V současné „virtuální dietologii“, které se kudy-tudy po sociálkách a jiných zákutích virtuálního všehomíra věnuje prakticky leckdo bez jakéhokoliv vzdělání, kvalifikace a zkušeností souvisejících s tímto exaktním oborem, můžeme narazit doslova na „potraviny zabírající na všechno.“ Pokud bysme však jejich „účinky“ konfrontovali s vědeckými důkazy, nenalezneme zhola nic, co by je potvrdilo. Proto je i v této oblasti mimořádně důležité, odkud čerpáme informace a do jaké míry máme jistotu, zda jsou pravdivé, ověřené a mají vědecké a dietologické opodstatnění. Své polínka do věčného ohýnku osvěty postavené na vědecky ověřených faktech jsme se proto rozhodli přikládat i my v našem seriálu o superpotravinách.

Již jsme se věnovali skořici, zázvoru, kakau, melounu, červené řepě, medu, tykvi, ovesným vločkám, kefíru, kysanému zelí a dnes si vychutnáme šálek zeleného čaje.

Chutě a vůně adventního období máme všichni kromě mnohého jiného spojeny s vánočním punčem, grogem nebo svařákem a jistě nám v tom všem shonu a kulinářském zátahu padne vhod šálek kvalitního zeleného čaje. Jeho pití má legendární historii.

Před pár tisíci lety si bojem znavený bojovník někde na okraji pouště Gobi a na pokraji fyzického zhroucení neměl co nasypat do kotlíku. Kávu neměl, protože ji ještě ten etiopský pastýř o pár tisíc kilometrů dál zatím neobjevil. Inu tak, jak hrdina jenom čirou vodu převařoval, vítr mu přivál z nedalekého vskutku nenápadného keříku rovnou do kotlíku několik malých zelených lístků. Těšme se, že je nepovažoval za zbytečné smetí a z vroucí vody je nevylovil, ale nechal povařit očekávaje, co z toho bude. I podivil se ten neznámý rek, jaké opojné a povzbuzující účinky ten nápoj měl. Nestráceje ani vteřinku nabuzen energií z nápoje hned svižně do sedla vyskočil, našel ty keře a všechny zelené lístky v širokém-dalekém okolí vysbíral.

Tak praví jedna z mnoha legend o tom, jak lidstvo k čaji přišlo. A možná napodiv a hlavně navzdory mnoha lidem, kteří čaj považují za britský příspěvek do světové gastronomie můžeme tvrdit, že tato rastlina a samotné její užívání, respektive louhování ve vodě má asijský původ.

Za čaj můžeme vděčit Asiatům

Když to celé shrneme opravdu kurzoricky, za to, že můžeme vychutnávat lahodnou vůni, chuť i zdravotní benefity pití zeleného čaje vděčíme nejenom Číňanům, Indům, Malajzijcům, Japoncům a dalším Asiatům. Ale i našim evropským mořeplavcům a kolonizátorům, kteří ho z Asie přivezli na korábech do Evropy. Nizozemci, Portugalci a Britové již ve středověku začali zelený čaj distribuovat do našich končin a ano, monopol na import čaje do Evropy a taky založení tradice pití čaje v Evropě si uzurpovali poddaní britské koruny. I proto patří čaj o páté do britského kulturního dědictví a popíjení tohoto lahodného nápoje se z korunních ostrovů postupně rozšířilo nejenom do Evropy, ale díky pokolumbovským dobrodruhům i do Nového světa. Bostonské pití čaje se zapsalo do americké historie – sice negativně ve vztahu k britské čajové tradici, v každém případě ale i v Severní, a časem i Střední a Jižní Americe se zelený čaj zařadil do běžného pitného režimu. Fenomén pití zeleného čaje a jeho klonů je samozřejmě globální, vždyť evropští kolonizátoři zavedli pití čaje i v Africe a Austrálii. Není důvod řešit, jestli polárníci v Arktidě či Antarktidě taky pijí zelený čaj, dovolíme si ale tvrdit, že ti britští určitě. O páté.

Sypaný, pytlíkový nebo čerstvý?

Nebudeme se přít s ortodoxně-radikálními teafily o to, zda čaj v pytlících je odpad ze zpracování opravdového čaje pozmetaný z podlahy někde v čajové manufaktuře. Neřešíme, jestli si zelené lístky čajovníku utrhnete na zahradě a nasypete za hrst do šálku, nebo si je nasypete vysušené, anebo zalijete vroucí vodou zabalené v pytlíku.

Je to přece stále zelený čaj s těmito zdravitnými benefity:

• antioxidatům, které obsahuje i zelený čaj, se mimo jiné připisuje vliv na zlepšení kognitivních funkcí, odbourávání tuků, ochrana před rakovinou a snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění
• polyfenoly pomáhají zmírňovat zánět
• kofein a L-theanin mají stimulační a další pozitivní účinky zejména na mozkové funkce
• katechiny snižují riziko neurodegenerativních onemocnění i zápachu z úst
• mírné snižování hladiny cukru v krvi a zlepšování citlivosti na inzulín jsou faktory snižování rizika cukrovky
• zvyšován rychlosti metabolismu může pomáhat při hubnutí
• pravidelné a dlouhodobé pití zeleného čaje je považováno za způsob prodloužení života

Nejenom milovníci zeleného čaje, ale také lékaři a vědci ho oprávněně považují za jeden z nejzdravějších nápojů, které máme na naší planetě k dispozici. Dopřejme si šálek kvalitního zeleného čaje denně i během adventu, vychutnávejme jeho skvělou chuť a vůni s vědomím, že děláme dobře svému tělu i duši.

Ján Schneider

foto: pixabay