Načítá se

Type to search

BYZNYS EVENTY OSOBNÍ ROZVOJ PODNIKÁNÍ ROZHOVORY VYBRANÉ

Barbora Vacková: Co můžu změnit, změním, co nemůžu, poučím se z toho a jdu dál

Redakce

Barbora Vacková se nezalekla nedůvěry svého okolí a před 6 lety se pustila do budování konference o managementu, osobním rozvoji a hledání toho, co lidi spojuje. V novém inspirativním rozhovoru se dočtete nejen o konferenci Leadership Brno, ale i o vlastních projektech a plánech této usměvavé, akční ženy.

Letos se bude konat již 6. ročník konference Leadership Brno, jíž jste pořadatelkou. Jak tato konference vznikla?

Účastnila jsem se tehdy přednášky oslňující dámy Georginy Steinsky Schwartz z Kanady. V 90. letech působila jako CEO firmy Baťa, který si musel znovu kupovat svoje vyvlastněné prodejny. Měla ohromné zkušenosti s vedením lidí a bylo mi líto, že nás to poslouchalo jen pár lidí. V té době jsem pořádala ve zlínském kraji konferenci k výročí Tomáše Bati, kam jsem pozvala Georginu jako přednášející.

Nadšeně jsme o ní povídala své kolegyni Veronice Dohnalové, přemýšlely jsme, jak tak zajímavý příběh a zkušenosti zprostředkovat dalším lidem a zároveň vytvořit prostředí, ve kterém by se mohli scházet lidi na podobné vlně. Ti, kteří sdílejí důležité hodnoty jako svoboda, respekt k odlišnosti a hledání toho, co lidi spojuje, místo rozděluje.

A tak jsme si s Veronikou plácly a během měsíce jsme připravily první ročník konference Leadership. Samotné nás překvapilo, že se 200 vstupenek vyprodalo během 6 dní. Šly jsme totiž do obrovského rizika, že to nikoho nebude zajímat, nezaplatí se náklady a zadlužíme se.

Jaká témata a hosty letos plánujete?

Pozvala jsem sedm řečníků z odlišných prostředí. Nejúspěšnější zástupce svobodných a výrobních firem, e-commerce, neziskového sektoru i veřejné sféry. Budou sdílet své zkušenosti z bylinkové továrny, nemocnice, věznice i z vědecké oblasti. Pestrostí řečníků totiž ukazuji, že hodnotový leadership je klíčový všude! Zadání pro řečníky je jediné: sdílet co nejvíce případových studií, „leadershit“ průšvihů s ponaučením a praktických tipů s přesahem do různorodých oblastí.

Konference se koná měsíc před oslavou 30 let svobody v zemi. V tomto duchu se ponese i celá událost. Připomeneme si, kam jsme se v oblasti podnikání, cestování i seberealizace mohli díky svobodě posunout. Jak se oblast vývoje v medicíně zásadně posunula díky otevřeným hranicím a spolupráci se západem.

Konkrétně o tom bude mluvit Jaroslav Štěrba, jak v 80 letech se vyléčilo pouze  15 – 20 % dětských onkologických pacientů, protože komunistická strana odmítala spolupracovat se západními lékaři. Za 30 let šel vývoj razantně dopředu a dokáží v Brně vyléčit až 90 % dětských pacientů. Tohle se mě osobně dotýká, protože na konci 90. let se začala léčit moje pětiletá sestra a měla velké štěstí. Tohle štěstí už má dnes většina dětí.

Mezi hosty uvidíte osoby, ke kterým mám obrovský respekt. Jedná se o Jaroslava Štěrbu, přednostu Kliniky dětské onkologie v Brně, který patří mezi nejlepší české dětské onkology. Josef Dvořáček, který je ředitel a spolumajitel bylinkové továrny Sonnentor v Čejkovicích. Podniká na malé moravské vesnici a zaměstnává 150 místních lidí. Mají tak zajímavou firemní kulturu, že se někteří stěhují zpátky z velkoměsta na vesnici, aby u nich mohli pracovat.

Barbora Vacková a Josef Sonnentor

Mám velkou radost, že mezi přednášejícími přivítám i odvážné dámy. Obvykle je totiž většina mužů řečníků, poprvé to je naopak.

Simona Kijonková, o které se mluví jako o první dámě české e-commerce. Podniká 11 let. Založila síť výdejních míst Zásilkovna, jejíž franšíza je na více než 1.200 místech Evropy. Svou zásilkovou službou konkuruje České poště.

Janette Motlová za námi přijede ze Slovenska. Svým životním příběhem ukazuje, jaké to je čelit předsudkům, ránám osudu a mít sílu neustále pokračovat dál. Jako sečtělá studentka vysoké školy tmavé pleti to měla těžké. Nepatřila pořádně ani mezi cikány, ani mezi Slováky. Napsala knihu Cigánka, která bojuje s předsudky romského i gadžovského světa. Založila neziskovou organizaci EDUMA a portál Online živá knižnica jako další nástroj boje s předsudky. V roce 2015 byla nominovaná na Slovenku roku. Od minulého roku je ředitelkou vědeckého pracoviště Výskumného ústavu detskej psychológie a patopsychológie v Bratislavě.

Gabriela Slováková, která prvně začala vést komerční hotel a posledních devět let vede věznici, dříve centrální ženskou ve Světlé nad Sázavou, nyní mužskou věznici v Kuřimi. Je iniciátorka obdivuhodného projektu Yellow Ribbon Run, běžeckého závodu, který s mottem „Uteč předsudkům“ pomáhá lidem s trestní minulostí s novým životním startem a hledáním pracovního uplatnění.

Pořádání konference v tomto rozsahu není zrovna snadné, s jakými problémy jste se během těch 6 let potkala a co Vám nejvíc pomohlo posunout se dále? 

Teď už je vtipné si na to vzpomínat, ale některé momenty byly fakt náročné. Nepřijdou hostesky, přednášející onemocní hlasivky a ráno před konferencí zruší účast, měsíce domluvení řečníci zruší účast a na poslední chvíli měníte celý program, opije se moderátor, s produkční se den před konferencí rozejde přítel a pochopitelně nedokáže v den D fungovat, nepustí vás do objednaného konferenčního sálu včas, nejsou uklizené prostory ani toalety a musíte si to náhle uklidit sami, před hlavní vstup, kudy procházejí účastníci, dají vysokozdvižný vozík a dva pánové odstraňují ze střechy holubí exkrementy.

Mohla bych pokračovat takto dál :D Naučilo mě to zůstat nad věcí, rychle zchladit hlavu, protože při organizování se může pokazit cokoliv a kdykoliv. Vytvářím si proto důsledně precizní scénáře dne a promýšlím zálohové plány. A počítám s časovým nárazníkem na „mimořádky“.

Barbora Vacková naštěstí není na pořádání sama.

Nejtěžší ovšem byly začátky, kdy jsem čelila nedůvěře a předsudkům hlavně ze strany vrstevníků a kolegů. Zaznívaly věty typu: „Cože? Ty chceš organizovat konferenci? A to jako umíš? A tak mladá a bez peněz? No nevěř si, první tři ročníky každé konference jsou ztrátové, to jsem slyšel na školení o event managementu.“

Pomohla mi naučená vytrvalost a nutnost vložit do práce maximum svého úsilí. Odmalička jsem slýchávala od rodičů: „Bez práce nejsou koláče“.  Jsem zvyklá pokračovat po malých krůčcích, překonávat nezdárné pokusy a v tom mě hodně vycepovala i hra na klavír. Např. jednu náročnou skladbu od Debussyho či Chopina jsem na soutěž trénovala 2 roky, než to znělo dokonale.

Taky mi pomohla podnikatelská nátura a opora mojí maminky. Šla mi ve spoustě oblastech příkladem. Zvládla prvně vybudovat firmu i následně překonat její krach, exekuce, sousedské pomluvy, onkologické onemocnění pětileté dcery, rozvod a znovu se postavit na vlastní nohy a láskyplně vychovat čtyři dcery. Takže vím, že v životě je potřeba překonávat různorodé překážky, radovat se z času, který tady máme a umět to špatné zapomínat!

Máte vystudovanou ekonomii, bylo vedení lidí vždycky vaším oblíbeným „předmětem“?

Je to tak. Jakmile se jednalo o předměty týkajících se psychologie či managementu, měla jsem Ačka. To, co bylo více ekonomicky a matematicky zaměřené, do toho jsem se musela fakt přemáhat. V prvním ročníku jsem se dobrovolně zapojila do studentské neziskové organizace AIESEC, kde jsem dostala příležitost vést prvně svůj malý tým a později pobočku o 80 členech. To byla hodně cenná zkušenost, naučit se, jak motivovat lidi bez peněz. Což je dnešní častý problém, kdy je velmi nízká nezaměstnanost, žijeme v blahobytu a peníze už nejsou dostatečným motivačním prvkem pro dosahování výjimečných výsledků jednotlivců. A právě i o tom je konference Leadership 😊

Co kromě konference lidem nabízíte?

Vedu kurzy osobního rozvoje pod hlavičkou Konec prokrastinace. Věnuji se tématům sebedisciplíny a posilování osobní vůle (ta je totiž častou příčinou, proč úkoly odkládáme a do něčeho se nám nechce), time managementu i překonávání své komfortní zóny, zvládání negativních vlivů i hledání své dlouhodobé motivace a osobní vize.

Vedle toho jsem konzultantkou a spolupracuji s firemními týmy na objevování či ujasňování jejich skupinové vize, sdílených hodnot a takových základních stavebních kamenů jejich celé firemní kultury. Jednoduše zjišťuji, co jsou zač, co je pro ně společně důležité a co je taková jednotná nit, která propojuje všechny zaměstnance, ať už jsou ve výrobě, ve skladě či administrativě. Na tom jsem spolupracovala např. se společností Top4sport, Onio, Top-obaly.cz.

A jako lektorka vedu kurzy leadership. Několik let jsem vedla kurzy převážně pro uzavřené skupiny lidí jednotlivých společností (např. Česká televize, Lékaři bez hranic, Hartmann Rico, Erste Grantika Advisory). A obrovskou radost jsem měla vloni na podzim, kdy jsem vytvořila svůj první rozsáhlejší kurz pro veřejnost – 12 hodinovou akademii Hodnotový leadership. Byl o to tak velký zájem, že místo jednoho oťukávacího kurzu jsme jich nakonec zahájili ve vzdělávacím institutu Growjob za posledních deset měsíců už 5. Moc si vážím důvěry, kterou jsem dostala jak v Growjob, tak i ze strany účastníků.

Jak vy osobně pracujete na svém osobním rozvoji?

Docela intenzivně 😊 Posledních osm let vedu kurzy osobního rozvoje v rámci projektu Konec prokrastinace. A tak je to pro mě velmi intenzivní zkušenost, kdy si pořád připomínám, co dělat i nedělat. Jsem pod dobrohledem svých účastníků a klientů z individuálních konzultací, jestli náhodou nekážu vodu a nepiju víno. Je to podobně intenzivní jako když máte děti či zaměstnance a jste jim neustále na očích.

Neustále čtu nové knížky z oblasti osobního rozvoje, hlavně od vydavatelství Jan Melvil Publishing. Poctivě si podtrhávám a nejdůležitější myšlenky se snažím přetavit v konkrétní nové návyky. Z posledních každodenních návyků jsem třeba zavedla hýčkání svého spánku a dobíjení baterek (8 hodin denně, dle studií od neurovědce Matthew Walkera, kniha Proč spíme), piju kofein nejdříve 1,5 hodiny od probuzení a nejpozději v 15 hodin odpoledne (opět Matthew Walker a vliv kofeinu na plnou bdělost a kvalitní spánek).

Ale s čím dlouhodobě bojuji, jsou opravdu důsledné každoranní rozcvičky. A to přiznávám i svým účastníkům. Je náročnější si udržet pravidelný návyk, když je přerušovaný pracovními cestami, dovolenými apod. A já furt někam jezdím :D I tak mám zautomatizované motto: „Znovu a lépe!“

Na jakém zajímavém projektu jste již pracovala?

Bavila mě spolupráce s českou sportovní firmou top4sport. Svěřili mi do rukou skupinu vedoucích, kterou jsem proškolovala. A důvěru, že jim pomohu ujasnit si jejich společnou firemní vizi. Aneb najít to, co 80 zaměstnanců spojuje, namísto rozděluje. A být tak hodnotově připravení na expanzi do dalších zemí. U toho byla nejdůležitější psychika a osobní rozvoj majitele, se kterým jsem měla individuální konzultace.

Můj vlastní projekt jsou cestovatelské přednášky a stand-upy pod hlavičkou #historkyzcest. 90 minut sdílím svoje cestovatelské průšvihy s ponaučením a komické zážitky, někdy i konkrétní tipy pro cestování třeba v Tanzánii. Proběhlo už přes 70 repríz. A proč to dělám? Pro povzbuzení ostatních. Vidí mladou holku, která je obyčejná, nemá na kontě milióny, a i tak zvládá cestovat na vlastní pěst, překonávat různé peripetie a má chuť svět objevovat dál. Dokáží se do mé situace vžít a díky hromadě smíchu a pozitivnímu zážitku získají povzbuzení, odhodlání i obrovskou chuť sami vycestovat.

Z cest se pak vrací zpátky sebevědomější, radostnější i plní vděčnosti, jak se u nás máme hezky! Povídala jsem třeba i jednu historku o cestování a stopování ve Francii s moji 60 letou maminkou. A jednoho posluchače napadlo vzít i svoji mamku na výlet do Anglie, kam by se jinak nepodívala, protože neumí anglicky a sama se bála.

Také jsem vytvořila sérii přednášek na téma: Jak uspořádat velkou svatbu a nezbláznit se. To mě moc bavilo, pomáhat budoucím novomanželům užít si jejich velký den :)

Plánujete do budoucna nějaké nové projekty, kurzy…?

Ráda bych vytvořila pokračování kurzu akademie Hodnotový leadership a vytvořila pro absolventy prostor, ve kterém se mohou pravidelněji setkávat. Ne jen jednou za rok na konferenci Leadership. Sami si o to už řekli, proto jsem pro ně uspořádala společný piknik. Promýšlím to více koncepčně jako třeba večery osobního rozvoje leaderů 😊 S tím už mám zkušenost, s kolegou Matějem Krejčím jsme pořádali Večery osobního rozvoje pro fanoušky z Konce prokrastinace.

Ráda cestujete, jaká jsou vaše oblíbená místa?

Zamilovala jsem se do Vietnamu, kde jsem byla vloni. Ať už to bylo okolí hor (Centrální Vysočina), kde jsme se projížděli několik dní na skůtru kolem čajových, kávových i květinových plantáží, nebo i v okolí plážového letoviska Mui Ne. Všude bylo skvělé jídlo plné zeleniny a barevných chutí. Pracovití a dobrosrdeční lidé. Překrásná příroda.

Ovšem stejně tak jsem si tu barevnost užívala i v Izraeli nebo třeba v Tanzánii. Ale jihovýchodní Asie je pro mě díky mentalitě místních lidí top.

Kdybyste měla říct 3 věci, které by Akčním ženám mohly pomoci v osobním i pracovním rozvoji, které by to byly?

  • Znovu a lépe! Podle mě hlavně osobní chyby a ponaučení z nás dělají mistryně. Proto je důležité si odpustit chyby, negativní zpětné vazby, podívat se na ně s nadhledem a co mohu změnit, změním, co ne, tak se z toho ponaučím a jdu dál. A zkusím to příště o něco lépe.
  • Hýčkej si svůj osobní odpočinek a dobíjení baterek. Kolikrát nespíme, jen ať se stihneme postarat o všechny lidi kolem sebe. Jedeme na doraz svých sil a v tom shonu zapomeneme na sebe. Pokud si sami sebe představíme jako plnou sklenici vody, pokud do ní nebudeme průběžně vodu dolévat, ale jenom rozlévat ostatním, může se stát, že bude naprosto prázdná. A z prázdné sklenice nepoteče ani kapka. A to je moment, kdy je pozdě a jsou z nás vyčerpané utahané kolegyně, manželky, maminky, kamarádky. Proto nezapomínejme samy na sebe, obnovování svých sil a odpočinek.
  • Objev svou vášeň a vytrvale v ní pokračuj dál. Ať už vidíš užitek, smysl a radost v jakékoliv oblasti, pokračuj v ní vytrvale dál. Než se nám to rozroste pod rukami, může někdy trvat nejen pár dní či týdnů, ale třeba měsíce až roky. Pokud je to pro tebe důležité a je to tvoje vášeň, vytrvej.

K těmto třem oblastem doporučuji knihy Carol Dweck – Nastavení mysli, Petr Ludwig – Konec prokrastinace, Viktor Emanuel Frankl – A přesto říci životu ano, Matthew Walker – Proč spíme a Daniel Pink – Pohon.

Děkujeme Barboře Vackové za obsáhlý a velice přínosný rozhovor.

BARBORA VACKOVÁ je senior konzultantka a lektorka v GrowJOB Institute, kde vede brněnský tým. Byla u startu projektu Konec prokrastinace. Specializuje se na oblasti sebediscipliny, motivace, budování firemní kultury a hodnotového leadershipu. Před šesti lety založila prestižní konference Leadership Praha a Leadership Brno. V Brně ji doteď organizuje, moderuje a vede pořadatelský tým. Jako konzultantka se setkala s rozdílnými firemními kulturami organizací jako Unicredit bank, Zentiva, Česká televize, Siemens, Lékaři bez hranic, Top4sport, Česká Akademie Věd. Často cestuje na vlastní pěst a své zážitky sdílí na cestovatelských stand-upech pod názvem #historkyzcest, aby do objevování povzbudila i ostatní.

Tags
Redakce

Jsme ženy a podporujeme se navzájem v našich snech. V tom, co nás skutečně naplňuje a dělá nám radost. Virtuální místo pro všechny ženy, které touží po změně a chtějí růst.

  • 1

Přidej komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *

X