Načítá se

Type to search

JINÉ KNIHY VYBRANÉ

Vendula Hegerová: Snažím se na svět dívat pořád těma dětskýma očima

Redakce

Jméno Vendula Hegerová vám možná nic neříká, ale možná znáte některou z jejich krásných dětských ilustrací v knížkách Obrázkové říkánky, Edo! Ty neposedo!, leporela Zvířátka ze statku, ze zoo nebo z lesa, případně z časopisu Puntík. Jaká byla její cesta k dětské ilustraci i kdo je její největší fanoušek a zároveň kritik prozradila v dnešním rozhovoru.

Jak jste se dostala k ilustraci, malovala jste už odmala? A jak jste se dostala zrovna k dětské ilustraci?

Malování byl můj koníček od dětství. Navštěvovala jsem lidovou školu umění a měla štěstí na skvělou učitelku. Můj táta měl představu, že se začnu ,,umění” věnovat naplno a pro mne ta přehnaná motivace měla opačný účinek a v pubertě jsem se vzepřela, že budu raději kadeřnicí, než abych studovala umění.

Až po letech mne to opět začalo táhnout směrem k malování. Našla jsem si práci v reklamní agentuře a dálkově si udělala maturitu na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě. Tam jsem se i přestěhovala a pokračovala studiem na Vyšší odborné škole grafické a současně pracovala ve školní galerii. A když přišla na školu nabídka vyzdobit místní dětské oddělení nemocnice pro děti, byla to pro mne výzva a já našla ,,svůj směr”. Moje obrázky jsou tam dodnes a pro mne to byla taková ,,startovní čára” k mému nynějšímu povolání ilustrátorky děstkých knížek.

Edo! Ty neposedo!

Kde berete inspiraci?

To netuším… Vše ke mne přichází nějak samo.-) Určitě ale ve svém dětství, kdy pro mne byly knížky pro děti opravdu nejmilejší společník. Snažím se na svět dívat pořád těma dětskýma očima. Mám moc ráda děti, přírodu, zvířata a doufám, že je to z ilustrací znát.

Míváte někdy tvůrčí krizi? A jak s ní bojujete?

Tvůrčí krizi mám někdy u zadání ilustrace, která mi není obsahem blízká. Namalovat jen popisný obrázek, kdy do něj nemohu dát něco ze sebe, nějaký vtípek, nadsázku… To mne moc nebaví. Ale beru to jako výzvu.

Jsou podle Vás větší kritici děti nebo rodiče?

Myslím, že rodiče. Dětem se prostě knížka líbí, nebo nelíbí. Moje dcerka si knížky vybírá zatím jen podle obrázků a kolikrát mne mrzí, že je pěkně napsaná knížka, ale díky ilustracím ji odmítá se mnou číst. Od malinka jsem ji zahrnovala knížkami a její vkus trošku směrovala, ale snažím se jí nyní už moc nemluvit do výběru. Rodiče dají asi více na reklamu, doporučení. Já mám radost, že ke mne se dostávají jen slova chvály a kritiku mi nikdo zatím nenapsal :-) Pro mne je největší ocenění, když mi rodiče napíší, že knížka s mými obrázky je nejoblíbenější jejich dětí. To vydá za všechny diplomy :-)

Máte dceru, dáváte ji schvalovat nové nápady?

Ano, Sofinka je první divák. Moc mi třeba pomohla u leporela – Edo! Ty neposedo! Poctivě vše prohlížela a odhalila i drobné chyby, kterých by si dospělák možná nevšimnul. Myslím, že ji to moc baví a svou ,,funkci” bere velmi zodpovědně :-)

Co máte na své práci nejraději?

Je obrovské štěstí být v práci svým pánem. Mít možnost být ponořen do světa dětí, kde je zlo ještě jasně rozpoznatelné a nikdy nevyhraje… Vždy se moc těším na novou práci, jsem napjatá, zda se bude knížka líbit a díky sociálním sítím mám i odezvu a spojení se čtenáři – rodiči. Opravdu si toho všeho moc vážím.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Že jsem se svého snu nevzdala a uskutečnila jej. Rodina mne odrazovala a málokdo věřil, že bych se někdy mohla touto prací živit. Ale já si jinou možnost nepřipouštěla. A za největší úspěch považuji, že se mé obrázky dětem líbí. Co víc si mohu přát…

TIP: Udělejte první krok k uskutečnění svých snů!

A co se Vám naopak příliš nepovedlo?

Pokud to budu brát pracovně, tak si stojím za vším, co jsem kdy vytvořila. Pokaždé do obrázků dávám maximum. Neumím a nechci nic odfláknout. Musím se usmát, když vidím mé první ilustrace před lety, ale patří ke mne. Co se mi v mém oboru jediné nedaří, je jednat o honorářích, pročítat smlouvy… Do všeho jdu srdcem a s důvěrou a to je někdy problém:-)

Vytvořila jste si svůj Obchůdek Vendula, kde se vzal ten nápad a co vše na něm můžeme najít?

Nikdy mne nenapadlo mít e-shop. Ale blogerka ,,Život podle Karol” mne inspirovala, když si nechala v Praze u jedné agentury vyrobit drobné dárky pro své fanoušky. A já si tak nechala vyrobit plecháčky, jako dárek pro mé přátele, spolupracovníky, rodinu. A v jedné pražské firmě mi vnukli myšlenku, že jsou to moc pěkné věci a zda bych je nechtěla zkusit i prodávat…

A najednou se rozjel ,,vlak” a já si plním mé nápady a sny. Bez mého muže a mámy bych do toho nikdy nešla. Jsme na začátku, takže si zákazníky teprve postupně hledáme a učíme se vše od začátku. Nechci, aby to byl jen stres, ale pro všechny hlavně radost. Prožívám každou objednávku a doufám, že obchůdek bude fungovat, abych mohla tu kupu nápadů, co mám, realizovat:-) V obchůdku najdete trička pro děti, plecháčky, ručníčky, samolepky, knížky, pexesa, divadélko… Vše se vyrábí až podle objednávek, takže náklady jsou určitě vyšší, ale vše se snažím dávat za maximálně dostupnou cenu.

Co plánujete do budoucna?

Nemám žádné plány. Pro mne je na prvním místě zdraví. Aby lidé, které mám ráda byli šťastní, abych měla práci, která mne baví čím dál víc… Takže pro mne je důležitý hlavně dnešní den a těším se na zítřek…

Je něco, čeho byste chtěla ještě dosáhnout?

Nemám touhu, že bych chtěla dostat nějaké ocenění, mít výstavu v prestižní galerii, rozhovory v médiích… Já jsem teď opravdu spokojená. Mám úžasnou rodinu, přátele, krásné knížky, vše mi přináší radost. Ale samozřejmě bych se nebráníla ilustrovat knížku, která by se stala světovým bestsellerem, namalovat druhého krtečka, mít besedy po celém světě…:-))) Člověk nemá mít malé sny.

Děkujeme Vendule Hegerové za rozhovor a těšíme se na další ilustrátorské počiny :)

PS: Brzy se můžete těšit na soutěž o některé z drobností z Obchůdku Vendula! Hurá!

Tags
Redakce

Jsme ženy a podporujeme se navzájem v našich snech. V tom, co nás skutečně naplňuje a dělá nám radost. Virtuální místo pro všechny ženy, které touží po změně a chtějí růst.

  • 1

1 Comment

Přidej komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *

X