na našem Instagarmu (@casting_gabrieladorantova) v sérii „Ze života castingovky“, tam můžete vidět, že se někdy opravdu nenudíme.

Občas si někteří zájemci spletou pole naší působnosti a tak na nás z mailu už vyskočilo nejen pár pozvánek na schůzku, ale také několik nevyžádaných fotografií obnažených mužů.

Ráda bych rozhovor uzavřela otázkou, kam směřujete se svým podnikáním?

V tomto dynamickém odvětví se dějí změny tak rychle, že někdy přemýšlím o tom, jakou budoucnost čeká role castingového režiséra? Tajně doufám, že i přes všechny vymoženosti on-line doby budou osobní zkušenosti a určitý cit pro obsazování herců nenahraditelný. Já osobně dávám určitě přednost osobnímu castingu, který je plný oné známé herecké energie. Podat si s hercem ruku a podívat se vzájemně do očí je zkrátka nenahraditelné.

A samozřejmě mým největším přáním je obsazovat kvalitní české filmy a seriály a dělat svoji práci i nadále s nadšením a láskou.

Gabrielu Dorantovou můžete najít také na Instagramu:

https://www.instagram.com/casting_gabrieladorantova

Nebo přímo na jejím webu:

https://www.castingdorantova.cz/o-nas