Někdy se to tak nějak samo od sebe vyvine, že se zadaří napsat povedený článek na zajímavé téma a po čase se to opět vrátí jako dobře hozený bumerang. Při bádání ve zdrojích zjistíte, že téma je širší, zaslouží si a i snese – z pohledu čtivosti – dalších pár zajímavých odstavců. A aniž byste měli přesný záměr nebo plán, jednoho krásného rána – pokud jste ranní ptáčci, nebo během jedné tiché noci, pokud se práci věnujete jako typická sova v době, kdy ostatní ptáčci spí – zjistíte, že píšete seriál. Mně se to přihodilo s tématem spánku, na konci ledna  jsem se vás ptal, jestli spíte dobře a ve druhém dílu to byla dokonce již výzva, abyste poslali svou insomnii spát. Ve třetí části jsem se rozepsal o zvířecí klasifikaci lidských chronotypů. Čtvrtý díl našeho nepravidelného seriálu byl věnován důležitosti kvality spánku pro kvalitu našeho života. V pátém dílu jsme slavili Světový den spánku, v šestém pokračování jsme si posvítili na to, kdy spát a kdy vstát. Osmou část našeho seriálu jsme věnovali několika méně známým způsobům, jak rychle navodit spánek, v devátém dílu jsme řešili vliv úplňku na náš spánek. Desáté pokračování bylo cvičením metody 4-7-8. Jubilejní desáté pokračování bylo pátráním po tom, jestli může změna času na zimní ovlivnit náš spánek.

Dnes dostanou prostor různé důvody nespavosti.    

Nedávno jsem v jednom skvělém rozhovoru četl vcelku zásadní větu: „Za to, že nemůžeme usnout nemohou naše myšlenky, ale emoce…“ Je to tak, ale určitě to není jediný důvod toho, že nemůžeme usnout. Anebo toho, že i když po čase zabereme, probudíme se neodpočatí, vyždímaní jako citron, případně rozbití jako starý zetor v JZD…A proč se tak dokonce cítíme i po noci, kterou jsme strávili spánkem, podle běžných standardů dostatečně dlouhým, tedy 7-9 hodin?

Pojďme si maličko shrnout známé i méně známe důvody, proč se nám to děje a snad i nalézt odpovědi, co s tím. Protože již víme, že není důležité jenom to, jak dlouho spíme, dostatečná – ale pozor, ani kratší, ani delší, ale ta optimální – délka spánku je pouze jedním z parametrů kvalitního a zdravého spánku.

Je to porucha spánku?

Prvním směrem, kam povede pátrání vaší lékařky a vysoko pravděpodobně i specialisty na spánek – somnologa, ideálně ve spánkové laboratoři, je hledání, nebo potvrzení některé z poruch spánku. O těch nejznámějších či nejběžnějších jsme zřejmě již slyšeli všichni. Ne každý z nás ale na prvou dá i to, jaký je mezi nimi rozdíl:

• insomnie – nespavost, nedostatečný nebo nekvalitní spánek
• spánková apnoe – dočasné zastavení dýchání při chrápání
• narkolepsie – porucha kontroly cyklů spánku a bdění
• hypersomnie – neschopnost zůstat bdělý navzdory dostatečné délce spánku
• syndrom neklidných nohou

Je to příznak nemoci?  

Příčinou únavy po probuzení i během dne navzdory dostatečně dlouhému spánku mohou být i problémy se štítnou žlázou. Hypotyreóza – nedostatečná činnost štítné žlázy zpomaluje metabolismus a může být příčinou únavy.

Permanentní pocity vyčerpání jsou běžným typickým příznakem anémie. Podobně i nedostatek železa může vést k pocitu nízké energie i po dostatečně dlouhém spánku.

Stav duševního zdraví, v tomto případě přesněji to, jak jsme na tom psychicky, když uléháme do lože, je také významným faktorem ovlivňujícím kvalitu spánku. Pokud jsme ve stresu, depresi, bojujeme s úzkostmi či jinými trápeními, určitě se nevyspíme dobře. Deprese a jiné poruchy nálad patří mezi nejčastější příčiny, proč se v noci budíme a máme problém usnout.

A co životní styl?

Těžká jídla, kofein a alkohol před spaním jsou zcela běžné příčiny rozbitého, nevyspalého stavu i po „normativních“ 7 až 9 hodinách spánku. V tomto případě si za nekvalitní spánek můžeme sami, protože naše tělo v noci namísto regenerace a přepnutí do relaxačního módu musí doslova bojovat s tím, co jsme zkonzumovali a vypili. V tomto musíme být na sebe přísní: žádná těžká jídla, alkohol ani kofein 4 hodiny před tím, než se odebereme spát.

K příčinám nespavosti, nebo nekvalitního nezdravého spánku souvisejícím se životním stylem patří i spánkové prostředí. Tedy kde a za jakých – vhodných či méně vhodných – podmínek spíme. Fundamentální „ložnicová“ pravidla zdravého spánku bychom ve vlastním zájmu měli ovládat všichni: klid, ticho, pohodlí, tma, dobře vyvětraná a nepřetopená ložnice, žádné teplé duchny, žádné obrazovky, displeje a žádné zvířata v posteli.

Spánek je pro fungování našich těl i duší klíčově důležitý a když není nejen dostatečně dlouhý, ale i kvalitní, je načase s tím něco udělat. Když máte pocit, že ani po 7-9 hodinách spánku nejste odpočatí, poslouchejte své tělo a hledejte příčiny. A když se vám podaří eliminovat ty, které dokážete ovlivnit a stále se budíte utahaní jako šňůrky od Hurvínka, je třeba navštívit svého lékaře. Určitě vám pomůže nalézt příčiny a způsoby jejich řešení či léčby.

Ján Schneider

Foto. freepik, stockcake