Ruce na srdce, milé dámy, nezapomínáte v předvánočním období pečovat o svá těla? Jistě, v tom všem shonu nám všem nějak nezbýva času navíc, který bysme věnovali jenom sobě, ale přece jenom: zimní počasí – navzdory klimatické změně – je opět tady a jsme mu všichni vystaveni.

Zimní dny začínáme obvykle ranním rozmrazováním našich dopravních prostředků, v některých oblastech i jejich vyhrabávání zpod sněhu. Anebo stepováním na zastávkách nebo stanicích veřejné dopravy, pokračujeme rychlými přesuny pěšky v nepříznivém počasí z místa A do místa B. A zažíváme i mnoho dalších tradičních zimních outdoorových radovánek, některé musíme přetrpět jako nutné zlo, a jiné zase s radostí užíváme jako vítanou zábavu. Ve všech případech to ale našim tělům nemusí moc prospívat.

Trampoty s výkyvy teplot

To, co nám v zimě vůbec nedělá dobře jsou zejména teplotní výkyvy, přesněji rozdíly mezi teplotou vevnitř a venku. Často doslova vbíháme rovnou z mrazu do klimatizovaných nebo vytopených interiérů a obráceně. Tyto přechody dávají našim organismům zabrat, protože se jim musí poměrně rychle přizpůsobovat. A našim tělům neprospívá ani to, co mají společné v podstatě všechny varianty a nuance zimních povětrnostních podmínek, které jsou typické pro naše mírné klimatické pásmo: relativně nízkou vlhkost vzduchu.

Když je venku tak, že mají rýmu i otužilí tučňáci či lední medvědi, nám nezbývá nic jiné, než nejenom nasadit všechny ochranné prostředky před zimou, ale také aplikovat další metody a postupy, když dorazíme někam do tepla a začneme se postupně rozmrazovat. A nemůžeme se utěšovat tím, že náš lidský druh dokáže přežít i v extrémních podmínkách, v v tepelném rozmezí téměř 100 °C. U nás běžně průměrně od kolem – 20 až do + 40 °C.

Mimochodem, zimní teplotní rekord v České republice zaznamenal amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, když 11. února 1929 v Litvínovicích u českých Budějovic naměřil mínus 42,2 °C. Letní český teplotní rekord padl 20. srpna 2012, kdy meteorologové naměřili v Dobřichovicích +40,4 °C.

Jak se chránit před marazivým počasím

Zopakujme si osvědčené praktické strategie, jak můžeme nejenom teď, v předvánočním období, ale během dlouhých, studených, sychravých a nevlídných zimních měsíců eliminovat zimní rizika, neprospívající našim tělům. Samozřejmě nebudeme řešit ochranné tepelně-izolační záležitosti – tedy teplý oděv a obuv, protože to, kolik vrstev a jakého zimního oblečení potřebujeme, je vysoce individuální. A tentokrát opomineme i biologickéa taky fyzikální mechanizmy vzniku typických zimních virových onemocnění – tomu, proč býváme v zimě více nemocní, se pověnujeme někdy příště. Zeměříme se na části našich těl, které máme v zimě venku obnaženy a vystaveny vlivu teplotních výkyvů.

Ochrana rtů

Studený, mrazivý, obvykle nepříliš vlhký vzduch v exteriérech a teplý, nejčastěji suchý vzduch ve vytopených interiérech působí na odhalené části našich těl poměrně devastačně. Nemáme na mysli rovnou omrzliny, ale pro zimní období zcela běžné popraskané rty.

Právě přechody z mrazivého venkovního tepelného extrému do interiérového obvykle přetopeného opačného extrému naše rty vysušují a pokud se o ně preventivně nestaráme, nevyhneme se jejich popraskání. Můžeme se tomu elegantně vyhnout ochranou háklivé pokožky našich rtů vhodnými kvalitními balzámy. Všichni známe a aplikujeme v naších zemích tradiční „jelení“ lůj. Mimochodem, vážně to není sádlo z jelena, i když název odkazuje na historickou tradici používáni loje z vysoké zvěře v našich zemích, nejenom na rty, ale i na poraněnou či popraskanou kůži – již od časů Karla IV.

Tajemství je v nanášení balzámu ještě předtím, než vystrčíme nos a rty ze dveří a pokud na to náhodou zapomeneme, udělejme tak venku co nejdříve.

Popraskaným rtům nepomáhá, ale naopak škodí olizování, mnutí, drbání, tření, škrábání, nebo snaha o jejich čištění, či dokonce olupování či kousání. Pokud nám rty popraskají, je třeba je okamžitě ošetřit balzámem, který je třeba mít v zimě vždy po ruce. Nevybírejte ale balzám na rty podle toho, kolikrát na vás zpoza virtuálního rohu vyskočí z nějaké reklamy, poraďte se před výběrem s lékárníkem. Mějte na paměti, že během zimy poté, co si olizujete nabalzamované rty, spolknete až kolem 20 gramů balzámu, proto je opravdu důležité to, z čeho je složen. Ideální a prakticky neškodné jsou čistě přírodní produkty.

Ochrana kůže

Rty jsou nejjemnější viditelnou a v zimě až na výjimky permanentně odhalenou částí našeho největšího tělesného orgánu – kůže. A to, co se v zimě běžně stává rtům, pokud je dostatečně nechráníme, se stává i povrchu dalších odhalených částí našich těl. Popraskaná kůže zejména na kloubech rukou, ale také na tváři není jen estetický, ale v jisté fázi i nepříjemný a docela bolestivý problém. Řešením jsou kvalitní rukavice, které by měly být v zimě pro naše ruce druhou kůží. A taky ochrana pokožky vhodnými krémy. Máme teda na mysli preventivní ochranu předtím, než vyjdeme ven, a hojivou intervenci poté, co se vrátíme domů, pokud nám pokožka popraská.

I při výběru vhodných krémů na ruce a obličej je nevyhnutné poradit s lékárníkem, v některých případech i s dermatologem a vybírat ty kvalitní. Vyhněte se všem, které obsahují kortikoidy a určujícím klíčem je opět: čím méně chemie, tím lepší krém, pleťové mléko, hojivá mast či jiný typ kosmetiky vhodné na popraskanou kůži.

Ochrana vlasů

Mrazivý suchý vzduch nesvědčí ani našim vlasům, proto je praktickou nezbytností zimního outfitu kvalitní čepice, nejenom jako tepelná ochrana hlavy, ale také vlasů. Během zimních měsíců musíme být k našim vlasům šetrnější a chovat s ak nim jemněji při česání, kartáčování, fénování, žehlení, kulmování či jiných způsobech trápení vlasů, včetně těch chemických. Protože vlasy namáhané častými, pro zimu typickými rozdíly venkovních a vnitřních teplot a také vlhkosti vzduchu mají tendenci více se lámat.

Společným jmenovatelem a ambivalentní proměnnou popsaných zimních rizik hrozících našim rtům, kůži a vlasům je suchý vzduch – mrazivý venku a teplý vevnitř. Pokud doma či v práci v zimě nepoužíváte zvlhčovač vzduchu, je nejvyšší čas nadělit si ho pod stromeček a začít ho používat.

Buďte ale bez obav, to, že je venku zima a mráz, že bysme ne že psa, ale ani polární lišku ven nevyhnali, naprosto neznamená, že máme co nejméně vycházet ven. Právě naopak, pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu a pokud se poštěstí i se zubatým zimním sluníčkem je důležitý navzdory všemu, co jste četli výše.

Ján Schneider

foto: pexels