Je to tak, dva měsíce neučení, lenošení, dobrodružných aktivit a nevstávání a nedocházení do povinných denních vzdělávacích zařízení nám končí. Klíšťatům to je ale prakticky jedno a věřte, že nemají nejmenší důvod ke konci prázdnin a zanedlouho i ke konci léta svou klíšťovou sezonu odpískat, ukončit a uzavřít.

Je to úplně naopak, aktuálně jsou tito malí, ale nebezpeční paraziti připraveni na druhý sezonní vrchol své aktivity.

Počátkem června, kdy byla klíšťová sezona a aktivita klíšťat v plném proudu, jsme se důkladně, ze všech důležitých úhlů pohledů a v mnoha souvislostech zaměřili na tyto malé potvůrky.

Dnes si dáme pokračování, protože je to opravdu potřeba. Vždyť zaručených, vědecky podložených a na faktech postavených informací o klíšťatech nikdy není dost.

Proč nám klíšťata nedají pokoj ani na podzim?   

Odpověď je v principu jednoduchá: klíšťata žijící v našich zeměpisných šířkách a výškách mají nejraději teplo a zároveň vlhko, a nejlépe, když jsou oba tyto klimatické parametry vyváženy tak akorát. Nemají tedy rádi ani tropická vedra, která jsme toto léto zažívali a někteří si i užívali. A necítí se komfortně ani během deštivých, pro léto až netypicky chladných dnů, které jsme si letos všichni taky užili.

Aktivita klíšťat nabírá na intenzitě ve dnech, kdy jsou venkovní podmínky pro tyto parazity ideální. A proto obvykle kulminuje podruhé během klíšťové sezony právě na podzim. Jestli to bude letos zejména během babího léta, které jsme běžně zažívali kolem půlky září, necháme na přírodu – nevyzpytatelnou, co se týče stability počasí, na kterou jsme před klimatickou krizí a změnou byli zvyklí.

Takže ani na podzim bychom neměli polevit v dodržování všech preventivních opatření, které nám odborníci a odbornice doporučují. Třeba těch, které jsou nám k dispozici v rámci denně aktualizované předpovědi aktivity klíšťat. Tu vypracovali společně experti a expertky Českého hydrometeorologického ústavu, Státního zdravotního ústavu s podporou Ministerstva zdravotnictví.

Jak se dá předpovídat aktivita klíšťat?   

Je to v principu podobná „matematika“, jako předpověď počasí. Ano, matematika, vždyť meteorologie, klimatologie a fyzika atmosféry se studuje na matfyzu a je to opravdu především matematika a fyzika.

Klíčová jsou data, se kterými odbornice a odborníci pracují, v případě klíšťat jde o znalost podmínek, ve kterých se jim daří, z klimatologických faktorů jsou to teplota a vlhkost vzduchu.

Předpovědi aktivity klíšťat vychází z matematických vztahů mezi aktivitou klíšťat a počasím. Vytváření předpovědních modelů předcházel i víceletý monitoring klíšťat a terénní mikrometeorologická měření.

A právě počasí, nadmořská výška a další „lokalizační“ činitele charakterizující různé biotopy jsou klíčové faktory, ovlivňující nejenom aktivitu klíšťat, ale i samotný výskyt na konkrétním území.

V každém případě ale dnes již není výskyt klíšťat v České republice lokalizačně omezen tak, jak v časech před klimatickými změnami zejména na nížinné oblasti a a pahorkatiny s nadmořskou výškou do 800 metrů nad mořem. Vlivem zvýšených teplotních průměrů v posledních desetiletích se výskyt klíštěte obecního posouvá výš a můžeme se s ním setkat i v horských oblastech až na samé horní hranici lesa.

Podle meteorologů a meteorologiček jednotlivé klimatické faktory působí na klíšťata komplexně a ovlivňují nejenom jejich vývoj, ale i populaci jejich hostitelů, tedy primárních přenašečů patogenů, na kterých sají.

A z krve kterých patogeny přenášejí do naší krve, když se na nás klíšťata přisají. Klimatickými faktory ovlivňujícími vývoj a aktivitu klíšťat nejsou jenom zvýšení či snížení teploty v konkrétním období, ale i změny ve srážkových úhrnech a taky změny v sezónnosti počasí.

Prevence a opět prevence

Zřejmě pro mnohé neznámý, ale důležitý fakt je ten, že životní cyklus klíšťat trvá dva roky až šest let a má tři stadia: larva, nymfa a dospělý jedinec. Klíšťata sají krev ve všech svých vývojových stadiích.

V stadiu larvy v našich končinách jsou hostiteli klíšťat zejména hlodavci. Když se larva klíštěte nasaje a odpadne, přechází do stadia nymfy a potřebuje opět sát krev z větších savců: zajíců, ježků, koček, psů, ovcí, koz a i lidí. Nymfy tvoří největší podíl ze všech vývojových stadií klíšťat přisátých na lidech a na šíření infekcí lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy se podílejí až 80 procenty. Po nasátí nymfa opět z nositele odpadá a mění se v dospělého jedince. V tomto stadiu sají krev jenom samice, protože potřebují energii a živiny na nakladení vajíček.

Všichni bychom měli znát, a hlavně během klíšťové sezony i aplikovat nespecifické preventivní opatření, kterými minimalizujeme riziko, že si klíště doneseme z přírody domů na oděvu nebo na kůži. A když si ho domů přece jenom doneseme, tak se nám ho účinnými postupy a metodami podaří najít a zlikvidovat.

• pokud nemusíme, nepohybujme se v oblastech, kde se klíšťata vyskytují
• když se v těchto oblastech pohybovat musíme, nebo si nemůžeme pomoci a pohybovat se tam chceme, aplikujme repelenty, klidně i na celé tělo, ale zejména na nohy od podrážek bot po kolena
• klíšťata totiž na nás „neskáčou“ seshora, ale číhají na koncích stébel trav nebo na spodních větvičkách či listech keřů
• do přírody nosme vhodný oděv s dlouhými rukávy i nohavicemi a ideálně světlý, abychom na něm klíšťata dobře viděli
• vždy po návratu z přírody, parku nebo i zahrady se svlékneme donaha a důkladně vytřepeme oděv – ne vevnitř, ale na dvoře, balkóně nebo terase
• následuje důkladná prohlídka celého těla, klíště totiž dokáže putovat po našem oděvu i těle klidně až do vlasů
• po opravdu důkladné prohlídce celého těla, ideálně za asistence partnera či partnerky se musíme vysprchovat
• a nakonec pro jistotu důkladnou prohlídku celého těla opakujeme i ráno

Co dělat, když najdeme na kůži přisáté klíště?

Buďme rádi, že jsme klíště našli a nepropadejme panice. Opravdu to není urgentní emergentní situace, ke které musíme volat záchranku nebo s klíštětem chvátat na pohotovost.

Správné odstranění klíštěte zvládne opravdu každý sám, případně s pomocí někoho z nejbližších, kdo má více trpělivosti, jistější ruku a přesnější oko. A vážně na to nepotřebujeme ani žádné speciální vybavení. Postačí běžná manikúrní pinzeta a něco na dezinfekci.

Odstranění klíštěte nemáme důvod odkládat, protože jde o čas: riziko infekce lymeskou boreliózou totiž roste plynutím času od přisátí roste. Přenos viru klíšťové encefalitidy ale trvá jenom několik sekund od přisátí.

Před odstraněním klíště nezmrazujeme, ničím nepotíráme ani s ním nijak jinak nemanipulujeme, protože všechny tyto zbytečné úkony násobí riziko infekce.

Správný postup vytáhnutí přisátého klíštěte:

• pomocí pinzety uchopíme klíště co nejblíže pokožky
• klíště nevytáčíme, jednoduše ho vytáhneme jedním nebo několika kývavými pohyby
• až po odstranění klíštěte – v žádném případě ne předtím – místo přisátí dezinfikujeme čímkoliv, co je určeno na dezinfekci poranění
• pokud v domácí lékárničce nemáme žádnou dezinfekci – nezapomeňme ji po ukončení klíšťové operace dokoupit – kapka alkoholu se snad někde najde
• v případě prohibice postačí na dezinfekci parfém nebo jiná kosmetika s obsahem alkoholu
• vytáhnuté klíště nemačkáme mezi prsty ani nijak jinak nedrtíme, a opravdu ho nemusíme ani upalovat
• jednoduše ho zabalíme do toaleťáku nebo ubrousku a spláchneme do záchodu
• místo, odkud jsme klíště vytáhli, sledujeme po dobu jednoho měsíce a pokud se na něm a kolem něj vytvoří červená skvrna, která se zvětšuje, vyhledáme lékaře

Proč je vakcinace důležitá

Nejprve si krátce zopakujme, že klíšťata žijící v našich končinách přenášejí na lidi hned několik onemocnění, nejčastěji lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Na boreliózu neexistuje vakcína, protože jde o onemocnění bakteriálního původu. Je ale léčitelné beze vážných následků, pokud se zachytí včas.

Klíšťová encefalitida má virusový původ, a tudíž je její ideální, efektivní a vysoce účinnou prevencí vakcinace. Můžeme být opravdu rádi, že vakcíny jsou k dispozici a je k nevíře, proč pořád kolem vakcinace koluje spousta nesmyslů a mýtů. Dejme si k dobru několik vědecky neprůstřelných faktů a důležitých informací.

Pokud nechceme mít celoživotní zdravotní problémy v důsledku zcela zbytečného infikování klíšťovou encefalitidou, dodržujme výše popsané nespecifické preventivní opatření.

Když ale žijeme v endemické oblasti – což je podle expertů a expertek prakticky celé území České republiky – a chceme mít téměř stoprocentní jistotu, že nás žádné klíště encefalitidou nenakazí, vakcinace by měla být logickým racionálním preventivním krokem.

Zvlášť u nás, vždyť v České republice je hlášena nejvyšší incidence klíšťové encefalitidy ze všech zemí Evropské unie a navzdory tomu je proočkovanost nejnižší ze všech endemických zemí. Problém tedy není v tom, že by se klíšťatům v našich luzích a hájích tuze líbilo a dařilo lépe než jinde.

Problém je v zanedbané prevenci – zejména té specifické, tedy vakcinaci. Ale i nespecifické, tedy všech opatření, kterými můžeme zabránit, aby se nám klíště přisálo na kůži a infikovalo nás tím, co vylučuje do naší krve.

Vakcinace je v naší zemi k dispozici a její klinicky potvrzená účinnost je – podle typu vakcíny – až kolem 96 procent, co je ale opravdu hodně. Všechny informace o vakcinaci proti klíšťové encefalitidě vám poskytne váš lékař nebo lékařka a ve vaší pojišťovně se můžete poptat, jak je vakcinace hrazená.

Schéma vakcinace je tří dávková, účinná ochrana se vytváří již po dvou dávkách. Třetí dávka aplikovaná 2-12 měsíců po první zabezpečí, že ochrana bude dlouhodobější. Tři roky po podání třetí dávky je doporučována posilňující dávka.

Ideální doba na podání první dávky je zimní období, existuje ale i zrychlené schéma vakcinace, kdy se druhá dávka podává ne 1 až 3 měsíce po první, ale již za 14 dní. Což znamená, že vakcinace proti klíšťové encefalitidě je možná prakticky kdykoliv.

Podle Světové zdravotnické organizace by mělo být očkování proti klíšťové encefalitidě v endemických zemích – ano, i v České republice – doporučováno všem od 1 roku věku.

Nejrizikovější skupina s nejtěžším průběhem onemocnění jsou ale všichni po padesátce. Možná i proto je v České republice od 1. ledna 2022 pro věkovou skupinu mužů i žen 50+ vakcinace proti klíšťové encefalitidě hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Když si uvědomíme, že cena vakcíny se pohybuje kolem 700 korun u dětí a kolem 800 korun u dospělých, není co řešit a nad čím váhat a spekulovat. Tato opravdu malá investice – v některých zdravotních pojišťovnách částečně hrazená i pro další věkové kategorie – je v podstatě zanedbatelná. Když na druhou misku vah dáme benefity vakcinace.

Pohodový zdravý podzim přeje

Ján Schneider

Foto: pixabay: Erik Karits