Hluboká žilní trombóza – co ji může způsobit, jaké má důsledky, jak se léčí a dá se jí předcházet?
Starší a pokročilí jistě vzpomenou na alespoň pár veršů refrénu Pochodu marodů Jarka Nohavici: „Cirhóza, trombóza, dávivý kašel, tuberkulóza, jó, to je naše, neuróza, skleróza, ohnutá záda, paradentóza, no to je paráda…“ Pro mnohé až přespříliš chlapácky a kupodivu i vesele znějící text tohoto v podstatě edukačního songu vyjmenoval některé nemoci související zejména s nezdravým životním stylem, které se autorovi rýmovaly…Ale kdybychom udělali takový malý testík, mnoho borců vyřvávajících po hospodách tento zlidovělý song a hrdících se tím, čím vším trpí, by zřejmě ani moc netušilo, na co všechno stonají a co ty názvy vlastně znamenají.
Pojďme se zkusit pověnovat trombóze, přesněji hluboké žilní trombóze, která vůbec není jenom nemocí chlapů žijících nestřídmým životem. Její nebezpečná rizika číhají i na mnohé ženy.
Co je to hluboká žilní trombóza
Jde o zdravotní stav, kdy se uvnitř žíly, obvykle v noze nebo pánevní oblasti vytvoří krevní sraženina. Když se ze stěny žíly utrhne a začne putovat cévním systémem, může způsobit vážné komplikace, končící i smrtí.
Hluboká žilní trombóza je považována za nejzávažnější onemocnění žil.
Pod vznik krevní sraženiny je obvykle podepsáno společné působení nekolika rizikových faktorů. Zákeřnost tohoto zdravotního stavu je skryta právě v tom, že může probíhat zcela bez jakýchkoli příznaků – až v 50% případů.
Pokud má hluboká žilní trombóza průběh s příznaky, projevuje se zejména takto:
- spočátku pocit tíhy, napětí nebo tepla v postižené noze
- relativně náhlý vznik bolestivého otoku dolní končetiny
- bolestivost – v pokoji i při námaze a ztvrdnutí lýtka, pociťována i při působení tlaku na lýtko nebo chodidlo
- táhlé bolesti, kterých intenzita se při ležení snižuje
- pocit napětí nebo „bolavých svalů“ dolní části nohou
- později může mírně zmodrat nebo zčervenat pokožka v postiženém místě
Srážení krve je absolutně běžný ochranný mechanismus při poranění, zabezpečující, aby se rána co nejdříve zacelila. Pokud ale krevní sraženina vznikne tam, kde by neměla, může způsobit vážné komplikace. Krevní sraženina vzniklá uvnitř žíly ji může ucpat až tak, že je krevní průtok významně snížen, případně krev skrze žílu nemůže odtékat tam, kam má. Při akutní žilní trombóze v dolních končetinách nebo pánevní oblasti dochází k částečnému nebo úplnému ucpání cév hlavního žilního systému.
Tři scénáře průběhu
Pokud krevní sraženina vznikne v hluboké žíle, můžou nastat tři různé scénáře s rozdílnými důsledky:
1. Sraženina se rychle, sama a bez následků rozpustí.
2. Krevní sraženina se od stěny krevní žíly odtrhne a je transportována krví v krvním řečišti, obzvláště nebezpečné je, když takto doputuje až do plic, kde zablokuje některou z cév. Tento životu nebezpečný stav je nazýván plicní embolie. Může se projevit problémy s dýcháním, dušností, horečkou, kašlem, poklesem krevního tlaku, mdlobami, zrychlenou srdeční frekvencí, bolestí na hrudi a vykašláváním krve. Pokud má někdo tyto příznaky, volejte záchranku, jde totiž o život ohrozující akutní stav vyžadující rychlý, život zachraňující lékařský zásah.
3. Krevní sraženina zůstane tam, kde vznikla a postupně je obklopena tkání. To vede k trvalému snížení průtoku takto postiženým místem cévy, s důsledkem postupného poškození srdečních chlopní vlivem přehnaného namáhání při pumpování krve. Nakonec dochází k dalším komplikacím – chronické žilní nedostatečnosti nebo posttrombotickému syndromu s trvalými následky.
Hlavní rizikové faktory
Příčiny nebo rizikové faktory podílející se na vzniku hluboké žilní trombózy můžeme rozdělit do tří skupin.
Změny ve složení krve
- můžou být důsledkem poruch sráženlivosti – vrozených, nebo vzniklých při operaci nebo porodu
- bývají způsobeny užíváním některých léků nebo jedů
- jsou i důsledkem těhotenství nebo dehydratace
- způsobují je i některé autoimunitní a nádorové onemocnění
Zpomalení toku krve
- v důsledku křečových žil nebo imobility při upoutání na lůžko po operacích, zraněních nebo onemocněních
- jako následek dlouhodobého sezení či stání
Poškození vnitřních žilních stěn
- může být způsobené zraněním, zánětem, ale i stárnutím
- vlivem diabetu nebo nádorového onemocnění
- působením oxidu uhelnatého při kouření
- vrozenou slabostí cévní stěny
Riziko vzniku hluboké žilní trombózy se násobí u kuřaček, které užívají hormonální antikoncepci, nebo hormonální léčbu v souvislosti s menopauzou, rovněž i věkem, nadváhou a obezitou.
Léčba hluboké žilní trombózy
Pokud není hluboká žilní trombóza diagnostikována včas, hrozí riziko všech výše popsaných komplikací. Pokud pociťujete popsané pťíznaky, je nutné navštívit svého lékaře, aby diagnoztu hluboké žilní trombózy potvrdil nebo vyvrátil.
Kromě zmírňování příznaků je cílem léčby předcházení plicní embolie nebo opakované trombózy a vzniku trvalého poškození cév.
Trombózu dokáží lékaři diagnostikovat fyzikálním vyšetřením, pokud je podezření na hlubokou trombózu ptvrzeno, nastupuje duplexní sonografie a krevní testy – buď ambulantně, anebo v rámci hospitalizace. Dalšími diagnostickými metodami je elektrokardiografie, venografie a když jde o podezření na plicní embolii, nasadí lékaři výpočetní tomografii nebo scintigrafii plic.
Běžnou léčbou jsou antikoagulační léky „k ředění krve“, které ve skutečnosti krev neředí, ale zabraňují tvorbě krevních sraženin. Vedlejším účinkem těchto léků je ale nižší srážlivost krve.
Trombolytika – léky na rozpouštění krevních sraženin – se používají pouze ve výjimečných případech, například na rozpuštění život ohrožující krevní sraženiny v plicích.
Doplňkovou léčbou trombózy jsou i kompresní punčochy, které pomáhají předcházet tvorbě krevních sraženin, zlepšují cirkulaci krve v končetinách a zmírňují bolest v místě, kde se krevní sraženina již vytvořila. Koupi kvalitních kompresních punčoch je samozřejmě nutné konzultovat s lékařem.
Ulevit bolesti způsobené krevní sraženinou a rozproudit krevní oběh v nohou lze také pouhým vyložením nohou při sezení. Součástí terapie je při dloudodobé léčbě pravidelné cvičení v leže se zvednutými nohami a dostatek pravidelného aktivního pohybu. Doporučuje se zejména chůze, turistika, plavání a jízda na kole.
Dokážeme preventivně předcházet hluboké žilní trombóze?
Do jisté míry ano, zejména eliminací některých výše popsaných rizikových faktorů:
- pravidelným pohybem
- zdravým životním stylem
- cvičením nohou při dlouhém sezení nebo stání
- užíváním jiné než hormonální antikoncepce
Hluboká žilní trombóza je zdravotní stav, který může vést ke závažným komplikacím ohrozujícím zdraví i život. Pokud víme, že existují rizikové faktory, které dokážeme ovlivnit, nemáme vůbec žádný důvod váhat nad jejich aktivní a efektivní eliminací. A pokud již máme hlubokou žilní trombózu diagnostikovanou, je nevyhnutné dodržovat všechny lékařské terapeutické doporučení.
Ján Schneider
foto: pexels, pixabay