…zpíval kdysi před léty jeden z našich folkových bardů…Opravdu ale pijeme málo?

O tom, že alkohol je metla lidství víme minimálně od dob, kdy toto heslo rozšířili po světě zejména bojovnice Armády spásy. Lidé se ale rádi oddávají účinkům přírodních drog – a dnes i syntetických – zřejmě odjakživa a platí to i pro pití alkoholu.

Zatím nejstarší hospodu – zhruba 5000 let starou – odkryli archeologové v dnešním Iráku. V ruinách starověkého sumerského města Lagaš nalezli desítky servírovacích nádob, lavice, velkou pec i dobový chladící systém hádejte na co? No přece na pivo, které prý dávní Sumeři pili hojněji než vodu.

Ale aby se nám tento text nezvrhl do propagace alkoholu, pojďme na to jinak.

Evropané v pití jednoznačně vedou

Aktuální letošní 334stránková Zpráva WHO k celosvětové konzumaci alkoholu přinesla – pro mnohé nepřekvapivé a pro nás, Evropany nelichotivé – data a fakty:

• celosvětový průměr spotřeby alkoholu představuje dvě skleničky vína nebo dvě malá piva denně, podle WHO to už představuje zvýšené zdravotní riziko
• úroveň pití alkoholu je nejvyšší v evropských zemích, kde je také nejvyšší prevalence pití
• na následky pití alkoholu denně zemře v Evropě 2 200 lidí
• Evropané vypijí ročně s velkým náskokem nejvíce alkoholu na světě
• WHO zahrnuje do evropského regionu 53 zemí, kromě členských zemí EU i Británii a Švýcarsko, Rusko a středoasijské postsovětské republiky
• nejvíce se pije v Rumunsku (17 litrů čistého alkoholu na osobu), Gruzii (14,3) a Česku (13,3)
• rozdělení evidované spotřeby v Česku v %: pivo 52,7 víno 21,8, lihoviny 25,4, jiné <0,1
• 7 z 10 zemí s nejvyšší konzumací alkoholu v globálním měřítku bylo členy Evropské unie

• Evropané starší 15 let vypijí 9,2 litru čistého alkoholu na hlavu ročně, celosvětový průměr je přitom výrazně nižší – „jenom“ 5,5 litru alkoholu na osobu
• muži pijí mnohonásobně více než ženy, v evropském regionu vypijí muži až 14,9 litru čistého alkoholu na hlavu, tedy téměř čtyřikrát více než ženy
• odhadem každý desátý dospělý má problémy s alkoholem a téměř každý dvacátý je na alkoholu závislý

Nutno podotknout, že data publikované ve zprávě WHO byli po celé planetě sbírány do roku 2019 a prakticky nezrcadlí nárůst konzumace alkoholu během kovidové pandemie.

Musíme zopakovat, že podle aktuální Mezinárodní klasifikace chorob ICD-11 dnes známe až 30 zdravotních stavů a diagnóz, které jsou na 100 % způsobené konzumací alkoholu.

Co s tím?

Expertky a experti na závislosti a zdraví vědí, že v drtivé většině zemí naší planety patří alkohol ke „státy tolerovaným“ drogám. Historické zkušenosti potvrdili, že prohibice problém nadměrného pití neřeší a spíše měla kontraproduktivní efekty všude, kde se ji pokusily úřady zavést. Ale nějaká smysluplná regulace alkoholu by zřejmě byla na místě, protože prakticky neexistuje.

Mezinárodní regulace psychoaktivních látek s významným dopadem na zdraví populace vypadá takto:

• narkotické drogy (kokain, konopí, heroin) jsou regulovány Jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972, kterou do loňska ratifikovalo 186 zemí
• psychotropní léky (patřící do třídy benzodiazepinů, amfetaminů nebo opioidy) reguluje Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971, ratifikovaná zatím ve 184 tátech
• narkotika a psychofarmaka reguluje Úmluva OSN proti nezákonnému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988, ratifikována 191 zeměmi
• nikotin a tabákové výrobky reguluje Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku z roku 2003, zatím ratifikována ve 182 zemích
• alkohol a alkoholické nápoje nemají ŽÁDNOU mezinárodní, neřkuli globální regulaci

Při všech psychoaktivních látkách platí, že všichni, kdo je užívají, tak dělají proto, že jim dělají dobře. A neberou v potaz zhoubné důsledky dlouhodobého, pravidelného a nadměrného užívání – což samozřejmě platí i pro konzumaci alkoholu

Takže možná někdy kecáme dlouze, ale rozhodně nepijeme málo.

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels