Jistě není pravidlem, že bychom slavili všechny svátky, nebo spíše světové či mezinárodní dny, které na nás červeně blikají a svítí v kalendářích preventistů, lékařů a zdravotníků. V běžných kalendářích nám totiž běžně neblikají a nesvítí. I proto se usilujeme na našem webu o těchto dnech pravidelně psát, protože je to potřebné. OSN, UNICEF, Světová zdravotnická organizace a další kompetentní instituce vyhlašují tyto svátky z důležitých důvodů. A během nich preventisté, lékaři a všichni, kteří mají z titulu své odbornosti profesionální povinnost šířit zdravotní osvětu, dělají všechno, co je třeba, aby byla veřejnost odborně informována o konkrétním tématu, týkajícím se konkrétního svátku, nebo světového, mezinárodního či evropského dne. A to jsou důvody, proč o těchto svátcích píšeme i my.

Z pohledu OSN jsou mezinárodní dny a týdny příležitostí ke vzdělávání veřejnosti o problémech, které vyvolávají obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů. A taky k oslavě a posílení úspěchů lidstva.

Dnes slavíme Světový den hypertenze.

Když opravdu zlehka proběhneme globální kalendáře svátků, kterým se z osvětově-preventivních důvodů věnujeme, nalezneme v nich několik dnů i týdnů věnovaných konkrétním nemocem. Hypertenze je jednou z nich a není to vůbec proto, že mají profesní organizace kardiologů kvalitní lobbing na patřičných místech. V případě vysokého krevního tlaku, kterému přischla nelichotivá přezdívka Tichý zabiják je na to mnoho důvodů, o kterých je dobře vědět.

Hypertenze nebolí

Je to tak, vysoký krevní tlak nemá v podstatě žádné alarmující příznaky typu: „když mě bolí tady, mám toto.“ Jestli máme krevní tlak „v normě“ může zjistit pouze lékař, který ho naměří certifikovaným tlakoměrem. Změřit si ho můžeme samozřejmě i sami doma – opět ne ledasčím, ale kvalitním manžetovým tlakoměrem s příslušnou medicínskou certifikací – a mnozí tak z preventivních nebo léčebních důvodů i pravidelně děláme. Měli bychom ale zapomenout na to, že nám náš krevní tlak správně změří nějaký fitness náramek, chytré hodinky, prsten nebo jiné smart zařízení. Je sice pravda, že některé z nich měřit tlak umí, některé z těch některých i docela přesně, pořád to ale nejsou medicínsky certifikovaná měřící zařízení.

Proč slavíme Světový den hypertenze?

Protože vysoký krevní tlak je opravdu tichý zabiják. Samotný zvýšený tlak nás sice nezabije, nebezpečné a nezřídka i vysoce rizikové jsou důsledky jeho dlouhodobého působení. Proto je každá preventivní osvěta v případě hypertenze více než žádaná a životně důležitá.

Tady jsou základní fakty o hypertenzi:

• je to globálně hlavní příčina předčasných úmrtí
• společně s ischemickou chorobou srdeční patří k nejčastějším srdečně-cévním onemocněním
• trvale vysoký krevní tlak je nebezpečný pro srdce, mozek, aortu a další velké tepny, stejně jako pro ledviny a oči
• při dlouhodobém vysokém krevním tlaku cévy ztrácejí svou pružnost a průchodnost
• rozvoj vysokého krevního tlaku souvisí především se životním stylem a dědičnými predispozicemi
• každý z nás může cíleně ovlivnit rizikové faktory spojené s nezdravým životním stylem: nedostatek pohybu, nezdravá strava, nadváha a stres

Jak se vysoký krevní tlak projevuje?

Protože hypertenze opravdu nebolí, mnoho lidí s vysokým krevním tlakem vážně ani netuší, že mají tento zdravotní problém. Samodiagnostiku komplikuje také to, že symptomy se překrývají s příznaky mnohých dalších nemocí nebo jiných zdravotních stavů. Symptomy můžou zahrnovat:

• ranní bolesti hlavy
• krvácení z nosu
• hučení v uších
• změny vidění
• nepravidelný srdeční rytmus

Při závažnějších stavech se k příznakům můžou přidat i únava, nevolnost, zvracení, zmatenost, úzkost, svalové chvění a bolest na hrudníku.

Kolik lidí trpí vysokým krevním tlakem?

To je jenom zdánlivě jednoduchá otázka, protože podle odhadu expertů WHO má neléčenou hypertenzi až kolem 700 milionů lidí. Neléčená hypertenze znamená, že tito lidé ani nevědí, že vysoký krevní tlak mají. Musíme je tedy připočítat k 1,28 miliardy obyvatel naší planety, kteří mají diagnostikovanou, a tudíž léčenou hypertenzi. Takže kvalifikovaný globální odhad je až kolem 3 miliardy lidí, kteří trpí vysokým krevním tlakem. K tomuto alarmujícímu počtu experti dodávají, že jde od roku 1990 o navýšení o 50 %.

V zemích střední Evropy trpí vysokým krevním tlakem až téměř 50 % dospělé populace, prevalence v České republice se pohybuje kolem 40 % populace ve věku 25-64 let. Podle dat Národního zdravotního informačního portálu v roce 2016 překročil počet nemocných hypertenzí 2 miliony, v roce 2022 žilo v Česku 2 171 002 hypertoniků, z toho 1 054 175 mužů a 1 116 827 žen, nejvyšší výskyt je ve věkové skupině 65-74 let. Nejnižší je výskyt hypertenze v Karlovarském kraji a nejvyšší v kraji Středočeském.

Rizika neléčené hypertenze

Pokud nevíme ani my, ani náš lékař, že máme vysoký krevní tlak, můžeme se dostat do stadia angíny pectoris – nedostatečného zásobení srdce krví a kyslíkem – projevující se svíravou, pálivou bolestí za hrudní kostí v oblasti srdce. Častými fatálními důsledky hypertenze, které můžou vést k náhlé smrti jsou nepravidelný srdeční tep, infarkt myokardu a srdeční selhání.

Hypertenze může způsobit i mozkovou mrtvici blokováním nebo prasknutím tepen, zásobujících krví a kyslíkem mozek. Vysoký krevní tlak může dále poškodit ledviny až do té míry, že dojde k jejíž selhání. Kornatění tepen v důsledku hypertenze může způsobit snížení přísunu krve a kyslíku do srdce, co vede k jeho poškození.

Lze hypertenzi léčit?

Samozřejmě, diagnostikovaná hypertenze je účinně kontrolovatelná a léčitelná v podstatě jednoduchými, dostupnými a pro zdravotní systémy levnými léčebnými režimy. Navzdory tomu má podle WHO hypertenzi pod kontrolou jenom 1 z pěti lidí tímto zdravotním stavem trpících. V čem je tedy problém?

Pokud opomineme genetické faktory, a i faktory vyššího věku, jednoznačně problém vězí zejména v nedůsledné eliminaci rizikových faktorů souvisejících se životním stylem a samozřejmě v nedodržování léčby. Včetně režimových opatření a doporučení, zahrnujících nekouření, nepití alkoholu, vyhýbání se nezdravé stravě a sedavému či lehavému způsobu života.

Opravdu víte, jaký máte krevní tlak?  

Prakticky všichni, kteří pravidelně navštěvují své lékaře to vědí a ti, kteří mají doporučeno měřit si krevní tlak i doma, to vědí taky a měli by vědět i to, jak a čím si krevní tlak měřit. Protože správně měřený krevní tlak pomáhá nejenom prodloužit, ale často i zachraňovat životy. Navzdory tomu, že parametry normálního krevního tlaku bychom měli znát všichni, pojďme si zopakovat klíčové hodnoty krevního tlaku dospělých:

• obecně by neměli přesáhnout 140/90 mmHg při měření v ordinaci nebo 135/85 mmHg při domácím měření
• u lidí s rizikovými faktory – chronické onemocnění ledvin, ischemická choroba srdeční, prodělaná cévní mozková příhoda nebo diabetes mellitus je cílová hodnota mezi 130-139/80-85 mmHg

Co dodat? Kromě genetických a externích faktorů, které nedokážeme ovlivnit a je jich mizivé procento, si v drtivé většině případů můžeme za vysoký krevní tlak sami. Tak se tedy v zájmu vlastního zdraví usilujme žít zdravě.

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels