Běžně jistě neslavíme všechny svátky, nebo spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlasují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost šířit zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Z pohledu OSN jsou mezinárodní dny a týdny příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.

Když se zadíváme do různých verzí různých kalendářů, 20. březen není jenom Světový den vrabců, ale i Světový den francouzského jazyka, taky Světový den divadla pro děti a mládež a navíc ještě Mezinárodní den štěstí.

Co je to štěstí?

V zemích českých, moravských a slezských víme o štěstí minimálně to, že je to muška jenom zlatá a taky že štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš…Při hledání nějaké „normativní“, nebo možná paušalizující definice štěstí bysme toho moc nevypátrali. Vždyť tento pro mnohé prchavý moment, pro jiné životní pocit a pro další nedosáhnutelná chimerická meta je ryze individuální fenomén.

Proč slavíme Mezinárodní den štěstí?

Protože štěstí potřebujeme všichni a nemusíme ani moc hluboko kopat, abysme nalezli základní kameny kvality života. Umíme je všichni shrnout klíčovými slovy s bytostně důležitým obsahem pro každého člověka – klidně těmi, kterými nám přejí naše děti k svátku: zdraví, štěstí, láska, pohoda…

Valné shromáždění OSN vyhlásilo 20. březen za Mezinárodní den štěstí 12. července 2012. Uznalo tak význam štěstí a pohody jako univerzálních cílů a aspirací v životech lidských bytostí na celém světě a význam jejich uznání v cílech veřejné politiky. Rovněž OSN uznala potřebu inkluzivnějšího, spravedlivějšího a vyváženějšího přístupu k hospodářskému růstu podporujícímu udržitelný rozvoj, vymýcení chudoby, štěstí a blahobyt všech národů.

Rezoluci inicioval Bhútán, země, která již od počátku 70. let minulého století povýšila hodnotu národního štěstí nad národní důchod a skvěle přijala i cíl hrubého národního štěstí nad hrubým národním produktem. Bhútán takto štěstí a pohodu zaradil do definice nového ekonomického paradigmatu.

Dá se štěstí měřit?

„No jistě – prohodí ironicky skeptik – štěstí přece není teplota…“ „Ale jistě!“ – bude s úsměvem tvrdit věci znalá sociologička. Vždyť stačí mít kvalitní soubor otázek a pokud možno co nejstrukturovanější reperezentativní vzorku lidí, kterých se poptáme na odpovědi.

Existují různé řebříčky „měřící“, nebo spíše na základě odpovědí hodnotící, jak jsou šťastní příslušníci konkrétních národů, nebo obyvatelé konkrétních zemí. A seřazující jednotlivé země, nebo i národy do pořadí. Podívejme se společně na výsledky a zajímavé fakty dnes zveřejněného World Hapinness Reportu 2024.

Štěstí mladších, starších a těch mezi nimi…

… – je název jedné z kapitol letošní Světové zprávy o štěstí, měřící skóre štěstí obyvatelek a obyvatel 143 zemí naší planety za léta 2021-2023. Poměrně rozsáhlý, až – 158 stránkový report mravenčí výskumné vědecké práce na všech obývaných kontinetech naší planety stojí za přečtení. Je doslova nabit důležitými, zajímavými a i některými překvapivými informacemi, týkající se štěstí lidské populace na Zemi.

Partnerský projekt analytické a poradenské spoločnosti Gallup, Centra pro výskum pohody Oxfordské univerzity, Sítě řešení pro trvale udržitelný rozvoj OSN a redakční rady World Happiness Report je letos zaměřen na štěstí lidí v různých fázích života. I když Shakespeare v díle Jak se vám líbí vykreslil pozdější fáze našich životů jako hluboce depresivní, letošní výzkum štěstí vykresluje jemnější detaily obrazu, který se v průběhu času mění.

Musíme s radostí zaspoilerovat: paradoxně navzdory obecnému remcání, spílání, brblání, frflání, láteření, reptání, nadávání, naříkání a všech ostatních variantů stěžování se a „blbé nálady“ v naší společnosti na tom vůbec nejsme tak zle, jak bysme mnozí možná tipovali. Vůbec ne, právě obráceně. V celkovém hodnocení celé české populace jsme obsadili solidní 18. příčku a pro srovnání: naše sestry a bratři za řekou Moravou jsou na 47. příčce. Řebříček vede Finsko před Dánskem a Islandem, uzávírá jej Afghánistán.

Ještě lépe zabodovali a šťastnější se v naší zemi cítí mladí lidé do 30 let, 10. příčka je opravdu více než výborný výsledek. Na celém světě jsou nejšťastnější mladí lidé v Litvě, druhou příčku obsadil Izrael, třetí je Srbsko. Mladí Slováci a Slovenky obsadili 38. příčku, nejméně šťastní jsou opět mladí lidé v Afghánistánu.

V kategorii nad 60 let jsou globálně nejšťastnější senioři v Dánsku, za nimi jsou Finsko a Norsko. Naši senioři obsadili opět slušnou 23. příčku, slovenští senioři se propadli na 60. příčku. Řebříček 143 zemí opět uzavírá Afghánistán.

Z mnoha zajímavých závěrů faktů a poznatků Světové zprávy o štěstí 2024 musím zdůraznit tento: ženy mají v každém věku častější negativní emoce v porovnání s muži. Globálně je průměrná frekvence vybraných negativních emocí vyšší u žen než u mužů, přičemž rozdíl mezi pohlavími mírně roste s věkem.

Máme se tedy, pánové, ještě co činit, aby byly naše dámy šťastnější. A možná by nám pomohlo to, na co přišel velmistr sci-fi Robert. A. Heinlein:

„Zásada šťastného manželství: pokud v rodinné hádce vyjde najevo, že máš pravdu, okamžitě se ospravedlň.“

Hodně štěstí nejenom v Mezinárodní den štěstí přeje

Ján Schneider

foto: Union Nations Photo