Proč slavíme Světový den Pohybem ke zdraví?

Bylo by fajn nejenom ve Světový den Pohybem ke zdraví si připomínat, že pohyb je zdravý. Tenhle den v diářích všech preventistek a preventistů bliká každoročně 10. května již od roku 2003. Když tenhle svátek vyhlasovala Světová zdravotnická organizace, cíl byl jasný: poukázat na problém sedavého způsobu života, z něhož plyne rostoucí počet chronických, nepřenosných „civilizačních“ nemocí způsobených nedostatkem pohybu a nezdravou výživou. Ano, již začátkem milénia jsme čelili globální epidemii nadváhy a obezity a dnes na tom vůbec nejsme lépe.

Alarmující globální i české statistiky

Podle Světové zdravotnické organizace trápí problém nadváhy či obezity a nemocí s nimi souvisejícími globálně kolem 40% dospělých lidí. Prevalence nadváhy a obezity u dětí a dospívajících ve věku 5-19 let dramaticky stoupla, ze 4% v roku 1975 až na něco výše než 18% v roce 2016.

Podle Státního zdravotního ústavu je v ČR obezitou postiženo asi 25% žen a 22% mužů a nadváha obecně představuje potíž pro více než 50% populace středního věku. Vzestup výskytu obezity byl zejména v poslední dekádě minulého století velmi výrazný, je prokázán ve většině ekonomicky vyspělých zemí. Chronická onemocnění, u nichž je základní příčinou právě obezita, způsobila ve světě 60 % z 56, 5 miliónů hlášených úmrtí.

Data Českého statistického úřadu taky nepotřebují komentář:

• mírnou nadváhou trpí 47% mužů a 33% žen
• alarmujících 40% dospělých Češek a Čechů se nevěnuje žádné sportovní ani rekreační pohybové aktivitě
• muži věnují pohybu 3,6 hodin týdně, ženy jenom 3,2
• více než 21% žen konzumuje ovoce 2 a vícekrát denně, v takové míře jenom 12% mužů
• ženy vedou nad muži také v konzumaci zeleniny

Proč roste počet lidí s nadváhou a obezitou?

Lékařům, dietologům i preventistům je to jasné a globální trend je popsán již 20 let vcelku pregnantně:

• základní příčinou nadváhy a obezity je energetická nerovnováha mezi spotřebovanými a vydanými kaloriemi
• globálně roste příjem energeticky bohatých potravin v vysokým obsahem tuků a cukru
• zvyšuje se i podíl fyzické nečinnosti v důsledku nárustu sedavého charakteru mnohých forem práce
• mění se k horšímu – ve vztahu k pohybu – i způsoby dopravy, méně aktivně chodíme a bicyklujeme a více se pasivně vozíme
• negativní vliv rostoucí urbanizace na změny lidské mobility je citelný

Co je to vlastně nadváha a obezita?

Zjednodušeně: vyšší hmotnost než ta, která je považována za optimální, přesněji abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může mít negativní zdravotní důsledky. Jak ale zjistíme, jestli máme optimální hmotnost?

I když můžeme metodu „měření“ optimální hmotnosti pomocí body mass indexu BMI kritizovat, prakticky zatím nemáme lepší a berme to tak, že když ji jako standard používá WHO, tak bude v principu v pořádku. I když je paušalizující a nezohladňuje kupříkladu individuální rozložení tuku a svalů konkrétního těla. Buď jako buď, nic praktičtějsího, jednoduššího a zároveň přesnějšího zatím lékaři a vědci nevymysleli a BMI je standardně akceptovaný „vzorec“ výpočtu optimální hmotnosti.

Je to až velmi jednoduché, když naházíte do BMI kalkulačky svou výšku a hmotnost, výsledkem bude číslo BMI s těmito limitními hodnotami, platnými v Evropě:

• méně než 18,5 kg/m² = podváha nebo podvýživa
• rozmezí 18,5 – 24,9 kg/m² = optimální, zdravá hmotnost
• mezi 25 – 29,9 kg/m² = nadváha
• rozmezí 30 – 34,9 kg/m² = obezita 1. stupně
• 35 – 39,9 kg/m² = obezita 2. stupně
• 40 kg/m² a víc = obezita 3. stupně

Tohle platí pro dospělé, při výpočtu BMI dětí a adolescentů je to komplikovanější matematika. Do vzorce se započítává kromě výšky a hmotnosti také natální pohlaví a věk, protože děti a teenageři rostou a nabývají věkem i na váze.

Zdravotní následky nadváhy a obezity

Abysme to měli komplet, zopakujme si ještě kurzoricky negativní důsledky zvýšeného BMI, které jsou taky obecně známé:

• kardiovaskulární onemocnění včetně mozkové mrtvice
• cukrovka
• nemoci pohybového aparátu, zejména osteoartritída – velmi invalidujizící degenerativní onemocnění kloubů a kostí
• některé druhy rakoviny, včetně rakoviny prsníku, vaječníků, endometria, prostaty, jater, žlučníku, ledvin a tlustého střeva

Co s tím?

Inu, jak pravili Bob a Bobek: „Vstávat a cvičit!“ Vraťme se k titulku článku a zamysleme se nad tím, jestli se opravdu dost hýbeme, nebo jsme spíš vyznavači gaučinku, pohovkismu a sofizmu. A náš jediný pohyb je ze židle v práci a pohovky, gauče, křesla či sofy doma k nejbližší ledničce nebo spižírně po něco malého k zakousnutí.

Pro zařazení pohybu do zdravého životního stylu je nejdůležitější ten první, klíčový krok: začít. Postačí na to úplně triviální chtění, protože to za nás nikdo jiný neudělá, přidat špetku discipliny a postupně si z pohybu udělat rutinní denní návyk. Věřte, že se to dá, na začátku samozřejmě nemusíte vyběhnout svižným poklusem na Lomničák a raz za čas přitom metat jedno nebo dvě salta. Když začnete pozvolna, třeba chůzí do schodů namísto používání eskalátorů a výtahů, již jste se začali hýbat.

A potom už stačí jenom najít ten druh pohybu, který vám dělá radost, netrápíte se při něm a hýbat se pravidelně. Na výběr je toho spousta a mějte na paměti, že i procházka se psem je každodenní pohyb, podobně tanec nebo práce kolem domu, na zahrádce či v sadu. A existují i další nenáročné druhy pohybu, které ženským tělám svědčí, kromě jógy klidně i tai-či, pilates, plavání nebo úplně triviální chůze, běh nebo bicyklování.

Benefity zdravého pohybu

Zdravý a pravidelný pohyb je nenahraditelný, nejméně nákladný a efektivní preventivní prostředek předcházení chronickým, nepřenosným civilizačním onemocněním, které jsou důsledkem nezdravého životního stylu. Pohyb je zdravý a našim tělům i duším přináší kromě estetických i mnoho zdravotních benefitů:

• zlepšení ventilace plic, zvýšení výkonnosti dýchacích svalů a zlepšení pružnosti hrudníku
• zlepšení výkonnosti srdce a elasticity cév
• snížení hodnot krevního tlaku
• zvýšení hodnot HDL cholesterolu
• snížení hodnot celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, triacylglycerolů
• zefektivnění přenosu kyslíku ke tkáním, zvýšení svalové výkonnosti
• zlepšení síly, rychlosti a obratnosti,
• snížení odbourávání vápníku z kostí – prevence osteoporózy
• zvýšení citlivosti periférních buněk tkaniv na inzulín – snižování rizika cukrovky
• podpora a zlepšení činnosti imunitního systému
• udržení optimální tělesné hmotnosti
• tvorba a vylučování endorfinů – hormonů štěstí
• zlepšení trávení i spánku
• zpomalení procesů stárnutí

Začněme se tedy hýbat a hýbejme se pravidelně. A nesmíme zapomenout, že pravidelný pohyb je jedním ze sklíček vitráže zdravého životního stylu. Těmi dalšími jsou zdravá a vyvážená strava, pozitivní přístup k životu včetně zvládání nadměrného stresu a dostatek kvalitního spánku, odpočinku a relaxu. Pokud tato sklíčka nejsou všechny, krásné vitrážové okno našeho zdravého životního stylu nebude kompletní.

Ján Schneider

foto: pexels