Jistě není pravidlem, že bychom slavili všechny svátky, nebo spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlašují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost a taky poslání šířit zejména zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Z pohledu OSN mají mezinárodní dny, týdny, roky i dekády širší kontext, poslání, význam a dosah. Jsou příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.

Dnes slavíme Mezinárodní den povědomí o ztrátách a plýtvání potravinami.

Pokud popravdě odpovíme na otázku z titulku, jsme na tom bledě a v podstatě se můžeme stydět. Podle expertek a expertů FAO – Organizace pro výživu a zemědělství OSN a UNEP – Programu pro životní prostředí OSN pořád žijeme v paradoxním světě, co se výživy, hladu, přebytku potravin a jejich plýtvání týče.

Stovky milionů lidí naší planety hladoví, trpí potravinovou nouzí a na druhé straně zeměkoule, v našem světě nadbytku a blahobytu potravinami až bohapustě plýtváme. Co s tím?

Měli bychom být zodpovědnější

Nemůžeme být utopističtí idealisté a dělat si marné naděje, že se nám podaří plýtvání potravin zastavit. Máme ale určitě nejenom šanci, samozřejmě i možnosti ale hlavně povinnost pokusit se ztrátám potraviny a plýtvání zamezit.

A právě dnešní Mezinárodní den povědomí o ztrátách a plýtvání potravinami je skvělou příležitostí zamyslet se nad fakty. A zkusit najít způsob, cestu – a ano, i cesta může být cíl – jak se svým dílem přičinit o to, abychom potravinami plýtvali méně. A pokud možno, neplýtvali jimi vůbec – ano, začít od sebe a zkusit nastavit takové to malé, domácí neplýtvání.

Pojďme nejdřív na ty fakty.

• na naší planetě hladoví každý třináctý člověk, což je kolem 735 milionů lidí
• mezi sklizní a maloobchodem se doslova ztratí přibližně 13,2 % vyprodukovaných potravin
• odhadem až 19 % celkové globální produkce potravin se vyplýtvá v domácnostech, stravovacích službách a maloobchodě
• domácnosti se podílejí až na 60 % celosvětového plýtvání potravinami
• domácnosti celosvětově vyplýtvají každý den více než 1 miliardu jídel, což představuje 1,3 jídla každý den pro každého postiženého hladem
• plýtvání potravinami vytváří 8 až 10 % skleníkových plynů
• potraviny hnijící na skládkách jsou metanovým hotspotem

Proč je snížení ztrát a plýtvání potravinami tak důležité?

Ztráty potravina plýtvání potravinami jsou přímým ohrožením udržitelnosti globálních potravinových systémů. Musíme si uvědomit, že když se potraviny ztratí, nedostanou se na stůl a nezkonzumují se, když se potravinami plýtvá, přijdou vniveč nejenom potraviny. Ale taky všechny zdroje, které byly použity na jejich vypěstování a výrobu, včetně půdy, vody, práce, energie a kapitálu.

A navíc, likvidace potravinových ztrát a potravinového odpadu na skládkách vede k emisím skleníkových plynů, což negativně přispívá k změnám klimatu naší planety. Ztráty potraviny a plýtvání potravinami jsou i faktory ohrožující potravinovou bezpečnost a dostupnost potravin a přispívající ke zvýšení cen potravin.

Potravinové systémy a řetězce jakž-takž fungující na naší planetě nemohou být odolné, pokud nebudou udržitelné. Mimochodem, k dosažení jednoho z ambiciózních globálních cílů udržitelného rozvoje naší civilizace, přijatých OSN, konkrétně „podcíl“ 12.3. cíle 12: Odpovědná spotřeba a výroba nám všem zbývá 5 let. Což je vskutku šibeniční termín, akcelerující naléhavost urychlit opatření ke snížení potravinových ztrát a plýtvání potravinami.

Cílem je do roku 2030 snížit plýtvání potravinami na obyvatele na maloobchodní a spotřebitelské úrovni na polovinu a snížit ztráty potravin v celém potravinářském výrobním a dodavatelském řetězci.

Ukončení plýtvání může začít u nás doma

Globální změny a procesy týkající se snižování ztrát potravin a jejich plýtvání má pod palcem FAO, UNEP a další organizace s celoplanetární autoritou a dosahem. A ty drobné může dělat každý z nás v podstatě jednoduchou změnou návyků, týkajících se potravin a jídla doma. Protože proces zastavení a snad možná někdy i ukončení plýtvání potravinami může začít u nás doma.

Expertky a experti FAO a UNEP doporučují v podstatě úplně triviální, malé změny návyků, které mohou mít velký dopad:

• plánujme nákupy potraviny a přípravu jídel
• nakupujme s rozmyslem, potraviny správně skladujme, abychom zachovali jejich trvanlivost a kvalitu
• věnujme patřičnou pozornost datu spotřeby uvedenému na etiketách potravin, především při nákupu rychle se kazících potravin
• odměřme si velikost porcí pro přípravu jídla, přebytečné jídlo uchovávejme, sdílejme nebo darujme
• zapojme se do komunitního úsilí o získání přebytečných potravin a podporujme jejich přerozdělování
• kompostujme potravinový odpad, nebo prozkoumejme možnosti místního sběru potravinového odpadu

Máme mnoho příležitostí a jednu důležitou povinnost přičinit se o to, aby bylo plýtvání potravinami společensky nepřijatelné. A abychom potravinami jednoduše neplýtvali.

Ján Schneider

Foto: FAO, UNEP