Současná „virtuální dietologie“, které se kudy-tudy po sociálkách a jiných zákoutích virtuálního všehomíra věnuje prakticky leckdo bez jakéhokoliv vzdělání, kvalifikace a zkušeností souvisejících s tímto exaktním oborem, nás často doslova atakuje „potravinami zabírajícími na všechno.“ Pokud bychom ale jejich „účinky“ konfrontovali s vědeckými důkazy, nenalezneme zhola nic, co by je potvrdilo. Proto je i v této oblasti mimořádně důležité, odkud čerpáme informace a do jaké míry máme jistotu, zda jsou pravdivé, ověřené a mají vědecké, medicinské a dietologické opodstatnění. Své polínka do věčného ohýnku osvěty postavené na vědecky ověřených faktech jsme se proto rozhodli přikládat i my v našem seriálu o superpotravinách.

Již jsme se věnovali skořici, zázvoru, kakau, melounu, červené řepě, medu, tykvi, ovesným vločkám, kefíru, kysanému zelí, zelenému čaji, soli, luštěninám, batátům, bramborám, banánům, mrkvi a pistáciím.

Devatenáctý díl našeho nepravidelného seriálu byl návratem k luštěninám z rodičovsko-edukačního pohledu a v jubilejní dvacáté části jsme popsali důvody, proč považujeme vejce za superpotraviny. V srpnu jsme mlsali ostružiny a maliny, XXII. pokračování pasovalo za superpotraviny mandle. Listopadový díl jsme věnovali vláknině a dnes si pochutnáme na vlašských ořeších.

Dejme si na chvilku pauzu od pečení dalších plechů vánočního cukroví, zapějme s naší Lady Soul její překrásný vánoční hit a pojďme na ty naše vlašské superořechy.

Když jsme se před třemi lety pídili po tom, které že ořechy jsou nejzdravější, zjistili jsme, že naše veverka v tom mala úplně jasno – možná ne nejzdravější, ale bezkonkurenčně nejchutnější jsou ty vlašské. A nezapomněli jsme dodat, že zdravé jsou všechny ořechy.

Proč právě vlašské ořechy?

Při takové té jánošíkovské etymologii, kdy střílíme od buka do buka dohady o tom, jak a proč mohlo konkrétní slovo vzniknout, bude zřejmě první domněnka, že vlašské ořechy nám přinesli bájní Valaši. Ano, ti rumunští Valaši, kteří k nám byli ve 13. století pozváni, aby naše prapředky naučili pást dobytek salašnickým způsobem. Jejich potomci dodnes žijící na našem Valašsku by nám ale určitě napravili konstelaci, když budou tvrdit, že o tomto ale nigdá nechyrovali…

Popátrali jsme tedy etymologicky hlouběji a věřte nebo ne, jde vlastně o počeštěný germanismus. Traduje se totiž, že vlašské ořechy k nám byly přivezeny z Itálie.

A germánské pojmenování Římanů – přeneseno z pojmenování Keltů, kteří byli pod vlivem Římské říše – znělo: Welsche nebo Walsche. I v pozdější němčině byli románské národy, zejména Italové nazýváni Welschen. Odtud pochází staročeské pojmenování Italů: Vlaši a ořechů původem – prý – z Itálie vlašské ořechy.

Abychom byli botanicky a historicky přesnější, konzumaci vlašských ořechů máme archeologicky doloženu již v neolitu v oblasti Périgord v jihozápadní Francii. Takže kromě Itálie se vlašské ořechy pěstovali a konzumovali již ve starší době kamenné i v dalších regionech jižní Evropy.

Tradiční přísada vánočního cukroví

Je to tak, voňavé vánoční vypékání si v našich zemích neumíme představit beze vlašských ořechů. Nikdo určitě nedá dopustit na tradiční recept, který se v rodině dědí z pokolení na pokolení a je rodinnou součástí vánočních tradic.

Proti chuti žádný dišputát, v některých rodinách oprašují klasické recepisy z kuchařek Magdaleny Dobromily Rettigové z 19. století. Jinde vytahují z rodinné klenotnice ručně psaný recept na „Masaryčky“ od prababičky. A mnozí si klidně rádi vyzkouší i neokoukané, nové recepty s možná netradičními kombinacemi chutí.

Proč můžeme vlašské ořechy pasovat za superpotravinu?

Inu, protože si to zaslouží. Vždyť jsou jako všechny ořechy nutričním skvostem a měli bychom je konzumovat denně. Ideálně minimálně za hrst. Je to opravdu tak a není to další výmysl samozvaných internetových „dietinfluencerek“, máme to podloženo vědou.

Navzdory tomu, že jsou bohatým zdrojem tuků, jsou vlašské ořechy doporučovanou a vítanou součástí vyvážené stravy, protože v sobě skrývají bezpočet dalších nutrientů. A když je konzumujeme s mírou, v přiměřeném množství, jsou doslova zdraví prospěšné.

Podle expertek a expertů Státní zemědělské a potravinářské inspekce mají sice vlašské ořechy vysoký obsah tuků, navzdory tomu ale napomáhají snižovat rizika cévních onemocnění. Protože tuk, který vlašské ořechy obsahují je vysokým procentem tvořen z nenasycených tuků, které jsou důležitou součástí vyvážené stravy. Kromě toho jsou vlašské ořechy zdrojem dalších důležitých nutrientů:

• tokoferoly, chránící ořechové jádro před rychlým zkažením, jsou významnou nutriční látkou pro lidský organismus
• vitamín E a Omega-3 mastné kyseliny jsou velmi důležité nutrienty i pro vegetariány a vegany, kteří nejedí ani ryby

100 gramů vlašských ořechů nám poskytuje:

• 2 820 kJ energie
• 60 g tuků a 18,5 g bílkovin
• 170 mg hořčíku a 95 mg vápníku
• 500 mg draslíku, 1,4 mg mědi
• 3 mg manganu a 2,7 mg zinku

Dalšími zdraví prospěšnými látkami jsou vitamín B6 – pyridoxin a vitamín B2 – riboflavín, tiamin a biotin – látka s pozitivním vlivem na kvalitu nehtů a vlasů. Nezanedbatelný je i vysoký podíl vlákniny.

Kompletní tabulku nutriční hodnoty vlašských ořechů máme k dispozici na portálu nutridatabaze.cz. Databázi spravuje a aktualizuje Centrum pro databázi složení potravin ČR v rámci Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v Praze. Budování Databáze podporuje Ministerstvo zemědělství. Data jsou zpracována a dokumentována v souladu s požadavky sítě excellence EuroFIR (European Food Information Resource).

Dopřejme si tedy vlašské ořechy dle libosti, klidně i ve vánočním cukroví. A v časech svátečního hodování si neodpustím bonmot moudře a laskavě sarkastické Fran Lebowitz:

„Jídlo je důležitou součástí vyvážené diety.“

Pohodové a chutné svátky přeje

Ján Schneider

foto: pixabay, pexels