Umíte rozeznat chřipku od nachlazení?

Ale no tak, vždyť je přece všichni dobře známe: podzimní nebo zimní kašle, soplení, bolest v krku a často i celého těla a podobné nepříjemnosti, trápící nás pravidelně zejména s příchodem chladného počasí a obecně je pokládáme za příznaky nachlazení a chřipky. Známe však rozdíl? Tady nejde o nějaké diagnosticko-fundamentalistické puntičkáření, na první přečtení snad zbytečné. Snad se budete divit, ale poznat rozdíl je v tomhle případě důležité – v zájmu správné diagnostiky i léčby. Dovolíme si tvrdit, že s chřipkou a nachlazením je to něco podobné, jako kdybychom se zeptali na rozdíl mezi Patem a Matem: všichni je známe od dětství a myslíme si, že o nich víme všechno, ale kdepak, když máme popsat rozdíly, skutek utek a tápeme jako Málková před maturitní komisí.

Schválně, čtěte dál a zjistíte, že chřipka a nachlazení nejsou stejné, i když se jejich mnohé symptomy překrývají, nalezneme i klíčové rozdílové nejenom příznaky. Také nástup a samozřejmě i léčba je odlišná, i když v principu mají jedno zásadně společné: jsou to virózy, ale zase rozdílné, každá způsobená jiným virem.

Hned spatra informace platná pro obě onemocnění: nachlazení a chřipku neléčíme antibiotiky, ty totiž byly vynalezeny na hubení bakterií. A jak bysme všichni měli vědět – nutno podotknout, že i mnozí lékaři předepisující bez mrknutí oka antibiotika na virózy – antibiotika viry nehubí a na virové onemocnění prostě nezabírají, protože je nemají jak léčit.

Nachlazení zvládneme klidně sami

Pokud se nachladíme, máme bez zlehčování běžné až banální onemocnění a pokud není komplikováno jinou infekcí, měli bychom ho vyležet doma. S nachlazením se k lékaři nechodí, to ale musíme znát jeho příznaky a umět ho rozeznat od chřipky.

Nachlazení má pozvolný náběh s těmito postupně se projevujícími příznaky:

• škrábání v krku
• rýma, výtok z nosu
• únava
• zarudnutí a bolest v krku, chrapot
• kašel z hlenu stékajícího z nosu do hltanu
• zvýšená teplota do 38 °C

Rozdílovou charakteristikou v porovnání s chřipkou je právě pozvolný nástup onemocnění, nachlazení nás nepropadne náhle a relativně rychle, jako chřipka. Příznaky se postupně projevují v průběhu několika dnů a tak, jak říkávaly naše babičky: léčené nachlazení trvá týden, neléčené 7 dní. Není to ale úplně přesné tvrzení lidového léčitelství, krom toho, že příznaky mohou trvat často déle než týden, pokud nachlazení vyležíme a nasadíme domácí léčbu, dokážeme ho porazit o pár dní dřív. Klíčovým rozdílovým příznakem je i tělesná teplota, při nachlazení zřídka překročí 38 °C, hovoříme tedy ne o horečce, ale zvýšené teplotě.

Léčba nachlazení je – shodně jako u všech viróz – ne kauzální, ale symptomatická. Neléčíme tedy příčinu nemoci, ale zmírňujeme její příznaky.

Chřipka nás zloží do postele

Už tedy víme, že na rozdíl od běžného nachlazení má chřipka podstatně rychlejší nástup, který nemůžeme ani eufemisticky nazvat pozvolný a náš stav se může změnit během pár hodin.

Kromě vysoké horečky 38 až 40 °C, která může trvat několik dní a často je spojená se zimnicí a intenzivní bolestí hlavy, jsou typické následující příznaky, které nás doslova zloží pod duchny:

• bolesti kloubů a svalů, zejména dolních končetin a zad
• bolesti hlavy
• výrazná až extremní únava směrující k vyčerpání
• bolest v krku někdy spojená se zduřením uzlin
• postupný nástup respiračních symptomů
• nejprve suchý kašel, později s vykašláváním hlenu
• bolesti na hrudi zesilující se s kašlem
• rýma, tedy překrvení nosní sliznice, „ucpaný nos“
• časté kýchání, pozdější sekrece
• pálení očí spojené se slzením
• nechutenství, zácpa, pocit na zvracení
• zvracení nebo průjem s bolestí bříška u dětí

Jasně vidíme, že další rozdílovou příznakovou charakteristikou, dle které umíme rozeznat chřipku od nachlazení je to, že rýma nastupuje až po začátku kašle, při nachlazení je to naopak, nejdříve soplíme a až potom kašleme.

Základním pilířem domácí léčby chřipky je klid na lůžku s dostatečnou hydratací vodou, čaji a ovocnými šťávami. Chřipku je tedy třeba doslova vyležet, nechat to na imunitný systém a tělu pomoci zabojovat s virem takhle:

• podáváním antipyretik při zvýšení horečky nad 38,5 °C
• zvýšením příjmu vitaminu C a zinku
• zmírňováním suchého, dráždivého kašle pomocí antitusik
• na podporu odkašlávání jsou vhodné mukolytika a další léky ředící hleny
• při bolestech v krku zabírá kloktání bylinnými roztoky
• místnost, kde s chřipkou bojujeme, by měla být dostatečně vytápěná, ale také větraná, s vlhkým vzduchem

Z receptů našich babiček se osvědčili česnek, med, zázvor, echinacea, šalvěj, pampeliškový čaj, kuřecí vývar, inhalace tymiánu nebo eukalyptového oleje. Osvědčeným jogínským receptem je kloktání slané vody, tradiční čínská medicína nedá dopustit na skořici.

V žádném případě ale nezkoušejte recepty postavené na jakékoliv alkoholové zložce, žádné kloktání domácí slivovice či svařené pivo nebo víno s medem, nebo rovnou aplikace medu vo formě medoviny. A snad se budete divit, ani u nás na bolest hrdla běžně používaný kalciový sirup nezabírá. Schválně, přečtěte si jeho příbalový leták.

Kdy jít s nachlazením nebo chřipkou k lékaři?

Pokud máte příznaky jednoho nebo druhého onemocnění, váš lékař uvítá, když budete postup nejprve konzultovat telefonicky nebo elektronicky. Mějme na paměti, že obě nemoci jsou infekční a jejich lehký průběh není důvodem k návštěvě lékaře a k infikování ostatních pacientů v čekárně a personálu ambulance.

Když se však stav po několika dnech domácí léčby nezlepší, ale naopak se zhorší a objeví se další atypické příznaky, měli byste se objednat ke svému lékaři.

Čas obrátit se na svého lékaře nastává i v těchto případech:

• pokud i navzdory domácí léčbě příznaky neustoupí ani po sedmi dnech
• když horečka zůstává vyšší než 38,5 °C po dobu delší než 3 dny
• pokud se objeví potíže s dýcháním nebo silná bolest na hrudi
• když pociťujete i bolest ucha
• při vykašlávání velkého množství nazelenalého nebo krvavého hlenu

Chřipku bysme v žádném případě neměli podceňovat a v míře „banálnosti“ ji srovnávat s nahchlazením. Jde o nakažlivé infekční onemocnění, které i u nás každoročně způsobuje malé i větší epidemie během „chřipkové sezóny“ od října do dubna, s vrcholem v lednu až únoru.

Pokud chřipka není podchycena včas, nebo ji podceníme, odignorujeme příznaky a „prochodíme“, u některých extrémistů i „proběháme“, můžeme skončit v nemocnici s komplikacemi, v těch nejhorších případech i závažnými a smrtelnými.

Jedinou účinnou prevencí tohoto vysoce nakažlivého virového onemocnění je očkování, o možnostech vakcinace proti chřipce se poraďte se svým lékařem. Nejde jen o načasování, ale zejména o to, zda patříte do některé z rizikových skupin, pro které je vakcína doporučována. Rizikoví jsou všichni s oslabenou imunitou, chronicky nemocní, těhotné ženy a senioři.

Rozezenat nachlazení a chřipku je v zájmu nejenom vlastního zdraví, ale i zdraví svých blízkých důležité. Nepodceňujme ani nachlazení, i když je v porovnání s chřipkou považováno za banální ochoření. Preventině se ale nachlazení či chřipce v podstatě vyhnout nedá, viry si tu svou cestičku najdou. Jistě ale není „prevencí“ nevycházet od října do konce dubna ven, naopak, obranyschopnost posílíme i pravidelným pohybem na čerstvém vzduchu. Mimochodem, nachlazení není choroba chladu, ten zásadný problém nám dělají přechody z chladu do tepla a naopak.

Ján Schneider

foto: pexels