„Kreativita je zbytkem ztraceného času“ – nechal se kdysi slyšet Albert Einstein…tak nestrácejme čas a pojďme kreativně na věc. Kdybysme hledali univerzální definici kreativity, asi bychom narazili, nebo spíše něco podobného ani nenašli. A to je zřejmě dobře, vždyť neuchopitelnost kreativity, nebo možná její nezvázanost do otěží norem a definicí je jednou z jejich charaktaristických a jedinečných črt, poukd chete rysů. Zamýšleli se nad tím snad podobně i kreativní muži a ženy z OSN a výsledkem je Světový den kreativity a inovací, vyhlášený na 21. dubna. Mimo jiné i proto, že snad ani neexistuje univerzální, všemi přijatelné chápání kreativity a tento koncept můžeme směle považovat za otevřený různým interpretacím. Všichni dáme zřejmě na prvou rovnítko mezi krativitu a umělecké vyjádření, kreativní může být ale klidně i řešení problémů, od těch každodenních až po ty globální. Třeba i v kontextu ekonomického, sociálního a udržitelného rozvoje.

Posláním Světového dne kreativity a inovací je tedy i zvyšování povědomí o rolích kreativity a inovací ve všech aspektech života a rozvoje lidské společnosti.

Kultura a kreativita

Když si uvědomíme, že vše, co můžeme paušalizujíc nazvat kreativním průmyslem, odvětvím, nebo kulturou, kreativitou, tvoří nezanedbatelných 3,1 % celosvětového HDP a až 6,2 % veškeré zaměstnanosti, máme jaký-taký obraz o síle, nebo chcete-li globálním výtlaku kreativity. Jde o jedno z nejmladších a taky nejrychleji rostoucích hospodářských odvětví na světě, co paradoxně v dnešním světě nových výzev dělá kreativní ekonomiku jedním z nejzranitelnnějsích odvětví lidské činnosti. Vzpomeňme jenom nedávné časy pandemie, kdy se mnohé oblasti kultury a kreativity ocitly na hraně kolapsu a přežití.

Kreativita pod drobnohledem UNESCO

Kdo jiný jako UNESCO – Organizace OSN pro vzdělávámí, vědu a kulturu s globálním mandátem na rozvoj vzdělávacího, vědeckého a kulturního potenciálu světového společenství by se měl se vší vážností zabývat i fenoménem kreativity.

Zpráva UNESCO z roku 2022 kreativně nazvaná Re/Shaping Policies for Creativity: addressing culture as a global public good – Přetvoření politik pro kreativitu: oslovení kultury jako globálního veřejného statku, pracuje s konceptem kultury na základě nejnovějších globálních dat.

Podrobná zpráva o tom, jak na tom kreativita a kultura lidstva je a co s ní dál snad bude – v kontextu Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj – má úctyhodných 331 stran a jistě stojí za přečtení. Zajímat by měla nejenom každého z nás, komu kreativita, kultura, umění nejsou lhostejné, ale v neposlední řadě i všechny, kteří jsou na lokálních, národních a globálních úrovních zodpovědni za to, aby mala krativita a kultura veškerou možnou podporu a možnosti kreativně se rozvíjet a růst.

Expertní mezinárodní tým ve své zprávě nejenom mapuje a popisuje stav, ale i kreativně hledá a nachází řešení, jak podporovat udržitelné systémy správy kultury. Srozumitelná a přístupná data, fakty a informace ve zprávě vrhají rozjasňující světlo na vznikající trendy na globální úrovni a nejde jenom o nástup AI. Autoři zároveň směrují fokus na konkrétní politická doporučení na přepotřebnou podporu kreativních ekosystémů. Které všichni potřebujeme, protože přispívají k udržitelnosti našeho světa a civilizace.

Potenciál kreativní ekonomiky je nesmírný

Je nesporný fakt, že kreativita je akcelerátorem lidských nápadů, emocí a rovněž i schopnosti spájet se, komunikovat, ptát se, chápat a být pochopen. Kultura a kreativita ale jsou mnohem více než „jenom“ vyjádřením naší kulturní, lidské identity, je to i živobytí, kariéra a ekonomické příležitosti pro miliony kreaivních lidí na celé naší planetě. Ve vší rozmanitosti bez ohledu na pohlaví, sociální či ekonomický status nebo regionálně-kulturní ukotvení. Kreativní ekonomika má potenciál být jedním z hnacích motorů udržitelného rozvoje.

Právě ve Světový den kreativity a inovací jsou všichni naši bližní na celém světě konfrontováni s výzvou na přijetí myšlenky, že kreativita a inovace jsou nezbytné pro využití ekonomického potenciálu všech národů a etnik. Inovace, kreativita a masové podnikání mohou být novým impulsem k dosažení všech 17 trvale udržitelných cílů (SDG). Tato nejambicióznější globální rozvojová agenda v historii lidstva – Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj doslova vyžaduje lidskou kreativitu a inovace, které jsou na individuální i skupinové úrovni skutečným, doposud nedoceněným bohatstvím národů žijících v 21. století.

Kreativita je matkou inovací

„Inovace se dějí tam, kde je diverzita“ – řekla Michaela Prajerová z PMI v našem rozhovoru, který si budete moct na našem akčním portálu brzo přečíst. Tady nelze nesouhlasit, vždyť diverzita, různorodost je doslova živnou půdou inovací a kreativity a prostředí respektující různorodost vytváří podhoubí na vznik a růst kreativních, inovativních nápadů a samozřejmě i jejich aplikace do praxe.

Vědí to i experti na globální úrovni a usilovně, kreativně a inovativně pracují na tom, aby udržitelný růst nestagnoval, naopak, aby jeho novým impulzem byli právě kreativita a inovace.

Ján Schneider

foto: OSN, UNICEF