Už je tu zase to…jaro a pylové alergie

Možná znáte neoficiální hymnu všech českých i slovenských alergiček a alergiků, refrén které začíná velice úderně, bez skrupulí a spatra: „Už je tu zase to pitomý jaro…“ Sice nevíme, jestli Ivan Mládek taky trpěl polinózou v 70. letech minulého století, když Píseň o jaru napsal, zkuste to ale vyslechnout celé. Depresivní, ale řízná dixielendovka má grády, je vtipná a až geniálně vystihující trable nejenom všech trpících alergiemi na pyl, ale i těch, kteří z mnoha dalších důvodů jaro prostě nemusí.

Zkusme dnes, v první jarní den zrekapitulovat, proč jaro pokud rovnou nenávidí, tak minimálně nemají rádi zástupci nejpočetnější skupiny alergiků – těch, kteří jsou alergičtí na rostlinný pyl. Když to vezmeme globálně, alergiemi trpí přibližně 15-20% populace, problém je v tom, že mnoho alergiků není lékařsky podchyceno a tudíž se v statistikách nevyskytují. Bude nás tedy podstatně víc. Podle aktuálních údajů trpí alergiemi v Evropě kolem 40% lidí, ze všech druhů alergií má nejvyšší podíl právě alergie na rostlinný pyl. V České republice trápí pylová alergie – polinóza přibližně 20-25% obyvatel.

Co to vlastně alergie je?

Pokud se na alergie zadíváme obecně, alergie vzniká, když imunitní systém neadekvátně reaguje na běžné, obvykle neškodné látky. Alergenem – látkou vyvolávající alergickou reakci může být prakticky cokoliv, na co si imunitný systém vybuduje specifický typ nežádoucí reakce. Když je ale člověk alergenu vystaven poprvé, mnohdy vůbec nereaguje, protože ještě nemá vybudovanou citlivost na konkrétní alergii způsobující látku. Postupem času se však imunitní systém naučí alergen rozpoznávat, začne produkovat protilátky a nastupuje neadekvátní, alergická imunitní reakce. No a náš imunitní systém je doslova přecitlivělý na konkrétní alergen a alergická reakce způsobuje podráždění a zápal.

Příznaky pylové alergie

Ze všech možných a několik i vcelku podivných alergenů – kupříkladu latex, elektromagnetické záření, nebo tchýně – které alergologové a alergici znají a musí jim čelit, je absolutním přeborníkem rostlinný pyl. Nejenom že je od jara do pozdního podzimu všude, na spuštění alergické reakce stačí pouhých 5 pylových zrnek na metr krychlový vzduchu.

Specifické příznaky pylové alergie se mohou projevit na sliznicích, v dutinách, dýchacích cestách, na koži a očích. Jsou jimi zejména:

• ucpaný nos jako důsledek zduření nosní sliznice
• svědení očí a nosu
• výdatná vodnatá rýma
• oteklé, zarudlé a slzící oči
• obtíže při dýchání
• kašel

Kdy začíná a končí pylová sezona?

Určitě to celé nevypuklo půlnoci 21. března, to je jenom den v kalendáři, který byl přisouzen začátku jara v našem mírném klimatickém pásmu. Pylová sezona začíná v našich luzích a hájích dříve, její nástup dnes vlivem klimatických změn startuje již ke konci ledna a v únoru, kdy začínají kvést lísky a olše. Sliznice všech alergiků pořádně rozpálí břízy, kvetoucí v březnu a dubnu a jsou spolu s jinými kvetoucími dřevinami přípravou na nejsilnější nápor. V květnu totiž začínají kvést nejsilnější producenti pylu – trávy, které to spolu s květenou a bylinami potáhnou až do pozdního podzimu. A nesmíme zapomínat ani na interiéry – pyloví alergici začnou kýchat a slzit klidně i v zimě, pokud se ocitnou v interiéru provoněném exotickými trvalkami…

Naši, českou pylovou sezonu můžeme rozdělit na tři období, charakteristické tím, co právě převážně kvete a které nejvýraznější alergeny poletují vzduchem. Jarní třetina pylové sezóny patří především květům a pylům dřevin, letní zejména lučním travinám i květěně a v poslední podzimní má převahu pyl bylin. Všechny informace o tom, které aeroalergeny aktuálně poletují ovzduším najdete v pylovém zpravodaji.

Jaké má alergik možnosti léčby?

Musíme žel konstatovat, že kauzální léčba pylové alergie neexistuje, neléčí se příčina, protože imunitní systém lidského organismu nelze vyponout – naštěstí. Neexistuje tedy žádný zázračný způsob, jak pylovou alergii vyléčit, nebo ji preventivně eliminovat. Jediná dostupná léčba je symptomatická, která dokáže potlačit alergickou reakci, nebo zmírnit symptomy, pokud se reakce vyskytne.

Adekvátní léčba jakékoliv alergie – pylovou nevyjímaje – vyžaduje přesnou diagnostiku, která dnes již dokáže určit konkrétní alergen.

Logickou, ale prakticky takřka neuskutečnitelnou strategií je vyhýbat se alergenům. Při pylové alergii je to v našem zeměpisném a klimatickém pásmu čistá utopie. Nepomohlo by věru ani nevycházení ven v době, kdy vzduchem létají alergeny – vzpomeňme na těch takřka neuvěřitelných 5 zrnek pylu na metr krychlový vzduchu. I kdybychom se od jara do konce podzimu zavřeli doma, větrat přece musíme…

Možná jste také netušili, že alergie jsou i genetická záležitost, pokud je jeden z rodičů alergik, existuje až 30% riziko, že stejnou alergií bude trpět i jeho dítě. Pokud jsou alergici oba rodiče, riziko se násobí dvěma.

Buďme tedy na své alergiky – jistě máte minimálně jednoho doma – hodní, chápající a podporující, vždyť oni vážně nemohou za to, že už je tu zas to…jaro. A jsou smutní, že si nemůžou jen tak, beze všeho zakřepčit s vílama na rozkvitnutých paloucích.

Ján Schneider

foto: pexels