Dušan Quis, předseda představenstva Allianz pojišťovny v České republice: muži by se měli k rovnosti žen postavit jako ke projektu
Na 15. ročníku českého Equal Pay Day, největší akce svého druhu v Evropě, která se v Praze uskutečnila v dubnu, kromě klíčového tématu (ne)rovnosti odměňování a příležitostí žen a mužů rezonovala i potřeba většího zapojení mužů do řešení této problematiky. Je potěšitelné, že tuto prestižní akci mají v hledáčku i muži v top pozicích a někteří ji přišli i aktivně podpořit svou osobní účastí.
Je mi ctí položit několik otázek Dušanovi Quisovi, předsedovi představenstva Allianz pojišťovny v České republice.
Mluvíme spolu na jubilejním 15. ročníku českého Equal Pay Day, největší české akce organizované zejména, ale nejenom ženami především, ale ne výhradně pro ženy. Je to každoroční vyvrcholení kampaně zaměřené na (ne)rovnost v odměňování žen a mužů. Je to již 15. ročník a více než 15 let se nedaří ani u nás ani ve světě nastavit věci tak, aby byly vyváženy, vybalancovány či vyrovnány. Proč je to podle vás tak?
Je pravda, že se vyrovnání zatím nedaří. Situace se nicméně zlepšuje, v západní Evropě rychleji než u nás, ale jsem optimista. I v naší společnosti to trvalo několik let. Problematikou rovnosti (nejen) platů jsme se začali zabývat zhruba před čtyřmi roky a vloni jsme, u nás v české Allianz, dosáhli rozdílu mezi odměňováním mužů a žen na úrovni nižší než 1 %. To je samozřejmě ve srovnání s celorepublikovými více než 17 % velmi dobrý výsledek. Takže cesta existuje a je potřeba se této oblasti věnovat. Samo se to nestane.
Vaše společnost je v této oblasti známá jako lídr, již v roce 2021 jste spustili proces certifikace a jako první společnost v Česku získali certifikát EDGE ASSESS (The Economic Dividends for Gender Equality). V roce 2023 jste úspěšně prošli recertifikací – co konkrétně to znamená pro dámy pracující ve společnosti Allianz v České republice?
Některé dámy to na svých konkrétních pozicích poznaly tak, že kromě valorizace jejich mzdy, která je standardně sjednávána s odborovou organizací, dostaly v minulých letech ještě valorizaci dodatečnou. Ta právě rozdíl v pozici mezi muži a ženami vyrovnávala. To byl velmi praktický příklad, jak mohly poznat, že se u nás vůbec nějaká certifikace odehrává. A to, co už nepoznají nově nastoupivší kolegyně, je fakt, že se samozřejmě opakovaně a pravidelně na tato srovnání pozic díváme. Nehledíme vůbec na to, kdo tu pozici obsazuje, ale sledujeme pozici jako takovou a naceňujeme ji podle náplně práce a podle odpovědností, bez ohledu na to, jestli ji vykonává žena, nebo muž.
Tato konference je věnována zejména, ale nejenom ženám…Všechny dámy, se kterými hovořím o tom, jak funguje nebo spíše ještě ne všude, a ne dobře funguje rovné odměňování a rovné příležitosti pro ženy, unisono očekávají větší zapojení nás, mužů. Dnes to zmínila i prezidentka pořadatelské organizace Lenka Šťastná a vaše přítomnost tady je fyzickým důkazem toho, že se to daří…Co podle vás ještě musíme více, možná jinak dělat, abychom pomohli dámám v jejich spravedlivém úsilí o rovnost? Abychom možná na jubilejním 20. ročníku neřešili to, co řešíme dnes, ale hledali cesty, jak udržet dobře vybalancovaný status quo?
Myslím, že celá řada mužů té problematice velmi dobře rozumí, ale mohu-li hovořit k mužům, kteří jsou možná více techničtější a pracují v korporacích, tak bych jim doporučil, aby si z této problematiky udělali projekt. U každého projektu si na začátku nastavujete cíl a získáváte potřebná data, ze kterých děláte analýzu. Pokud si takto postavíte projekt, dáte si cíl a získáte data, tak tématu porozumíte a není problém ho vyřešit. Myslím, že se teď často používají zkratkovitá řešení typu: musíme mít tolik a tolik procent žen v managementu. To není špatně, ale řešíme nějaký konec, neřešíme ten začátek. Na začátku je dobře vůbec rozumět tomu, jestli mám mezi talenty ve firmě dost správných profilů, jestli nabírám správné profily žen, jestli s nimi komunikuji už na těch základních pozicích o tom, že jsme firma, která jim chce pomoct vybudovat dlouhodobou a úspěšnou kariéru; jestli nabízíme částečné úvazky, jestli pomáháme ženám, ale i mužům v okamžiku, kdy se do rodiny narodí dítě. Zkrátka je to projekt. Podle mě zkratky mohou fungovat, ale nejsou udržitelné, je potřeba si udělat správnou analýzu, nastavit si cíle a jít krok po kroku, to je jediná správná cesta. A možná, že jednou z možností, jak získat důležité informace, je zúčastnit se i této konference, protože tady ve velmi kondenzované podobě uslyšíte spoustu mimořádně zajímavých názorů, které byste možná dlouho někde hledal…takže naslouchání, pochopení, porozumění problematice – to je úplný základ.
Novinkou jubilejního 15. ročníku Equal Pay Day je teen zóna, kterou má pod patronátem vaše společnost. Optám se jako táta: můj 18letý syn se taky může v této zóně vyblbnout, nebo se po pár minutách zvrtne na podpatku, když zjistí, že je to jenom pro děvčata?
Můžou samozřejmě přijít i kluci a přijdou si na své, jsou tam různé hry, kvízy, kurzy nejenom pro holky. Tak, jak jsem říkal: jak je důležité, aby na konferenci byli dámy i muži, tak samozřejmě i v teen zóně nemohou chybět mladí muži, všichni jsou vítáni.
Nosním tématem, možná leitmotivem – vedle stěžejního nerovného odměňování – je letos na jubilejním 15. ročníku českého Equal Pay Day příležitost. Co pro vás osobně toto slovo znamená?
Já mám příležitost spojenou s touhou. Příležitostí okolo nás je mnoho, pozitivních i negativních a teď budu mluvit o těch pozitivních. Je to pro mě něco, co bych měl chtít získat, dokázat, ale zároveň jsem si vědom toho, že pro to musím něco udělat. Příležitost je možnost, není to dar a je na mně, jestli tu možnost budu realizovat a kolik energie do ní dám. Musím říct, že můj život byl protknut příležitostmi a já dnes nelituji žádné, do které jsem energii vložil. A i když ne všechny vyšly, vždycky z nich pro mě vzešla obrovská poučení pro pracovní kariéru nebo pro život obecně. Myslím si, že každý z nás by se měl hodně dívat kolem sebe, chtít ty příležitosti vidět, málokdy se stane, že vám někdo donese příležitost naservírovanou. Dívejme se okolo, příležitostí je spousta. Vybírejme si ty, pro které máme vášeň a jděme za tím, abychom tu příležitost dotáhli do úspěšného konce a získali tak pozitivní energii.
Dušan Quis a členka dozorčí rady Allianz pojišťovny Eva Koubíková na Equal Pay Day
Všech dám se ptám na klíčovou věc, kterou musí řešit a je jedno, jestli mají top kariéru, nebo běžnou práci, a to je vyvážení osobního a pracovního života. Skvělá slovenská herečka Zuzana Mauréry mě inspirovala k tomu, abych se to ptal i mužů, jestli i oni řeší tento problém a jakým způsobem se jim to daří. Jak se vám, generálnímu řediteli společnosti Allianz v České republice daří vyvažovat rodinný a pracovní život?
Pochopitelně, i my muži řešíme stejný problém a myslím si, že jsme k sobě takoví sobečtější a přísnější a nemyslím si, že to je správné…Nám se před čtyřmi a půl lety narodila dcera. Musím si říct, že to je ten change breaker, okamžik změny, kdy by se, podle mého názoru, měl zastavit každý, bez rozdílu pohlaví. A říct si, co je v životě důležité a co musím udělat pro to, abych svůj čas adekvátně vyvážil vůči všem těmto podstatným věcem. Určitě je tam někde i práce a zodpovědnost v zaměstnání, ale také jsou tam vaši blízcí. Myslím si, že je to důležitá otázka pro každého rozumně smýšlejícího člověka bez ohledu na pohlaví. Jsem rád, že tuto otázku pokládáte, protože i muži mají své problémy.
Tradiční závěrečná Míšina klíčová otázka: Co vám v poslední době udělalo radost?
Největší radost mi v poslední době udělala naše dcera, kterou jsem naučil lyžovat. Z toho mám opravdu obrovskou radost.
Za rozhovor srdečně poděkoval Ján Schneider
Foto: archiv Dušana Quise, BPWCR
