Zadejte hledaný výraz

DOPORUČENÉ GASTRONOMIE HISTORIE HUBNUTÍ JÍDLO KULTURA SVÁTKY ZDRAVÁ VÝŽIVA

Valentýnský půst

Již jistě mlsáte a užíváte dobroty, které vám nadělili vaše lásky na Valentýna. Letos je svátek všech zamilovaných ideální příležitostí začít se speciální dietou – na 14. dubna totiž připadla taky Popelečná středa. Tímto dnem se končí masopustní mumraj, období nespoutané zábavy, taškařic, veselí, hodování a přejídání se, které trvalo od Tří králů. Nemusíte být zrovna věřící a striktně se postit 40 dní až do Velikonoc, co takhle ale využít tuto příležitost, ubrat z denního příjmu kalorií a opět se začít i více hýbat?

O Valentýnu již víme zřejmě všechno, pojďme si ale před půstem společně pospomínat na tradice, zvyky i obyčeje spojené s masopustem i půstem, který po něm následuje. Mnohé známe od školních let, jiné možná z každoročních masopustních akcí pořádaných ve skanzenech i některých obcích, vískách, mětech i městečkách, které dodnes ctí tradice. O některých masopustních a předvelikonočních zvyklostech a souvislostech jste možná ani netušili.

Kde se masopust vzal

Když popátráme v historii, počátky lidové tradice hodování před velikonočním půstem – v křesťanském ponímání a před svátky příchodu jara ve všech „pohanských“ verzích nalezneme již v antice. A můžeme směle předpokládat, že z římského „carnem levare“– v doslovném překladu „maso pryč“, v modernější italské verzi „carneleva“ tedy „zanechat maso“ můžeme hledat původ ryze čekého slova „masopust.“

Mimochodem, klasický „Carnival“ z dob antického Říma, který dal jméno všem dnešním karnevalům, klidně i masopustním, označoval konkrétní den během masopustu, během kterého se hodovalo a nabývala síla z masa. A během Carnivalu se pořádali i maškarní průvody.

Výraz masopust je doložen již od druhé poloviny 9. století, kdy byl křesťanský půst – tehdy jenom pár dní před počátkem 40 denního předvelikonočního půstu – importován na území tehdejší Velké Moravy cyrilometodskou misí. Mimochodem, slovo „pust“ ve slově masopust nemá absolutně nic společného s půstem. Je odvozeno od slovesa „pustit“ a masopust tedy znamená „opustit, nebo odložit maso.“

Abychom byli etymologicky kompletní, v některých českých regionech se pro masopust používá i výraz „fašang“ nebo „fašank“, na Slovensku „fašiangy“. To je zase počeštěná a poslovenčená verze německého výrazu znamenajícího čapování opojných nápojů před započetím půstu.

Proč Popelečná středa?

To, že tento den letos připadl na Valentýna je proto, že jde o pohyblivý svátek, který nemá v kalendáři přeně určeno datum. Váže se totiž k Velikonocím, které jsou taky pohyblivým svátkem a podle křesťanské tradice začínají v první pátek po prvním jarním úplňku. O tom, proč je to právě takto, budeme podrobněji psát před Velikonocemi. Letos první den Velikonoc, Velký pátek připadl na 29. března a když od tohoto data odečteme 40 dnů, máme 14. duben.

Inu a Popeleční středa proto, že se v kostelích světí popel z kočiček, které byly posvěceny předešlý rok na Velikonoce na Květnou neděli. A kněží dělají tímto popelem věřícím křížek na čela, nazýván Popelec se slovy: „pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Křesťané si takto symbolicky připomínají pomíjivost svých životů.

Masopustní tradice

V našich zemích byl masopust v minulosti doslova oficiálním svátkem, kdy bylo po tři dny před Popeleční středou hodování ne sice povinné, ale obecně pěstované šlechtou, měšťany i prostým lidem. Protože po masopustu následoval dlouhý, až 40 denní půst až do Velikonoc. Na královském dvoře i šlechtických sídlech se konaly hostiny i maškarní bály, ve městech tancovačky a na vesnicích obvykle vepřové hody. Všem, kteří se hodování nemohli účastnit, patřila bohatá výslužka. Hodování se obvykle končívalo o půlnoci před Popelečnou středou.

V tento den už obědem začínal půst, ve všech regionech bezmasitý, se specifickými recepty. Až do Velké noci se konzumovaly zejména luštěniny, chléb, pečivo, sýr, obiloviny, brambory, nakládaná zelenina a ovoce – opět v různých variantech podle regionů.

Specifickém prvkem českého masopustu – podobně jako slovenských fašiangů – jsou průvody s maskami, některé i s muzikou a tanci, které mají původ ještě v období před Kristem. Slované i tímto způsobem rituálně slavili očekávaný příchod jara.

Český masopust patří do světového kulturního dědictví

Snad nejenom znalci tradiční české kultury a lokálpatrioti z Hlinecka vědí, že masopustní průvody s maskami na Hlinecku byly zapsány v roce 2010 do seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. V několika obcích východočeského mikroregionu Hnilecko – Studnice, Vortová, Hamry a v místní části Hlinska Blatno se masopustní průvod zachoval v téměř autentické podobě, která přetrvala ještě z předkřesťanských dob.

Buďme tedy hrdi i na tuto naši tradici a nechme se inspirovat i jejím dietologickým poselstvím.

Ján Schneider

foto: wikimedia, Matěj Baťha, Vít Švajcr

Štítky
redakce

Jsme ženy a podporujeme se navzájem v našich snech. V tom, co nás skutečně naplňuje a dělá nám radost. Virtuální místo pro všechny ženy, které touží po změně a chtějí růst.

  • 1

Přidej komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *