Ruku na šaltpáku, dámy a pánové, to, co si myslíme, že víme o povinném ručení často patří do kategorie „znalostí“ Brouka Pytlíka: všichni jsme už o tom slyšeli a myslíme si, že o tom víme všechno. Vždyť povinné ručení známe minimálně z reklam, které na nás občas kudy-tudy vyskočí. Slyšet, nebo možná vidět ale neznamená znát či vědět a když při koupi prvního auta musíme jít na věc, dovolím si tvrdit, že každý čerstvý šofér i šoférka tápají ve tmě jako malé nevidomé koťátka. A nastupuje studium na internetu nebo konzultace se sousedem, známým, příbuzným, v tom lepším případě se svým pojišťovákem. Nebudu vůbec přehánět, když si dovolím napsat i to, že test o nuansích povinného ručení by neudělali ani mnozí ostřílení řidiči a řidičky, brázdící naše silnice již léta.

V zájmu zvyšování finanční gramotnosti – vždyť alespoň základní znalost pojistních produktů k finanční gramotnosti patří – jsem pro vás připravil seriál textů věnovaných povinnému ručení. Po úvodním dílu, který byl zasvěcením do problematiky a pokračování věnovaném cenotvorbě a slevám, jsme se ve 3. dílu našeho seriálu pověnovali taky možnostem vypovězení smlouvy o povinném ručení. Ve čtvrté části jsme popsali možnosti změny povinného ručení, v pátém pokračování jsme se věnovali situacím, kdy vám povinné ručení nepomůže. V šestém dílu jsme popsali vše důležité týkající se pojistné nebo škodní události, další část našeho seriálu jsme v prosinci 2023 věnovali možnostem připojištění k povinnému ručení.

První letošní pokračování, celkově již osmé v pořadí, bylo o střetu se zvěří, následovala část věnovaná pojištění úrazu ve vozidle. V následujícím dílu jsme popsali očekávané změny v novém zákoně o povinném ručení.

Dnes se opět podrobněji pověnujeme novému zákonu.

Časosled legislativního procesu

Povinné ručení, respektive pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jak ho známe dnes, řeší od 1. ledna 2000 zákon č. 168/1999 Sb. O pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Aktuálně – od 1. jedna 2024 je stále v platnosti již 26. verze této právní úpravy a musíme všichni společně uznat, že za 23 let od svého zrodu je tento počet novelizací pokud ne nadstandardní, tak vcelku úctyhodný.

Zákonodárci a spolu s nimi všichni experti, kteří mají do povinného ručení co odborně mluvit, spustili proces tvorby a projednávíání naprosto nové právní úpravy již v roce 2021. Výsledek jejich expertní práce byl jako vládní návrh předložen sněmovně 23. srpna 2023.

První čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo na 76. schůzi 26. září 2023. Po projednání Hospodářským výborem sněmovny bylo 3. listopadu zapracováno celkem 12 poslaneckých pozměňovacích návrhů, aby následně návrh prošel ve 2. čtení obecnou i podrobnou rozpravou 14. listopadu na 82. schůzi sněmovny. Následně vydal Hospodářský výbor usnesení k podaným pozměňovacím návrhům 24. listopadu a poslankyně a poslanci sněmovny návrh zákona schválili 1. prosince.

V legislativním porcesu byl dále na řadě Senát, po projednání Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ústavně-právním výborem 17. ledna 2024, byl návrh projednán a schválen Senátem na 21. schůzi 24. ledna.

Prezident republiky jako poslední instance legislativního procesu podepsal schválený zákon 30. ledna. Předtím, než nový zákon nadobudne platnost, bude novelizováno anebo zrušeno celkem 31 zákonů a vyhlášek souvisejících s novým zákonem.

Schválený Zákon o byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů 7. února a 13. února byl vyhlášen v částce 30 pod číslem 30/2024 Sb.

Platnost nového zákona

Nový zákon začne pro nás všechny platit od začátku 2. kalendářního měsíce po zveřejnění ve Sbírce zákonů, tedy 1. dubna 2024.

Některé ustanovení nového zákana však mají z praktických důvodů posunutou účinnost.

od 23. dubna:

• ustanovení § 16 odst. 3, které řeší zveřejnění obecných zásad týkajících používání prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti při stanovení výše pojistného
• ustanovení § 25, týkající se rovněž prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti

od 1. prosince:

• ustanovení § 38 odst. 1, týkající se evidence a kontrolní činnosti a evidence pojištění odpovědnosti vůči České kanceláři pojistitelů
• § 40 odst. 2 řeší poskytování údajů podle § 38 odst. 1 a 3 a § 44 odst. 1, které se poskytují v reálném čase
• a § 44 odst. 1, týkajícího se kontrolu pojištění odpovědnosti při provozu tuzemského vozidla v České republice Policií České republiky na základě údajů vedených v České kanceláři pojistitelů

Proč došlo k změně zákona?

Klíčovým důvodem je aproximace našeho zákona s novou evropskou směrnicí z roku 2021 a souvisejícímí předešlými směrnicemi, které se týkají nejenom povinného ručení, ale i silničního provozu na území Evropské unie i zemí Evropského hospodářského prostoru. A protože by tento aproximační proces zřejmě nebyl řešitelný další novelizací 23-letého zákona, máme zákon zbrusu nový. Buďte ale bez obav, podstata a smysl povinného ručení se v principu nemění, změny prakticky vesměs reagují na vývoj v dopravě a samozřejmě i v pojistné praxi.

Nový zákon tedy již vyhovuje aktuálním evropským standardům, co pro Češky a Čechy kromě jiného znamená i skvalitnění jejich pojistné ochrany.

Nová definice vozidla

V novém zákoně je rozšířen okruh vozidel podléhajících povinnosti pojištění odpovědnosti. Vozidlem, kterého se týká povinné ručení se rozumí i vozidlo s maximální konstrukční rychlostí vyšší naž 25 km/h, respektive vyšší než 14 km/h, pokud je jeho provozní hmotnost větší než 25 kg. Krom toho ,mezi vozidla ve smyslu zákona patří i přípojná vozidla a současně se za motorová vozidla pro účely pojištění považují ta, které mají jako hlavní zdroj pohybu motor.

Předpokládáte tudíž asi právně, nově se bude povinnost povinného ručení týkat i těžších nebo výkonnějších elektrických koloběžek. Ale i jiných vozidel, spadajících do výše popsané kategorie, respektive převyšující zákonem dané rychlostní nebo hmotnostní limity, kupříkladu:

• onewheelů – jednokolek
• dvoukolek – segway, gyroboard
• tříkolek
• zahradních traktorů
• zemědělských malotraktorů
• motorových golfových vozítek
• pracovních strojů nebo průmyslových zařízení schopných samostatného přemístění
• sněžných skůtrů nebo roleb

Výjimku dostali elektrické kola z kategorie „speed pedelec“, kterých primárním zdrojem pohybu je síla lidských končetin a motor má pouze pomocnou úlohu, dále mopedy zbírající pouze při šlapání a motorové invalidní vozíky užívané výlučně tělesně postiženým člověkem.

Pokud na těchto vozidlech hodláte jezdit v zahraničí, ve vlastním zájmu si zjistěte, jestli se v konkrétním státě povinné ručení netýká i těchto dopravních prostředků. Tuto kategorii zahrnuly – na rozdíl od nás – do povinného ručení i některé naše sousední země.

A taky traktůrky mají výjimku: za vozidla s povinností povinného ručení se sice nově považují i neregistrovaná vozidla – popsaná výše, ale jenom tehdy, pokud se pohybují po silnici. Jestliže na vašem malotraktoru jezdíte jenom na svojí zahradě nebo jiném vašem soukromém pozemku, který není přístupný veřejnosti, povinné ručení se vašeho vozítka netýká.

Povinné ručení po novém nemusí mít ani drážní vozidla, vznášedla a vozidla pohybující se s použitím lidské nebo zvířecí síly.

Speciální druh výjimky z povinnosti pojištění odpovědnosti se týká provozu vozidel na organizovaném motoristickém závodu na uzavřených tratích nebo trasách, tedy prostorech mimo běžný provoz na pozemních komunikacích. Pořadatelé motoristických soutěží mají přitom povinnost zajistit pojištění dle zvláštního ustanovení.

Nové vymezení provozu vozidla

Provozem vozidla se podle nového zákona rozumí jakékoliv použití odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku. A to bez ohledu na vlastnosti vozidla i terén, kde je vozidlo použito a rovněž bez ohledu na to, zda stojí, nebo je v pohybu. Nový zákon myslí i na sporné případy a například když nebude jasné, k jaké funcki bylo vozidlo použito při způsobení újmy, má se za to, že bylo použito jako dopravní prostředek.

Přenos povinnosti sjednat pojištění

Po novém se povinnost sjednat povinné ručení přenáší z vlastníka vozidla na jeho skutečného provozovatele. Bude se tudíž vždy týkat provozovatele a ne řidiče vozidla, který si ho kupříkladu dočasně půjčil – co platí i v případě krátkodobého využívání sdílených koloběžek. Můžeme tedy předpokládat, že nový zákon takto do značné míry eliminuje četné komplikace související s dohledáváním skutečných vinníků dopravných nehod.

Zvýšení limitů plnění

Nový zákon o povinném ručení navyšuje minimální limity plnění škody nebo újmy na zdraví či životě z 35 milionů na 50 milionů korun. Navýšení vychází z pojistné praxe, podle expertů může ve výjimečných případech výše náhrady dosahovat desítky, v extrémních případech i stovky milionů korun. Ke zvýšení limitů u stávajících smluv o povinném ručení dojde automaticky od nabytí účinnosti zákona. Zkusme si společně tipnout, jestli nám to přinese i zvýšení pojistného.

Můžeme papírové zelené karty hodit do koše?

Nový zákon o povinném ručení ruší zelené karty v „papírové“ podobě pro prokazování pojištení odpovědnosti při provozu vozidla na území naší země. Od jisté doby jsou „zelené karty“ černobílé, bez ohledu na jejich barvu je nahradí online evidence povinného ručení a jeho kontrola bude tedy po novém možná i bez zastavení vozidla. Nicméně při cestách do zahraničí bude klasická zelená karta – v černobílé verzi – v některých zemích nadále potřebná, respektive doporučována jako vhodná pro případ zamezení zbytečných komplikací při cestních kontrolách i evidenci škodních událostí.

Nový zákon o povinném ručení mimo jiné i zjednoduší evidenční úkony při změnách v registru silničních vozidel.

Zruinuje nový zákon některé majitele vozidel?

Na socálních sítích i v jiných „médiích“ se vyrojily katastrofické vize, že nový zákon o povinném ručení může majitele vozidel i zruinovat. Vesměs jde o obavy z takzvané „podmínky příčinné souvislosti“, která v novém zákoně není.
Jde zjednodušeně o to, že v případě škodní události nedojde k plnění, pokud byla způsobena vozidlem bez splněných podmínek týkajících se silničního provozu vyplývajících ze zákona. Baz ohledu na toi, jestli tyto nesplněné podmínky měly přímý vliv na dopravní nehodu.

Buďme realisté: pokud někdo jezdí protizákonně kupříkladu s vozidlem bez platné STK, nemůže přece očekávat, že když jeho provozem způsobí majetkovou újmu či újmu na zdraví, že mu to pojišťovna z povinného ručení proplatí. Platí to jednoznačne a bez výjimky i pro vozidla, které svým technickým stavem v okamžiku nehody nebyly způsobilé k provozu na pozemních komunikacích.

Ministerstvo dopravy tyto obavy smetlo ze stolu jasně a strikně vyjádřením, že použití vozidla v silničním provozu, které nesplňuje zákonné požadavky je rizikové až do té míry, že to musí být zohledněno i v praxi plnění vyplývajícího z povinného ručení.

Ján Schneider, člen odborné poroty soutěže Zlatá minca

foto: pixabay, pexels