Víte všechno o Mezinárodním dni žen?

Předem, milé dámy, děvčata, slečny i paní, maminky, babičky, dcery, vnučky, sestry a sestřenky, tety, přítelkyně, partnerky a lásky: vše nejlepší a ať se vám ve váš den splní cokoliv hezké, co si přejete. Je to jenom váš den, tak jej užívejte, jak jenom chcete a možná vás překvapím, ale má i vcelku zajímavou historii, která stojí za přečtení.

Starší a pokročilí jistě pamatují, jakým až neskutečným způsobem dokázali soudruzi za socíku zprofanovat svátek všech žen a doslova ho zařadit do jednoho šiku s masově povinným slavením vítězného února, svátku práce – taky v podstatě ukradeným – a dalších do ruda přemalovaných kvázisvátků. Zkusme to navzdory těmhle negativním, naštěstí již historicky minulým konotacím dát na správnou míru a zamysleme se společně, proč bychom měli Mezinárodní den žen slavit. Samozřejmě jinak a z jiných důvodů, jak za komančů.

Tento svátek nevymysleli ani komunisté, ani jiní -isté, kteří chtěli poroučet větru i dešti a nemali absolutně žádný problém „znárodnit“ mnohé svátky, které měly a doposud mají zcela jiný význam a odkaz.

Za to, že dnes můžeme slavit Mezinárodní den žen se přičinily aktivní ženy. Celá podstata, smysl a poselství Mezinárodního dne žen se nese ve smyslu boje žen za svá práva.

Koncem předminulého a začátkem minulého století sílil boj žen za rovná, stejná práva, které v těch časech měli jenom muži. V mnoha zemích – a to nemyslím jenom ty vedené konfesně, autokraticky či dědičně, nebo jinými způsoby nedemokraticky, ale i ve většině parlamentních demokracích byly práva žen eufemisticky napsáno odsunuté na druhou kolej a ženy neměly ani volební právo. O dalších právech ani nemluvě, snad tomu nebudete věřit, ale kupříkladu co se právního institutu manželství týče, tak byly ženy i v mnoha evropských zemích často chápány jako majetek mužů. Nejdříve jejich otců, kteří je provdali a ano, často i prodali novým „majitelům“, manželům.

Mimochodem, prvním státem, který dal ženám volební právo nebyly ani USA, nebo evropské země s nejstaší tradicí parlamentní demokracie – Švýcarsko nebo Island. Byl to Nový Zéland v roce 1893, když byl ještě britskou kolonií.

Plakát německého ženského hnutí za volební právo žen, který vytvořil Karl Maria Stadler

Historickým předchůdcem Mezinárodního dne žen byl Národní den žen v USA, který se konal poprvé 28. února 1909, na počest stávky textilních robotniček v New Yorku v roce 1908, protestujících proti zlým pracovním podmínkám, ale i za své volební, politická hospodářská práva.

Rok poté v Kodani na II. Mezinárodní konferenci socialistických žen byl vyhlášen Den žen za mezinárodní, na počest hnutí za práva žen a na podporu pro dosáhnutí obecného volebného práva pro ženy. Navrhla to slavná německá aktivistka Clara Josephine Zetkinová. Již v roce 1911 se Mezinárodní den žen slaví masově 19. března v USA a v metropolách mnoha evropských zemích, datum bylo zvoleno na počest Pařížské komuny z roku 1848. Oslavy byly ale spíše protestními shromažděními, na kterých ženy kromě práva volit a zastávat veřejné funkce požadovaly i práva žen na práci, odborné vzdělávání a ukončení diskriminace v zaměstnání.

Ženské hnutí a Mezinárodní den žen se staly i součástí protestů proti 1. světové válce, 23. února 1913 si ruské ženy připomenuli svůj den protesty proti pracovní i právní diskriminaci. Tradice slavení Mezinárodního dne žen 8. března se upevnila a posílila v roce 1914, kdy ženy v Dánsku, Nizozemí, Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku a USA organizovaly shromáždění na protest proti válce a na vyjádření solidarity ženským aktivistkám. V roce 1915 se v Haagu 15. dubna uskutečnilo shromáždění protestující proti válce, mezi účastníky bylo i víc než 1 300 žen z minimálně 12 zemí. Na pozadí první světové války se v roce 1917 ruské ženy znovu rozhodly 23. února v Sankt-Petěrburgu protestovat a stávkovat „za chléb a mír“. Čtyři dny na to abdikoval ruský car a dočasná vláda přiznala ruským ženám volební právo. A právě na počest obou protiválečných protestů ruských žen se ustálil za datum Mezinárodního dne žen 8. březen, i když ruské ženy v letech 1913 a 1917 protestovaly 23. dubna. Ale podle jejich, tedy juliánského kalendáře, což je podle našeho, gregoriánského kalendáře používaného v téměř celém světě 8. březen.

První Mezinárodní den žen v Československé republice se slavil již v roce 1921, masový charakter oslav byl zrušen v době protektorátu. Po komunistickém převratu v roce 1948 se z Mezinárodního dne žen v Československu stala politická, až propagandistická záležitost.

Až po druhé světové válce se tradice 8. března jako Mezinárodního dne žen postupně v demokratických, ale i mnoha rozvojových zemíchobnovila, i zásluhou OSN, která v deklaraci lidských práv nezapomněla na ženy. A také založením Komise pro postavení žen při OSN a dalších organizací a aktivit, zasazujících se za lepší postavení žen.

Členky Komise pro postavení žen OSN v roce 1950

V roce 1975, během Mezinárodního roku žen, uznala OSN Mezinárodní den žen jako oficiální svátek, kterým se bude 8. března připomínat důležitost rovnoprávního postavení žen ve světě a dala tak svátku všech žen globální status a punc. V několika zemích je dokonce Mezinárodní den žen státním svátkem, můžeme to ale považovat za relikt socialismu, protože je to tak v Rusku, Bělorusku, Bulharsku a Číně. V České republice je od roku 2004 Mezinárodní den žen zařazen v kalendáři mezi významné dny.

Dalším historickým mezníkem co se globální aktivizace boje za práva žen týče, bylo zřízení subjektu OSN pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen UN Women Valným shromážděním OSN v červenci 2010. Tato organizace se usiluje podporovat urychlení pokroku v uspokojování potřeb žen a dívek na celém světě. Tento krok přišel jako součást programu reformy OSN sloučením a navázáním na důležitou práci čtyř dříve samostatných částí systému OSN, které se věnovaly výhradně posílení postavení žen. Organizace, kterou původně vedla současná chilská prezidentka Michelle Bacheletová, dnes vystupuje jako dynamický zastánce žen a dívek na celém světě pod vedením Simy Bahousové z Jordánska.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun skládá přísahu Michelle Bacheletové jako nově jmenované náměstkyni generálního tajemníka OSN a výkonné ředitelce UN Women v září 2010

Letošní Mezinárodní den žen dostal do vínku od UN Women téma: DigitAll: Inovace a technologie pro rodovou rovnost. Protože také oblast digitalizace, IT a AI je jednou z mnoha, kde naše ženy stále nemají rovný přístup a panují zde rodové rozdíly, které brání ženám naplno se zapojit a využít technologický potenciál. Proto OSN a její partneři dnes, v Mezinárodní den žen vyzvali vlády, soukromý sektor i aktivisty, aby „zabrali“ ve svém úsilí vytvořit bezpečnější, inkluzivnější a spravedlivější digitální svět pro všechny.

Ján Schneider

Foto: pixabay Gert Altmann, OSN Mark Garten, Wikimedia commons