Někdy se to tak nějak samo od sebe vyvine, že se zadaří napsat povedený článek na zajímavé téma a po čase se to opět vrátí jako dobře hozený bumerang. Při bádání ve zdrojích zjistíte, že téma je širší, zaslouží si a i snese – z pohledu čtivosti – dalších pár zajímavých odstavců. A aniž byste měli přesný záměr nebo plán, jednoho krásného rána – pokud jste ranní ptáčci, nebo během jedné tiché noci, pokud se práci věnujete jako typická sova v době, kdy ostatní ptáčci spí – zjistíte, že píšete seriál. Mně se to přihodilo s tématem spánku, na konci ledna  jsem se vás ptal, jestli spíte dobře a ve druhém dílu to byla dokonce již výzva, abyste poslali svou insomnii spát. Ve třetí části jsem se rozepsal o zvířecí klasifikaci lidských chronotypů. Čtvrtý díl našeho nepravidelného seriálu byl věnován důležitosti kvality spánku pro kvalitu našeho života. V pátém dílu jsme slavili Světový den spánku, v šestém pokračování jsme si posvítili na to, kdy spát a kdy vstát. Sedmou část našeho seriálu jsme věnovali několika méně známým způsobům, jak rychle navodit spánek, v osmém dílu jsme řešili vliv úplňku na náš spánek. Deváté pokračování bylo cvičením metody 4-7-8. Jubilejní desáté pokračování bylo pátráním po tom, jestli může změna času na zimní ovlivnit náš spánek.

Jedenáctý díl jsme věnovali různým důvodům nespavosti, v další části jsme zkoumali, jestli může mít spánek vliv na naše kardiovaskulární zdraví.    

Dnešní pokračování věnujeme jedné z poruch spánku, záhadné, zřídkavé až vzácné, zvláštní a rizikové – narkolepsii.

Neobvyklá spánková porucha

Narkolepsie patří mezi poruchy spánku a její hlavní charakteristikou je extrémní ospalost během dne a náhlé usínání, mnohdy ve zcela nečekaných situacích. Lidé trpící narkolepsií mají často i problém zůstat vzhůru delší – pro ostatní běžnou – dobu bez ohledu na okolnosti. Narkolepsie může způsobovat vážné narušení každodenního režimu a představuje i vážné riziko úrazů spojených zejména s pády.

Narkolepsie je zařazena v aktuálním vydání Mezinárodní klasifikace nemocí ICD-11, vydávané Světovou zdravotnickou organizací mezi poruchami spánku a bdění, ve skupině poruch hypersomnolence. Samozřejmě nesmí chybět ani v aktuální třetí edici Mezinárodní klasifikace poruch spánku ICSD-3-TR.  A do třetice narkolepsii nalezneme i v aktuálním pátém vydání diagnostického a statistického manuálu duševních onemocnění DSM-5-TR.

Rizikové onemocnění

Narkolepsie negativně ovlivňuje schopnost mozku mít pod kontrolou cykly spánku a bdění. Při narkolepsii není nejrizikovější spánek samotný, ale to, jakým způsobem spánek člověka během dne doslova přepadne, prakticky kdykoli a kdekoliv. Což má neblahý vliv na každodenní fungování.

Kromě absence schopnosti plnit povinnosti a konat běžné, každodenní úkony taky reálně hrozí, že například usnete při činnosti, která vyžaduje vaši bdělost a soustředění. Kupříkladu za volantem nebo při řezání dřeva na otop. A upadnete do spánku v okamžiku a obvykle způsobem, který úplně paralyzuje tělo.

Dvěma ze čtyř klíčových příznaků narkolepsie jsou totiž neočekávaná ztráta kontroly svalů – kataplexie, často mylně považována za mdloby a dočasná spánková paralýza – neschopnost pohybu a mluvení.

Takže kromě zásadního a často až dramatického negativního ovlivnění každodenní, běžné rutiny a narušení všech aspektů života může narkolepsie vyústit k nehodám, zraněním a jiným nebezpečným situacím. Ty mohou ohrozit zdraví či život nejenom člověka narkolepsií trpícího, ale i kohokoliv, kdo se nachází v jeho blízkosti.

Toto vzácné, bohužel často nedostatečně diagnostikované nebo vůbec nediagnostikované chronické onemocnění trápí v Evropě přibližně jednoho z 2000 lidí. Je to ale odhadovaná prevalence, protože narkolepsie je často nerozpoznána nebo nesprávně diagnostikována.

Příznaky a projevy narkolepsie

Ve většině případů je prvním charakteristickým symptomem nadměrná až ochromující denní ospalost. Signifikantním příznakem je abnormální REM spánek, narkoleptici i během krátkého denního spánku upadají rovnou do REM fáze spánku, což se v noci při běžném nočním spánku děje až přibližně 90 minut po usnutí.

Další příznaky mohou začít samostatně nebo v kombinaci během měsíců nebo i let po nástupu denního spánku. Popsány jsou velké individuální rozdíly ve vývoji, závažnosti a pořadí výskytu dalších klíčových příznaků: kataplexie, spánkové paralýzy a hypnagogických halucinací.

Ale jenom 20-25 % lidí trpících narkolepsií má všechny čtyři hlavní příznaky. Nadměrná ospalost obecně přetrvává během celého života, spánková paralýza a hypnagogické halucinace však nemusí narkoleptiky trápit celý život.

Kataplexie

• epizodická ztráta svalové funkce zejména během náhlého intenzivního emočního prožívání radosti, hněvu, nadšení či překvapení
• kataplektické záchvaty bývají často téměř neviditelné – podlomení nohou, pokles čelisti, očních víček nebo hlavy
• závažnější případy kataplexie mohou vést i k několikaminutové totální ztrátě svalové kontroly, kdy zkolabuje celé tělo, pohyb a řeč jsou buď obtížné nebo zcela nemožné, i když nedochází ke ztrátě vědomí

Dočasná spánková paralýza

• projevuje se krátkodobou neschopností pohybovat končetinami, nebo hlavou a mluvit
• epizody se obvykle vyskytují v době usínání a probouzení a jsou velmi krátké
• mohou trvat několik sekund nebo minut a když se dějí poprvé, můžou narkoleptika vyděsit, nejsou ale nebezpečné

Hypnagogické halucinace

• jsou přítomné na začátku nebo konci spánku
• charakterizovány jsou jako živé, často děsivé snové zážitky
• projevují se ve formě zrakových nebo sluchových vjemů

Další příznaky narkolepsie

• nepravidelné epizody spojené s únavou, deficitem energie, vyčerpaností, neodolatelným nutkáním spát a neschopností odolat spánku
• narušení vzorců nočního spánku s častým probouzením a delšími časovými úseky noční bdělosti
• dlouhodobá insomnie
• deprese
• potíže s koncentrací
• problémy s pamětí
• závratě po probuzení
• syndrom „neklidných nohou“
• spánková apnoe

Je možné narkolepsii léčit?

Přestože se nám narkolepsie může jevit jako další ze „civilizačních onemocnění“ tohoto tisíciletí, poprvé ji popsal francouzský lékař a neuropsychiatr Jean-Baptiste-Édouard Gélineau již v roce 1880. Onemocnění vymyslel i název, když spojil řecká slova νάρκη (narkē) – necitlivosť a λῆψις (lepsis) – útok.

Příčiny narkolepsie však nejsou přesně popsány do dnešního dne.

Vědci předpokládají, že narkolepsie 1. typu – s kataplexií – je spojena s nízkými hladinami hypokretinu-orexinu, neurotransmiteru hrajícího důležitou roli při regulaci spánku. Dalšími příčinami narkolepsie 1. typu mohou být i genetické faktory, porucha se vyskytuje v rodinné anamnéze až v 10 % případů. Přesné příčiny narkolepsie 2. typu – bez kataplexie – nejsou známy.

Narkolepsie se může vyskytnout u mužů i žen v jakémkoliv věku, i když typický nástup symptomů se vyskytuje během dospívání a v rané dospělosti.  Narkolepsie má tendenci zůstat celoživotním, chronickým stavem. I když se povaha a závažnost symptomů mohou v průběhu času měnit, porucha není progresivní, příznaky se tedy časem nezhoršují.

Protože nejsou známy příčiny narkolepsie, neexistuje kauzální léčba tohoto onemocnění. Léčba je symptomatická – zmírňující konkrétní symptomy konkrétního člověka trpícího touto vzácnou poruchou. Kromě medikamentózní symptomatické léčby mohou být součástí terapie i strategie modifikace spánkového režimu.

Pokud máte pocit, že patříte k několika tisícům Čechů a Češek, kteří zřejmě narkolepsií trpí, buďte v klidu. Navzdory tomu, že přesné příčiny tohoto vzácného onemocnění nejsou zatím objasněny, diagnostické postupy jsou důkladně přepracované. Samozřejmě nemáme na mysli samodiagnostiku, diagnostika narkolepsie a všech ostatních poruch spánku a bdění je práce pro experty na spánkovou medicínu – somnology.

Klidný a zdravý spánek přeje

Ján Schneider

Foto: pixabay, pexels, unsplash