Stanu se spisovatelkou…až budu velká!
Svůj první příběh napsala Lucie Hlavinková v šesti letech, dobrodružství pejska Bobíka vycházela po celé prázdniny v několika pokračováních (a autorka má notně zažloutlé a potrhané sešity dodnes schované…). V té době v ní uzrálo přesvědčení, že se stane spisovatelkou, „až bude velká“…
Kdy přišel ten okamžik, že „ jsi už velká“ a začala si psát knihy? Co bylo předtím?
Psala jsem úplně odjakživa, už jako dítě, potom v pubertě jsem pokračovala psaním „deníku“, inspirovaného mými zážitky. Psala jsem i na mateřské, ve vzácných chvílích, kdy děti spaly, ale nikdy jsem se neodvážila dát svoje texty přečíst nikomu kromě svých úplně nejbližších.
Můj děda, Miroslav Skála, autor Svatební cesty do Jiljí, byl spisovatel a babička vydala několik dětských knih, takže pro mě bylo spisovatelství celkem normální povolání, a celkem bezstarostně jsem si ho vybrala jako dítě. Jenomže jako dospělá jsem měla čím dál méně odvahy svůj text někam poslat, takže jsem tento okamžik pořád oddalovala.
Nakolik bylo významné, že si vyhrála hned svoji první literární soutěž?
Tím se právě všechno zlomilo, protože jsem si s úžasem uvědomila, že moje psaní zajímá (a baví) úplně cizí lidi.
Dá se uživit na českém trhu psaním knih?
O tom dost pochybuji (smích). Spousta výborných spisovatelů má další povolání, jenom psaním by se neuživili. Český trh je hrozně malý.
Co je na vydávání knih nejtěžší?
Čekání. Je to dlouhý proces, je v něm zapojena spousta lidí a od odevzdání rukopisu k vydání knihy to prostě trvá.
Kde čerpáš inspiraci?
Kolem mě je spousta příběhů. Pro dětské knihy čerpám z dětství vlastního a mých dětí, nevyčerpatelným zdrojem komických situací je můj pes. Pro dospělé se obracím k historii, což byl můj druhý obor studia. Tam je příběhů nepřeberně.
Čemu se kromě psaní knih věnuješ?
Výuce angličtiny, psaní komerčních textů, drobným překladům.
Jak relaxuješ?
Miluji čtení, čtu pořád, nedovedu si představit, že bych neměla rozečtenou knihu. A moc ráda chodím do přírody, okolo Brna je spousta možností.
Máš nesplněný sen?
Ten si nechám s dovolením pro sebe… (smích)
Můžeš dát 3 rady pro ženy, které by si také chtěly splnit sen o psaní nebo o práci spisovatelky.
Nevím, jestli můžu někomu radit, ale když vyjdu z vlastní zkušenosti, doporučuji:
Hodně čtěte.
Když čtete nebo se díváte na film, uvědomte si, proč vás to baví/nebaví a toto zjištění využijte nebo se toho naopak vyvarujte.
Nebojte se!
Chcete poznat rady naších akčních žen? Inspirujte se zde.
Kde tě potkáme v nejbližší době?
Teď čerstvě mám pozvání na Literární čaj, autorské čtení a besedu v Knihovně Vyškov, 27.3. v 16.30.
V březnu jedu do Znojma za dětmi na besedu o Projektu pes, v dubnu vyjde jeho třetí, závěrečný díl, takže bude určitě následovat křest, s největší pravděpodobností na pražském festivalu Svět knihy.
Na svých webových stránkách LUCIE HLAVINKOVÁ zveřejňuji všechny pozvánky, tak se na vás budu moc těšit!