Víte, co je to vlastně imunita?

Sychravé podzimní a pomalu, ale jistě přicházející zimní počasí dokáže pořádně vycvičit naši imunitu. Ruku na průdušky, dámy: víme, co to ta imunita vlastně je?
Imunita je jako taková ordinární celebrita: všichni o ní alespoň jednou slyšeli, mnozí o ní mluví, ale málo lidí ji opravdu zná a ještě méně o ní opravdu ví to důležité, co potřebuje vědět. Podívejme se tedy pod sukně našeho imunitního systému.

Bez imunitního systému nemůže náš organismus fungovat. Imunita je nejenom ochranním valem před viry a bakteriemi, ale nepřetržitě plní i důležité funkce při odstraňování odumřelých buněk a zasahuje také proti nádorovým buňkám. Náš imunitní systém ale může oslabit mnoho externích faktorů. Poruchy imunitního systému vedou k rozvoji onemocnění, častější frekvenci infekcí, ale i chronickému průběhu onemocnění a v případě vážných komplikací i smrti. Poruchy imunitní ochrany organismu se také podílejí na vzniku alergických a autoimunitních onemocnění a nádorů.

Lidský imunitní systém je komplex reakcí a mechanismů, které ochraňují náš organismus před viry, bakteriemi, houbami, parazity a chemickými toxiny odpovědnými za vznik nemocí. Imunitní systém dokáže rozpoznat vlastní a cizí, pro organismus nežádoucí a škodlivé buňky, tkáně nebo chemické látky a je klíčově odpovědný za rychlou ochrannou odpověď vůči patogenům.

Nespecifická vrozená imunita charakterizována rychlou, vždy stejnou odpovědí vůči patogenům, je tvořena několika složkami. Pokožka a sliznice jsou našimi mechanickými imunitními bariérami. Komplementální bílkoviny jsou schopny navodit rozpad buněk, fygocytující buňky jsou zase odpovědné za proces pohlcování pevných částí a jejich likvidaci enzymy. Na zánětlivých procesech chránících náš organismus se podílejí zejména leukocyty – bílé krvinky zamezující rozmnožování patogenů, s cílem vypudit je nebo zničit.

Specifická imunita je založena na specifické odpovědi organismu vůči patogenům a získáváme ji během života. Buňky specifického imunitního systému umí rozeznat specifické molekuly – antigeny virů, bakterií nebo prvků, reagovat na ně a zapamatovat si je. Antigeny cizí lidskému organismu stimulují produkci imunitních protilátek – imunoglobulinů. Buňkami specifického imunitního systému jsou lymfocyty, které patří do skupiny bílých krvinek.

Rizikové faktory ovlivňující imunitní systém

Imunitní systém je ovlivňován několika rizikovými faktory, mnohé z nich si často ani neuvědomujeme a jsou všeobecně podceňovány. Poruchy imunity nejčastěji trápí ženy, což zřejmě souvisí s vlivem hormonálních a jiných změn v ženském organismu například během těhotenství, menstruace či menopauzy.

Rizikovým faktorem ohrožujícím imunitní systém je i věk, většina autoimunitních onemocnění propukne v mladém a středním věku. Ale i naopak, například výskyt revmatoidní artritidy stoupá s věkem. Obecně jsou imunitně „zranitelnější“ věkové skupiny děti a senioři. U dětí imunita s věkem postupně „dozrává“, ke zděděné nespecifické imunitě se přidává specifická – získaná. U seniorů naopak věkem „odeznívá“ funkčnost imunitního systému, což souvisí s procesy stárnutí organismu.

Při ovlivňování imunity sehrává významně negativní roli také životní prostředí, dědičnost a stres. K závažným poruchám imunitního systému, zejména jeho nedostatečné funkci dochází kupříkladu při rozsáhlých popáleninách a podvýživě.

Jaké poruchy imunitního systému známe?

Poruchy imunitního systému můžeme rozdělit na onemocnění samotného systému nebo jeho oslabení. Mezi nejzávažnější poruchy imunity patří:

1. imunodeficientní stavy

• charakterizované nedostatečnou funkcí imunitního systému
  
• projevují se zejména výrazně zvýšenou náchylností k různým druhům infekcí

2. autoimunitní choroby

• imunitní systém reaguje na vlastní buňky a tkáně organismu jako na patogenní
• nejznámější autoimunitní choroby jsou roztroušená skleróza, systémový lupus, revmatická artritida, Basedowova choroba a sklerodermie

3. hypersenzitivita

• přecitlivělost, přehnaná reakce imunitního systému na patogeny
• do této skupiny patří i alergie
• při atopických alergiích – atopickém ekzému, pylové alergii a alergickém astmatu sehrává výraznou roli genetika
• až 60% lidí trpících poruchou imunity má alergii

Jednou z nejvážnějších příčin nárůstu výskytu alergií v dětském věku je přehnaná hygiena, městské děti trpí alergiemi až 15 násobně častěji, než děti žijící na venkově.

Tajemství funkčního imunitního systému a zdravého organismu se mimo jiné skrývá v účinné prevenci, lapidárně shrnuté do tří klíčových slov: zdravý životní styl.

Jak se můžeme chránit proti infekčním onemocněním

Existuje několik ověřených a funkčních způsobů, jak dokážeme posílit imunitu našeho organismu a podpořit ochranu proti infekcím. Čtěte 14 nejdůležitějších rad, jak můžeme s infekcemi preventivně zabojovat.

1. jezte zdravě

• pestrá, vyvážená strava s vysokým obsahem živin, s co nejmenším podílem zpracovaných potravin a červeného masa pomáhá imunitě

2. dopřejte si kvalitní zdravý spánek

• když spíme, naše tělo vytváří i proteiny cykotiny, které pomáhají v boji proti zánětům a chorobám

3. dejte se očkovat

• vakcíny pomáhají udržet infekční onemocnění pod kontrolou

4. čistěte a dezinfikujte

• zejména povrchy v kuchyních a koupelnách je třeba udržovat čisté

5. dodržujte kuchařskou hygienu

• před a po přípravě jídla si vždy umyjte ruce
• ovoce a zeleninu oplachujte čistou vodou
• utírejte a omývejte povrchy a také vyměňujte kuchyňské nářadí, které přišlo do styku se syrovým jídlem
• uvařené neskonzumované jídlo co nejdříve uložte do chladu

6. myjte si ruce

• nečisté povrchy a vše, čeho se běžně dotýkají jiní lidé může být plné bakterií a mikrobů
• ruce si důkladně omývejte mýdlem a teplou vodou
• k utírání používejte čistý ručník

7. používejte dezinfekci rukou

• dělejte to všude ve veřejných prostorách, kde je dezinfekce k dispozici
• je to funkční dočasná náhrada mytí rukou, když voda a mýdlo nejsou po ruce
• velmi se hodí nosit si se sebou lahvičku dezinfekčního roztoku

8. nedotýkejte se tváře

• aniž bysme si to uvědomili, tváře se dotýkáme i více než 20 krát za hodinu
• riskujeme přenos bakterií dotykem z prstů neumytých rukou přes oči, nos nebo ústa

9. sdílení věcí je i sdílením virů a bakterií

• nejde jen o půjčování holení, ale i lesku na rty, krémů, manikúry, nápojů, jídla, sklenic a nádobí

10. dodržujte odstup

• od lidí, kteří nejsou členy vaší domácnosti se držte minimálně na 2 metry
• snížíte tak riziko kapénkové infekce

11. používejte roušky nebo respirátor

• nejen kvůli riziku nákazy virem COVID-19
• roušky noste všude v uzavřených veřejných prostorách

12. praktikujte bezpečný sex

• jediný způsob, jak se na 100% vyhnout pohlavním infekčním onemocněním je sexuální abstinence
• pokud jste sexuálně aktivní, vyvarujte se nechráněného sexu

13. držte domácí zvířata v čistotě

• když chodíte se zvířaty ven, mohou přinést klíšťata a infikovat sebe i lidi
• absolvujte se svými miláčky pravidelné veterinární prohlídky

14. zbavte se škůdců

• hlodavci nebo hmyz mohou přenášet choroboplodné zárodky
• zamezte, aby se škůdci dostali do vaší domácnosti

Jeden z klíčových systémů zabezpečení života našeho organismu – imunitní systém každodenně pracuje na tom, aby eliminoval vše, co nám může uškodit. Můžeme a musíme mu ale pomoci doržováním jednoduchých, efektivních a funkčních pravidel a strategií.

Oslabení a poruchy imunitního systému vedou k vyšší náchylnosti k mnoha onemocněním.

Ján Schneider

foto: pexels