Někdy se to tak nějak samo od sebe vyvine, že se zadaří napsat povedený článek na zajímavé téma a po čase se to opět vrátí jako dobře hozený bumerang. Při bádání ve zdrojích zjistíte, že téma je širší, zaslouží si a i snese – z pohledu čtivosti – dalších pár zajímavých odstavců. A aniž byste měli přesný záměr nebo plán, jednoho krásného rána – pokud jste ranní ptáčci, nebo během jedné vlahé noci, pokud se práci věnujete jako typická sova v době, kdy ostatní ptáčci spí – zjistíte, že píšete seriál. Mně se to přihodilo s tématem spánku, na konci ledna  jsem se vás ptal, jestli spíte dobře a ve druhém dílu to byla dokonce již výzva, abyste poslali svou insomnii spát. Ve třetí části jsem se rozepsal o zvířecí klasifikaci lidských chronotypů. Čtvrtý díl našeho nepravidelného seriálu byl věnován důležitosti kvality spánku pro kvalitu našeho života. V pátém dílu jsme slavili Světový den spánku, v šestém pokračování jsme si posvítili na to, kdy spát a kdy vstát.

Osmou část našeho seriálu jsme věnovali několika méně známým způsobům, jak rychle navodit spánek.

A dnes si posvítíme na vliv úplňku na náš spánek.

Na letošní zářijový úplněk se sice můžeme těšit až 18. září, zkusme se ale již dnes zamyslet nad tím, jestli má tento vesmírný úkaz vliv na náš spánek. „Ano i ne“, řekla by jistě moudrá malá Veronika a opět by měla pravdu. Protože podle vědců nemá úplněk vliv jenom na náš spánek, ale působí na – pro mnohé možná překvapivé a nečekané – aspekty našeho zdraví a života.

Nemáme sebemenší důvod pochybovat o tom, že snad v každém koutě naší planety, v každé kultuře, mytologii či tradicích je připisování vlivu nepřehlédnutelného úplňku nejen na zvířata, ale i na lidi poměrně běžná záležitost. Je to tak, vždyť na naši Lunu vidíme přece všichni, Inuité či Křováci.

Když se na nebe zadíváme tak nějak z kosmologického nadhledu, tak má-li jediný satelit naší planety kosmického původu vliv na příliv a odliv, snad má sílu působit i na jiné oblasti života nejen celé zeměkoule, ale i našeho živočišného druhu.

Víra, že Měsíc ovlivňuje lidské životy, emoce i blahobyt, je hluboce zakořeněna v historii lidstva, sahá až do starověkých kultur Asýrie, Babylonie a Egypta. Středověká evropská mytologie a pověry tvrdily, že lidé se pod vlivem úplňku mění na vlkodlaky nebo upíry. Zastaralé a potenciálně urážlivé hovorové slovo „šílenec“ pochází z latinského lunaticus (původně odvozené od Luna – měsíc), termínu, který se původně týkal hlavně epilepsie a šílenství, protože tyto nemoci byly kdysi považovány za způsobené Měsícem.

Samozřejmě, náš zářivý Měsíc nemohl uniknout ani zkoumavým pohledům vědkyň a vědců, kteří si už mnohokrát a možná i při úplňku posvítili na potenciální vliv úplňku na lidské zdraví.

Klíčová metaanalýza výzkumu lunárního šílenství

V roce 1985 uzřela světlo světa zajímavá a co se názvu týče až překvapivě kreativní – na prý suchopárné vědecké poměry – metaanalýza s lakonickým, lapidárním a trefným názvem, který můžeme považovat i za kompletní souhrn výsledků: „Hodně povyku o úplňku: Metaanalýza výzkumu lunárního šílenství.“

Američtí a kanadští vědci analyzovali celkem 37 publikovaných i nepublikovaných studií s cílem prozkoumat vztahy mezi fázemi měsíce, typy lunárního cyklu, sexu, s přihlížením na zeměpisnou šířku a hustotu obyvatelstva. A to vše v korelaci s několika typy šílenství, psychiatrických poruch, přijetí do psychiatrických léčeben, krizových hovorů a trestních činů včetně vražd. Závěry odhadu míry účinku prokázaly, že fáze měsíce představovaly ne více než 1 % rozptylu v činnostech, které jsou obvykle zvány šílenstvím.

Autoři studie nezapomněli zdůraznit, že údajné vztahy mezi fázemi měsíce a chováním možno vystopovat až k nevhodným analýzám, nezohlednění jiných, kupříkladu týdenních cyklů a ochotě akceptovat jakýkoliv odklon od náhody jako důkaz lunárního efektu.

Navzdory tomu si ale vědkyně a vědci nedali pokoj a zkoumali dál.

Švýcarské „ano i ne“

Expertky a experti na chronobiologii, spánkovou medicínu a solární energii a fyziky budov ve studii z roku 2013 přišli s tvrzením, že lunární cyklus moduluje lidský spánek a rytmy melatonínu. Je sice pravda, že švýcarské vědkyně a vědci sledovali jenom 17 zdravých lidí, ale v přísných laboratorních podmínkách a dospěli ke vskutku zajímavým výsledkům.

Podařilo se prokázat, že v období úplňku se delta aktivita EEG během nonREM fáze spánku – což je indikátor hlubokého spánku – snížila o 30 %. Čas usínání se prodloužil o 5 minut a celkové trvání spánku se zkrátilo o 20 minut. Tyto výsledky jsou možným vysvětlením ranní únavy, kterou můžeme pociťovat po úplňkové noci.

Další švýcarská studie z roku 2019 ale přinesla ultimativní závěr: „Navzdory rozšířenému přesvědčení, že Měsíc ovlivňuje duševní zdraví lidí a následně psychiatrickou léčbu, tato studie neposkytuje žádný důkaz, že náš nebeský soused ovlivňuje naši duševní pohodu.“

Tento závěr nevysypali švýcarští vědci a vědkyně tak nějak z „bílého laboratorního rukávu“. Protože precizně analyzovali údaje o 17 966 případů lidí léčených v psychiatrických zařízeních. A porovnávali míru přijetí a propuštění z psychiatrické ústavní léčby i délku pobytu ve vztahu k lunárnímu cyklu, včetně 20 různých kategorií fází měsíce.

Synchronizace v polních podmínkách

Američtí a argentinští vědci v roce 2021 spojili síly a publikovali zajímavou výzkumnou práci s názvem: Měsíční spánek: Synchronizace lidského spánku s měsíčním cyklem v polních podmínkách. Kromě mnohého jiného v ní konstatovali, že ani ne zcela dávno, zhruba od dob Prométhea, tedy před běžnou dostupností umělého světla byl jediným zdrojem nočního světla Měsíc. Jeho světlo bylo také dostatečným světelným zdrojem stimulace noční aktivity.

Během lidské evoluce se načasování spánku a bdění lidského druhu výrazně změnilo, měsíc však svítí stále stejně a jeho vliv je v podstatě věčný.

Vědkyně a vědci dokázali vliv měsíčních fází na lidský spánek v současnosti žijících komunitách, které žijí přírodním způsobem života a prakticky neznají noční světlo, respektive osvětlení. Lidé z těchto komunit bez přístupu k elektrické energii a nočnímu osvětlení během noci, kdy je měsíc v úplňku, usínají později a jejich spánek netrvá tak dlouho, jak během nocí bez úplňku.

Měsíc a porodnost, cykly, nehody a jiné

Francouzští vědci a vědkyně v přišli před třemi léty s tvrzením, že při úplňku měsíce bylo zaznamenáno o něco více porodů než v obdobích, kdy se měsíc nacházel ve svých neúplňkových fázích. „O něco více“ můžeme přeložit tak, že byly vykázány velmi malé, ale velmi významné odchylky v lunárním měsíci v důsledku nárůstu porodů během úplňku a den po něm. Tento výzkum stojí za zmínku zejména proto, že francouzští vědci analyzovali 50letý soubor údajů 38,7 milionu porodů, což je možná i nepřekonaný rekord v „masivnosti“ výzkumného vzorku.

Ani vliv měsíce na menstruační cykly žen nemůžeme považovat za vědecky potvrzený. Jedna ze studií zkoumajících tento fenomén – německá z roku 2021 – sice dala do souvislosti úplněk a začátek menstruačního období, korelace se však vyskytla jen v případě cyklů o délce 29,5 dne.

Japonští vědci v roce 2018 publikovali výzkum zaměřený na souvislost vlivu úplňku na nouzovou přepravu sanitkou související s dopravní nehodou. Ano, byl zaznamenán nárůst dopravních nehod vyžadujících rychlou zdravotní pomoc během úplňku. Souvisí to zřejmě s jinými světelnými podmínkami v noci během úplňku.

Podobný důvod – více světla během úplňku – dali do souvislosti se zvýšením kriminality američtí vědci ve studii publikované v roce 2016.

Takže během úplňku – vyskytujete-li se venku – je třeba si dávat větší pozor. Jiný významný vliv úplné fáze Měsíce na lidské fyzické a duševní zdraví zatím nebyl prokázán.

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels